20 C 115/2021-140 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně podala proti žalovanému u Okresního soudu v Mělníku žalobu, kterou se domáhá, aby soud určil, že je žalobkyně vlastníkem stavby, budovy bez čísla popisného nebo evidenčního, způsob využití zemědělská stavba, stojící na pozemcích parc. č. st. [číslo], parc. č. st. [číslo] a parc. č. st. [číslo], v katastrálním území a obci [obec] (dále jen„ pozemky“). Jedná se o stavbu tvořící součást areálu pro zemědělskou výrobu, přičemž žalobkyně vlastnické právo k budově nabyla originárně, a to výstavbou zhruba před 50 lety. Stavba není zapsána na samostatném listu vlastnictví. Žalobkyně nedisponuje listinami, které by byly nabývacím titulem. Žalobkyně disponuje důkazy, které na jednu stranu nepochybně svědčí o jejím vlastnictví, současně však nemají charakter listin, které by mohly sloužit jako podklad vkladu práva do katastru nemovitostí. Žalovaní jsou vlastníky pozemků, na kterých budova stojí, přičemž odmítají žalobkyni poskytnout dostatečnou součinnost a podepsat souhlasné prohlášení, na základě kterého by mohlo být do katastru nemovitostí vloženo vlastnické právo k předmětné stavbě. Žalobkyně přitom nemá jiný právní prostředek, jak se domoci zápisu svého vlastnického práva. Žalobkyně se dále podrobně vyjadřovala na základě jakých skutečností má za prokázané, že předmětná budova je v jejím vlastnictví. Ustanovení § 64 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ katastrální zákon“), nelze v daném případě použít, neboť toto ustanovení hovoří pouze o nemovitostech, kde je vlastník označen, avšak nedostatečně. V daném případě se však jedná o budovu bez listu vlastnictví, kde vlastník není označen vůbec, a proto má za to, že nelze aplikovat § 64 a 65 katastrálního zákona. Tento závěr podporuje i fakt, že budova nebyla zveřejněna Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových (dále jen„ ÚZSVM“) v seznamu nedostatečně identifikovaných vlastníků. Podle žalobkyně až zveřejněním takové nemovité věci může být založena pasivní věcná legitimace České republiky – ÚZSVM, a to s ohledem na potenciálně závažné následky stanovené v § 65 odst. 9 katastrálního zákona, podle něhož, pokud se nepodaří vlastníka dohledat, bude se nemovitost považovat za opuštěnou a jako taková připadne do vlastnictví státu. Zároveň zdůraznila, že stavba v žádném případě není opuštěná, přičemž zákonodárce přijetím § 64 a 65 katastrálního zákona mířil na nemovitosti opuštěné. S ohledem na shora uvedené má žalobkyně za to, že žalovaní jsou ve věci pasivně legitimováni, jakožto vlastníci pozemku. Katastrální, stavební ani jiný úřad není oprávněn řešit sporné otázky ohledně vlastnických práv k nemovitostem. K řešení takových otázek je povolán jedině soud v rámci řízení o určovací žalobě. Katastrální úřad totiž může provést vklad toliko na základě vkladové listiny splňující předepsané náležitosti, taková listina však v daném případě není k dispozici. Takovou listinou může být dle názoru žalobkyně toliko souhlasné prohlášení vlastníka stavby a vlastníka pozemku, protože jiná vkladová listina není k dispozici. Žalovaní mají ke stavbě vztah, neboť tato stojí vždy zčásti na pozemku ve vlastnictví jednotlivých žalovaných. Vlastník pozemku podpisem souhlasného prohlášení nestvrzuje, že vlastníkem stavby je druhý podepsaný, toliko dává najevo, že sám vlastníkem stavby stojící na jeho pozemku není. Jelikož bylo odepřeno podepsat souhlasné prohlášení, bylo tím vlastnické právo žalobkyně ke stavbě zpochybněno. Pokud jde o pasivní legitimaci žalovaných je žalobkyně názoru, v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu, že v řízení o určovací žalobě má legitimaci ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se sporný právní vztah nebo sporné právo týká. Průnik právní sféry žalobkyně a žalovaných je v dané věci dán tím, že žalobkyně si nárokuje vlastnické právo ke stavbě, která stojí na pozemcích žalovaných, přičemž současně v katastru nemovitostí není vlastnické právo zapsáno. Naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva žalobkyně ke stavbě je odůvodněn rozporem mezi naturálním vlastnictvím stavby a stavem zápisu o vlastnickém právu v katastru nemovitostí. Sporné otázky ohledně vlastnického práva není, vedle katastrálního úřadu, oprávněn řešit ani stavební úřad, neboť stavební zákon vylučuje, aby si stavební úřad v případě pochybností činil vlastní úsudek o otázkách týkajících se vlastnictví. 2. Prvý žalovaný uvedl, že uplatněný nárok neuznává. Současně vznesl námitku nedostatku pasivní věcné legitimace. Uvedl, že byť je vlastníkem pozemku, na kterém budova zčásti stojí, je si vědom, že není vlastníkem budovy. Jelikož se jedná o stavbu, u které není vlastník v katastru nemovitostí uveden, jedná se o nemovitou věc, jejíž vlastník není označen dostatečně určitě ve smyslu § 64 katastrálního zákona, a tedy pasivní věcnou legitimaci má, s ohledem na § 65 odst. 7 katastrálního zákona, stát, za něhož jedná ÚZSVM. Prvému žalovanému nelze vytýkat, že odmítá podepsat souhlasné prohlášení, jelikož žalovaný s jistotou neví, zda žalobkyně je skutečně vlastníkem stavby. Prvý žalovaný se obává, že kdyby takové prohlášení podepsal, mohl by v budoucnu nést případnou trestněprávní nebo správní odpovědnost za případné nepravdivé prohlášení. Žalobkyně rovněž mohla postupovat podle § 63 odst. 3 katastrálního zákona a domáhat se zápisu tvrzeného vlastnického práva na základě listin, které byly požadovány v době jejího vzniku. Nelze pak přehlédnout roztříštěný postup jednotlivých katastrálních úřadů. Pokud příslušný katastrální úřad odmítne postupovat v souladu s katastrálním zákonem, měla žalobkyně postupovat podle páté části zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), nikoliv podáním určovací žaloby. Prvý žalovaný není schopen kvalifikovaně posoudit vlastnické právo k předmětné stavbě. Souhlasné prohlášení by pak z jeho strany mohlo být učiněno nepravdivě, aniž by o tom prvý žalovaný věděl. Souhlasné prohlášení má být ve smyslu § 66 odst. 1 písm. a) katastrální vyhlášky činěno osobou, jejíž vlastnické právo zaniklo nebo bylo omezeno. To však není daný případ, neboť zde vlastnické právo ani nebylo nikdy zapsáno. 3. Druhá žalovaná uvedla, že není vlastníkem předmětné stavby a k budově nemá žádný vztah. Dále uvedla, že nemůže podepisovat souhlasné prohlášení o nabytí vlastnictví stavby žalobkyní, když nemá žádné podklady k tomu, aby takové prohlášení učinila. Chce-li být žalobkyně zapsána jako vlastník stavby, musí si opatřit potřebné doklady a věc vyřešit s příslušným stavebním a katastrálním úřadem a nikoli s druhou žalovanou v tomto soudním řízení. Druhá žalovaná též vznesla námitku nedostatku pasivní věcné legitimace. 4. Třetí žalovaná uvedla, že uplatněný nárok v plném rozsahu uznává a je připravena poskytnout žalobkyni součinnost pro zápis předmětné stavby do katastru nemovitostí. 5. Soud věc projednal a rozhodl ve smyslu § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti druhé žalované, která se z účasti na jednání omluvila a souhlasila s projednáním ve své nepřítomnosti, a třetí žalované, která se k jednání soudu nedostavila bez omluvy, ačkoliv byla řádně předvolána. 6. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Žalobkyně předložila žalovaným návrh souhlasného prohlášení, které však nebylo všemi účastníky podepsáno /viz dopisy včetně podacích lístků na č. l. 8 – 9 a 10 – 11 a souhlasné prohlášení na č. l. 12 – 13 a shodná tvrzení účastníků/. Prvý žalovaný je v katastru nemovitostí evidován jako vlastník pozemku parc. č. st. [číslo], druhá žalovaná je evidována jako vlastník pozemku parc. č. st. [číslo] a třetí žalovaná jako vlastník pozemku pozemku parc. č. st. [číslo], vše v katastrálním území a obci [obec], na nichž stojí předmětná stavba. Prvý žalovaný podepsal dne [datum] v postavení kupujícího s třetími osobami v postavení prodávajících kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k pozemku parc. [číslo] o celkové výměře 6 771 m2 v k. ú. a v obci [obec] zapsaným na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek] /viz kupní smlouva ze dne [datum] na č. l. 74 - 75 a výpisy z katastru nemovitostí na č. l. 25-27 Předmětná stavba není zapsána na listu vlastnictví v katastru nemovitostí, a tedy u ní není uveden ani žádný vlastník /viz výpisy z katastru nemovitostí na č. l. 25-27, katastrální mapa na č. l. 128 a informace o stavbě na č. l. 24 a 129/. V roce 1953 budova na pozemcích nestála /viz archivní ortofotografický mapový snímek z roku 1953 na č. l. 14 JZD [obec] jako investor mělo v úmyslu na pozemcích stavět. Situační plány výstavby odpovídají současnému stavu /viz situační plán JZD [obec] z června 1972, č. zak. [číslo], plán z listopadu 1979, č. zak. [číslo] – vše v přílohové obálce, ortofotografický mapový snímek z roku 2019 na č. l. 15 Na pozemku tehdejší parc. [číslo] byla vedena v inventáři JZD [obec] stavba určená jako hala pro výkrm skotu 500 kusů. Stavba byla dokončena výstavbou v roce