19 C 403/2021-46 — Okresní soud v Mělníku

1. Předmětem řízení je nárok na zaplacení částky ve výši 5 000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, kterou odůvodnila tím, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřel dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta jistina zápůjčky ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit společně s úrokem ve výši 1 789 Kč, odměnou za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 4 180 Kč, poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 948 Kč, tj. celkem se zavázal vrátit částku 18 917 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 316 Kč, přičemž splatnost poslední splátky nastala dnem 19. 1. 2020. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, celkem na svůj dluh uhradil částku ve výši 13 917 Kč. Pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 postoupena na žalobkyni s účinností k 5. 1. 2021 a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný dluh neuhradil ani přes předžalobní výzvu žalobkyně. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vyzval soud žalovaného podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo doručeno do vlastních rukou do výkonu trestu odnětí svobody. Žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila již ve svém žalobním návrhu. Soud proto ve věci nenařídil jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím závěru o skutkovém stavu. Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně podepsal dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] včetně smluvních podmínek. Na základě smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 8 917 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 29 % ročně ve výši celkem 1 789 Kč, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 4 180 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 948 Kč, a to v 59 týdenních splátkách po 316 Kč a poslední 60. splátce ve výši 273 Kč RPSN činilo 241,97 %. Svým podpisem potvrdil žalovaný převzetí zápůjčky ve výši 10 000 Kč v hotovosti /viz smlouvu o zápůjčce na č. l. 17-18 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně v rámci zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vycházela z formuláře nazvaného zákaznická karta, v němž je uvedeno, že žalovaný coby svobodný bydlel v nájmu, dosáhl učňovského vzdělání, měl jednu vyživovací povinnost, vlastnil auto. Žalovaný byl zaměstnán jako [anonymizována dvě slova] – řidič [anonymizováno] ve [právnická osoba] [anonymizováno], a to na plný pracovní úvazek. Průměrný čistý měsíční příjem žalovaného činil 17 620 Kč, ostatní příjmy činily 7 600 Kč. Běžné měsíční výdaje žalovaného měly představovat částku 7 500 Kč, přičemž se jedná o odhadované výdaje žalovaného, dále žalovaný splácel splátky právní předchůdkyni žalobkyně ve výši 1 422 Kč měsíčně a splátky ve výši 2 080 Kč měsíčně jiným společnostem. Právní předchůdkyně žalobkyně měla k dispozici pracovní smlouvu žalovaného a dvě aktuální výplatní pásky. Soud nezjistil, že by v době uzavření smlouvy byly na žalovaného podány žaloby pro neplacení svých závazků či nařízeny na jeho majetek exekuce /viz karta zákazníka na č. l. 19 spisu a výpis z informačního systému soudu/. Žalovaný na svůj shora popsaný dluh uhradil celkem částku ve výši 13 917 Kč /viz tabulka umoření na č. l. 23 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne 18. 12. 2020 smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalovaného uvedená v příloze [číslo] seznamu postoupených pohledávek této smlouvy postoupena na žalobkyni s účinností k 5. 1. 2021 /viz smlouvu o postoupení pohledávek na č. l. 25-30 spisu, seznam postoupených pohledávek na č. l. 24 spisu/. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem /viz dopis na č. l. 20 včetně podacího archu lístku na č. l. 21 spisu/. Žalovaný byl předžalobní výzvou vyzván žalobkyní k úhradě dlužné částky /viz předžalobní výzvu na č. l. 15-16, včetně podacího lístku na č. l. 22 Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 5. Po právní stránce soud s ohledem na okamžik vzniku předmětného závazku (uzavření smlouvy) posuzoval danou věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 6. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze dohodnout úroky. 7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 8. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9. Dle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 10. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba není ani z části důvodná. Soud vzal za prokázané, že byla mezi účastníky platně uzavřena písemná smlouva o zápůjčce (která byla současně spotřebitelským úvěrem), když soud uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala řádně úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný byl v době uzavření smlouvy zaměstnaný, přičemž dosahoval obvyklého příjmu pro jeho uvedenou pracovní pozici. V době uzavření smlouvy na majetek žalovaného nebyly nařízeny exekuce ani u zdejšího soudu nebyly podány proti žalovanému žaloby z důvodu neplnění jeho závazků. S ohledem na to, že žalovaný je mladý muž, v produktivním věku, u kterého lze předpokládat, že je snadno zaměstnatelný, bylo zcela jistě v jeho silách úvěr ve výši 10 000 Kč splatit. Soud tedy vyhodnotil smlouvu o úvěru jakožto celek za platnou. 12. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 8 917 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 29 % ročně ve výši celkem 1 789 Kč, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 4 180 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 948 Kč, a to v 59 týdenních splátkách po 316 Kč a poslední 60. splátce ve výši 273 Kč. Ohledně odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení soud uvádí, že je posoudil toliko jako další formu sjednaných úroků, neboť v souvislosti s poskytnutím úvěru představovaly úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1401/2014, či M. [příjmení] v komentáři k § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, [obec a číslo], s. [číslo]). Úrok je úplata za poskytnutí úvěru, která má v sobě z povahy věci zahrnovat i veškeré ostatní náklady, stejně jako cena za zboží v obchodě obsahuje všechny náklady na výrobu, distribuci, prodej i zisk. Současná praxe úvěrových institucí, které rozdělují částky, jež má spotřebitel celkem zaplatit do různých kategorií, je pouhá snaha skrýt skutečnou výši ceny za poskytnutí úvěru (tj. úroku). Soud proto částku ve výši 8 917 Kč posoudil jako celkový úrok. RPSN podle smlouvy činilo 241,97 %. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik [obec] národní banky