20 C 340/2021-87 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobce se žalobou domáhal určení, že jsou nemovité věci patrné z výroku I. tohoto rozsudku ve společném jmění žalobce a prvé žalované. Svůj nárok odůvodnil tím, že ke dni podání žaloby byl manželem prvé žalované. Manželství bylo uzavřeno dne [datum]. Žalobce s prvou žalovanou jako manželkou za trvání manželství postavili rodinný dům [adresa] (dále také jen„ rodinný dům“) na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] (dále také jen„ pozemek“) vše v obci [obec], [katastrální uzemí]. Výstavba rodinného domu probíhala za trvání manželství žalobce a prvé žalované, jejich společnými silami a z jejich společných prostředků, přičemž žalobce a prvá žalovaná jej jako manželé po celou dobu (tj. od roku 2009 do současnosti) užívají k bydlení a společně se podílejí na jeho provozu a údržbě. S ohledem na uvedené neměl žalobce žádné pochyby o tom, že rodinný dům patří do společného jmění manželů – žalobce a prvé žalované. Žalobce však zjistil, že aktuálně je jako vlastník evidován druhý žalovaný, a to na základě darovací smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi prvou žalovanou a druhým žalovaným. S ohledem na to, že rodinný dům patří do společného jmění manželů – žalobce a prvé žalované – je darovací smlouva ze dne [datum] pro absenci souhlasu s darováním absolutně neplatná, neboť uzavření smlouvy jedním z manželů bez souhlasu druhého odporuje zákonu. Nejedná se totiž o obvyklou správu majetku náležejícího do společného jmění manželů. Druhý žalovaný tak nemohl nabýt vlastnické právo k rodinnému domu, k nabytí vlastnického práva nemohlo dojít ani vydržením, neboť ve vztahu k prvé žalované nemůže za trvání manželství započít či běžet vydržecí doba, jejíž uplynutí by mělo vliv na nabytí subjektivního práva jednoho z manželů na úkor druhého manžela. Ve vztahu k druhému žalovanému dosud neuplynula desetiletá vydržecí doba. Neplatnosti darovací smlouvy ze dne [datum] se žalobce dovolal a vyzval oba žalované k odstranění nežádoucího stavu a dosažení shody mezi stavem skutečným a stavem zapsaným v katastru nemovitostí. Lhůta k dovolání se neplatnosti pro žalobce počala běžet až na přelomu roku 2020 a 2021. Žalobce pojal podezření až v souvislosti s tím, jak se k němu druhý žalovaný choval. K výraznému zhoršení chování došlo až v září nebo říjnu roku 2020. Druhý žalovaný začal vyhrožovat, že ho z domu vyhodí, a proto se o to začal žalobce zajímat a požádal svého známého, zda by to nezkontroloval. Žalobce pak ani nemá s ohledem na jeho věk tak snadný přístup k internetu a vyhledávat na něm neumí. Před zápisem darovací smlouvy do katastru nemovitostí, byl rodinný dům zapsán pouze na prvou žalovanou. Na pozemku dříve stál rodinný dům, který byl ve vlastnictví pouze prvé žalované. Byl však zničen povodněmi a zbourán a postaven ze společných prostředků manželů dům nový. Nový rodinný dům byl zapsán pouze na prvou žalovanou, neboť žalobce nechtěl být evidován jako vlastník. Důvěra v katastr nemovitostí slouží zejména k ochraně nabyvatele, který v dobré víře zakoupí nemovitost za okolností, o kterých neví. Nejedná se však o tento případ, neboť druhý žalovaný coby syn žalobce a prvé žalované si byl dobře vědom, že dům je ve společném jmění žalobce a prvé žalované. Druhý žalovaný tak pouze využil nesouladu zápisu v katastru nemovitostí se skutečným stavem. Nadto se jedná o neplatnost absolutní. Naléhavý právní zájem spočívá v dosažení odstranění nesouladu mezi stavem evidovaným v katastru nemovitostí a stavem skutečným. 2. Oba žalovaní shodně s podanou žalobou nesouhlasili a navrhli její zamítnutí. Předně namítali, že darovací smlouva byla uzavřena dne [datum] a prvotní dovolání se neplatnosti ze strany žalobce bylo učiněno až ke dni [datum], tedy po uplynutí tříleté promlčecí lhůty pro dovolání se neplatnosti určitého právního jednání. Počátek promlčecí doby by měl být navázán na formální publicitu zápisu v katastru nemovitostí. Dům byl postaven částečně z peněz druhého žalovaného a částečně z peněz prvé žalované a žalobce. Dům byl stavěn s tím, že v domě bude bydlet žalobce s prvou žalovanou a druhý žalovaný s rodinou. Z rodinných důvodů nakonec v domě bydleli pouze žalobce a prvá žalovaná, a to až do léta roku 2017, kdy se do domu nastěhovala dcera druhého žalovaného s rodinou. O darovací smlouvě se žalobce dozvěděl na podzim roku 2017. Žalobce je schopen hledat informace na internetu, nadto si mohl informace ověřit i osobní návštěvou katastrálního úřadu. Darovací smlouvu je tak nutno považovat za řádně uzavřenou. Nárok žalobce je pak rovněž třeba považovat za rozporný s dobrými mravy s ohledem na chování žalobce vůči ostatním členům rodiny. 3. Ze shodných tvrzení účastníků, provedených listinných důkazů a svědeckých výslechů učinil soud následující skutková zjištění: Manželství žalobkyně a druhého žalovaného bylo uzavřeno dne [datum] v [obec] a trvá do současnosti /viz shodné tvrzení účastníků a oddací list na č. l. 3 – 4 spisu/. Od prosince roku 2003 do [datum] byli v katastru nemovitostí jako podíloví spoluvlastníci k pozemku parc. č. st. [anonymizováno], v katastrálním území a obci [obec] (dále jen„ pozemek“) zapsáni oba žalovaní. Za doby trvání manželství v roce 2009 byl na tomto pozemku postaven rodinný dům [adresa] (dále jen„ rodinný dům“). Žalobce a prvá žalovaná společně v rodinném domě od roku 2009 do současnosti bydlí /viz shodná tvrzení účastníků, ohlášení nové stavby k zápisu do katastru nemovitostí na č. l. 5 – 6 spisu, kolaudační rozhodnutí na č. l. 7 spisu/. Dne [datum] podepsala prvá žalovaná v postavení dárce s druhým žalovaným v postavení obdarovaného darovací smlouvu, jejímž předmětem byl bezúplatný převod mj. rodinného domu a ½ pozemku do vlastnictví druhého žalovaného. Darovací smlouva byla zapsána do katastru nemovitostí dne [datum] s účinky zápisu ke dni [datum] /viz darovací smlouva ze dne [datum] na č. l. 8 spisu a výpis z katastru nemovitostí na č. l. 45 – 46 spisu/. V současnosti je tak jako vlastník pozemku st. parc. [číslo] jehož součástí je dle evidence v katastru nemovitostí stavba [adresa], rodinný dům, vše v [katastrální uzemí], obci [obec], evidován pouze druhý žalovaný /viz seznam nemovitostí na LV na [číslo listu] spisu, výpis z katastru nemovitostí na č. l. 45 – 46 spisu/. Žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval dopisem ze dne [datum] prvou žalovanou k odstranění rozporu mezi skutečným stavem a stavem evidovaným v katastru nemovitostí /viz návrh na dosažení shody k odstranění rozporu mezi katastrálním a skutečným stavem (předžalobní výzva) na č. l. 10 – 11 spisu včetně podacího lístku na č. l. 12 spisu/. Dále žalobce prostřednictvím svého zástupce odeslal oběma žalovaným dopis ze dne [datum], který byl oběma žalovaným doručován ke dni [datum], jehož obsahem bylo dovolání se vůči oběma žalovaným neplatnosti darovací smlouvy ze dne [datum] s odůvodněním, že rodinný dům patří do společného jmění manželů žalobce a prvé žalované a uvedená darovací smlouva je tak pro absenci souhlasu s darováním rodinného domu ve prospěch druhého žalovaného neplatná, když dané právní jednání nelze zařadit pod obvyklou správu majetku náležejícího do společného jmění manželů. Zástupce žalovaných v návaznosti na dopis žalobce vznesl námitku promlčení, když prvotní dovolání se neplatnosti bylo žalobcem učiněno až ke dni [datum], tedy po uplynutí tříleté promlčecí lhůty, na což žalobce reagoval svým dopisem ze dne [datum] /viz dovolání se neplatnosti darovací smlouvy ze dne [datum] na č. l. 13 spisu včetně podacího lístku na č. l. 14 spisu, sledování zásilek pošta online na č. l. 47 – 48 spisu, odpověď na přípis ze dne [datum] na č. l. 33 spisu, reakce na písemnou odpověď ze dne [datum] na č. l. 34 – 36 spisu/. 4. Z výslechu svědka pana [celé jméno svědka] soud zjistil, že zná pouze žalobce, je to jeho mnohaletý kamarád, znají se asi čtyři až pět let. Věděl, že žalobce bydlí v rodinném domě s manželkou a žalobce mu sdělil, že ho chce jeho syn z jeho rodinného domu vyhodit a že si není jistý, co se děje, ale že má podezření, že se něco stalo, a proto chtěl vědět, kdo je vlastníkem. Žalobce mu říkal, že dům stavěli ze společných peněz s manželkou. Asi před půl rokem nebo ¾ rokem, přesně si to již nepamatuje, se potkali s žalobcem v [obec], kdy mu žalobce sdělil, že ho syn vyhazuje z domu, a že tam s nimi jejich syn nebydlí, ale že tam manželka žalobce nechala bydlet ještě někoho jiného. Nemluvili o tom, jak dlouho měly spory v rodině trvat. Kvůli tomu, že syn žalobce z domu vyhazoval, si chtěl být žalobce jistý, kdo je vlastníkem domu. Svědek žalobci sdělil, že je možné na internetu zjistit, kdo je evidován jako vlastník. Žalobce sdělil, že se v tom nevyzná, a proto se mu svědek nabídl, že to zjistí. Když přijel domů, zkontroloval to. Zjistil, že je v katastru nemovitostí zapsaný někdo jiný než žalobce. Tuto informaci žalobci zavolal. Žalobce byl překvapený a říkal, že k tomu nedával žádný souhlas a že o této změně nic nevěděl. Takto mohl volat žalobci krátce po jejich schůzce, nejdéle do týdne. Poté již o tom s žalobcem nemluvil, žalobce pouze sdělil