6 C 191/2022-42 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne 4.4.2022 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 6 388 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 3 500 Kč převodem na bankovní účet. Žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 1 138 Kč; jistina i poplatek byly splatné dne 4.10.2020, žalovaná však na svůj závazek ničeho neuhradila. Smlouva o zápůjčce byla uzavřena prostřednictvím webové stránky [webová adresa], kde žalovaná vyplnila žádost o poskytnutí zápůjčky, odsouhlasila odkliknutím obsah všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, žalobkyně ověřila totožnost žalované pomocí skenu průkazu totožnosti žalované a zasláním ověřovací korunové bezhotovostní platby na účet žalované, žalovaná smlouvu podepsala [příjmení], který jí byl zaslán na její telefonní číslo. Žalobce prověřil úvěruschopnost žalované. Žalovaná ničeho neuhradila, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně ze dne 12.10.2021. Žalobkyně požaduje úhradu jistiny a poplatku ve výši 4 638 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % ročně z této částky od 5.10.2020 do zaplacení, dále náklady spojené s vymáháním pohledávky ve výši 1 500 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 750 Kč. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. V řešené věci jde o spor, jehož předmětem je peněžité plnění s hodnotou, která nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř., tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství), jde tak o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. pak plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalobkyně převedla dne 4.9.2020 částku ve výši 3 500 Kč na bankovní účet žalované /potvrzení o provedené platbě na č.l. 7, sdělení [právnická osoba] na č.l. 38 Žalovaná byla předžalobní výzvou ze dne 12.10.2021 vyzvána žalobkyní k úhradě dlužné částky /předžalobní výzva na č.l. 9, podací lístek na č.l. 8 Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu. 5. Soud provedl důkazy předložené žalobkyní (jiné ani dle obsahu spisu označeny nebyly), ze kterých nebylo prokázáno, že by žalovaná dne 4.9.2020 uzavřela s žalobkyní smlouvu o zápůjčce, když žalobkyně soudu předložila pouze text uvedené smlouvy, kde je na místě podpisu žalované uvedeno její jméno a [příjmení] kód [číslo], z ničeho však nevyplývá, že by se jednalo o [příjmení], který byl zaslán a následně použit právě žalovanou k podpisu předmětné smlouvy, a to ani ve spojení s ostatními v řízení provedenými důkazy, tj. ve spojení s odeslanou platbou, když samotné odeslání platby na bankovní účet, jehož majitelem je žalovaná, neprokazuje vůli žalované být předloženou smlouvou vázána. Skutečnost, že žalobkyně disponuje údaji o jménu, příjmení, bydlišti, rodném čísle či čísle občanského průkazu, bez toho, aniž by si byla vůbec, s ohledem na způsob uzavření tvrzené smlouvy, jista tím, že jí tyto údaje poskytuje právě osoba žalované, nemůže podle náhledu soudu v daném případě vést k závěru o vzniku závazkového vztahu mezi konkrétními osobami. Podle ustanovení § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni plnit důkazní povinnost. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 21 Cdo 4314/2008, poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání (ve znění před novelou [číslo] Sb., nyní při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř.). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinností důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se k jednání bez omluvy nedostavila, ač byla řádně předvolána. Svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. 6. Po právní stránce soud hodnotil věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”). 7. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. 9. V řízení bylo prokázáno, že na bankovní účet žalované odeslala žalobkyně částku ve výši 3 500 Kč. Žalované tak vznikla povinnost toto plnění provedené bez právního důvodu žalobkyni vydat. Jelikož žalovaná na svůj dluh ničeho neplnila, zbývá jí stále povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši 3 500 Kč, o kterou se bezdůvodně obohatila. Soud proto v této části žalobě vyhověl. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). Soud vzal za prokázané, že první výzvou k úhradě dlužné částky, která se dostala do dispozice žalované, byla předžalobní výzva odeslaná dne 12.10.2021 prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb, když lze mít za to, že do dispozice žalované se dostala třetí pracovní den po odeslání (§ 573 o.z.), splatnost dluhu dle této výzvy nastala 18.10.2021 (3 dny od doručení výzvy dle textu této výzvy). Ode dne následujícího tedy náleží žalobkyni též nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. v jí požadované výši. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku). 10. Ve zbylém soudu nezbylo, než nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 138 Kč s příslušenstvím (představující poplatek za poskytnutou zápůjčku), dále na zaplacení úroku z prodlení požadovaným z částky 4 638 za dřívější období, stejně jako náklady na vymáhání pohledávky a smluvní pokutu zamítnout, když nebylo v řízení prokázáno uzavření smlouvy o zápůjčce s tvrzeným obsahem (výrok II. tohoto rozsudku). Soud k uvedenému nad rámec dodává, že žalobkyně v řízení ani dostatečně netvrdila a neprokázala, že poskytla žalované zápůjčku, která je podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění spotřebitelským úvěrem, po posouzení úvěruschopnosti s odbornou péčí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. za použití ustanovení ust. § 151 odst. 1 o. s. ř. dle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci, když procesně úspěšnější žalované, které by jinak náležela náhrada nákladů řízení v rozsahu 12,4 %, žádné náklady řízení nevznikly (výrok III. tohoto rozsudku).