19 C 420/2021-63 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 31 470,81 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které jí poskytla v hotovosti jistinu ve výši 17 000 Kč. Žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit spolu s poplatkem ve výši 16 685 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 29 % ročně ve výši 4 166 Kč, administrativní poplatek ve výši 7 844 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 675 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 1 872 Kč s tím, že poslední splátka byla splatná dne 27. 8. 2020. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas, když uhradila pouze 500 Kč dne 14. 6. 2019. Pohledávka byla dne 18. 12. 2020 postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. Žalobkyně se proto domáhá, aby soud uložil povinnost žalované zaplatit: - částku 31 470,81 Kč, - smluvní úrok ve výši 29 % ročně z částky 17 000 Kč od 28. 8. 2020 do zaplacení (přičemž za období od 28. 8. 2020 do 18. 12. 2020 byl vyčíslen na 1 547,47 Kč), - zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 17 000 Kč od 14. 7. 2019 do zaplacení (přičemž za období od 14. 7. 2019 do 18. 12. 2020 byl vyčíslen na 2 474,44 Kč). 2. Žalovaná se pouze omluvila z jednání, ve věci se však nikterak nevyjádřila. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytla žalované v hotovosti 17 000 Kč. Žalovaná se uvedenou částku zavázala vrátit spolu s úrokem za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 166 Kč (úroková sazba 29 % ročně), poplatkem za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 7 844 Kč a poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 675 Kč, a to v 17 měsíčních splátkách po 1 872 Kč a poslední 18. splátce ve výši 1 861 Kč RPSN dle smlouvy činilo 164,88 % smlouvu o zápůjčce na č. l. 16 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně v rámci zkoumání úvěruschopnosti žalované zjistila, že žalovaná bydlí v nájmu, je svobodná, má dvě vyživovací povinnosti. Žalovaná byla v době sjednání smlouvy na mateřské dovolené, přičemž její příjem činil na dávkách státní sociální podpory částku 7 600 Kč měsíčně, což si právní předchůdkyně žalobkyně ověřila předloženým výměrem. Žalovaná dále uvedla, že má jiné příjmy ve výši 14 302 Kč, avšak tyto příjmy nejsou nijak specifikovány, zároveň ani není uvedeno, že by si tyto příjmy právní předchůdkyně žalobkyně jakkoliv ověřovala. Výdaje žalované jsou uvedeny v souhrnné výši 12 100 Kč, avšak nejsou blíže specifikovány. Žalovaná dále prohlásila, že nemá jiné zápůjčky /viz zákaznická karty na č. l. 18 Žalovaná na svůj dluh z předmětné smlouvy uhradila dne 14. 6. 2019 částku 500 Kč, dále na svůj dluh neuhradila ničeho /viz tabulka umoření na č. l. 31 Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel uzavřela s žalobkyní jako postupníkem dne 18. 12. 2020 smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalované z výše uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni /viz smlouvu o postoupení pohledávek na č. l. 19 a seznam postoupených pohledávek na č.l. 27 Žalované bylo oznámení pohledávky oznámeno dopisem od právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 6. 1. 2021, který byl odeslán na adresu [adresa žalované], dne 25. 1. 2021. V uvedeném dopise byla vyzvána k uhrazení dlužné částky ve výši 43 071,81 Kč bez příslušenství /viz dopis na č.l. 28, podací lístek na č.l. 29 Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou prostřednictvím advokáta k úhradě dlužné částky ve výši 39 028,70 Kč předžalobní výzvou ze dne 28. 6. 2021, která byla odeslána téhož dne /viz upomínku na č. l. 25 včetně podacího lístku na č.l. 30 4. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), zejména podle následujících ustanovení: 5. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze dohodnout úroky. 6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 7. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná, když soud dovodil absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce jako celku. Z provedeného dokazování nelze dovodit, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované s řádnou pečlivostí. Co se týče příjmu žalované, právní předchůdkyně žalobkyně si ověřila, že žalovaná pobírá částku 7 600 Kč z důvodu péče o nezletilé dítě, přičemž soud má za to, že se s nejvyšší pravděpodobnostní jedná o rodičovský příspěvek jakožto dávku státní sociální podpory a nikoliv o peněžitý příspěvek v mateřství jakožto dávku plynoucí z nemocenského pojištění. Právní předchůdkyně žalobkyně však započetla do použitelného příjmu žalované i částku 14 302 Kč jakožto jiný příjem žalované, aniž by však bylo nějak blíže specifikováno, o jaký příjem se jedná a aniž by si právní předchůdkyně žalobkyně tento příjem jakkoliv ověřila. Stejně tak odhadované měsíční výdaje ve výši 12 100 Kč nejsou nijak blíže specifikovány. Z povahy věci musí tyto výdaje obsahovat náklady na bydlení, stravu, dopravu, ošacení, léky a výdaje na výživu 2 nezletilých dětí, což je zcela nevěrohodné. 11. Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužeností domácností (viz důvodová zpráva k zákonu o spotřebitelském úvěru). Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy bonitu spotřebitele představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace (viz [příjmení], L.; [příjmení], J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 99). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je přitom i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod [číslo] použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.). Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ činí poskytovatel předmětné posouzení zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K takovémuto porovnání však vzhledem k nedostatku jakýchkoli podkladů v daném případě nemohlo vůbec dojít a evidentně ani nedošlo. 12. Neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele řádně a s odbornou péčí posoud