12 C 10/2023-74 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila na zdejší soud s žalobou doplněnou podáním ze dne [datum], ve které se po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 57 710,45 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uplatněný nárok odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba], [anonymizováno 7 slov] [číslo] Malta (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 62 710,45 Kč a tento úvěr měl žalovaný splatit do dne [datum]. Žalovaný úvěr čerpal v částkách různé výše vždy na bankovní účet č. [bankovní účet], pod variabilním symbolem [číslo], přičemž v období od [datum] do [datum] provedl přes [právnická osoba] 30 plateb. Žalovaný v průběhu čerpání uhradil žalobkyni částku ve výši celkem 234 310 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Ke dni postoupení pohledávky činila pohledávka žalovaného 62 710,45 Kč, která sestávala z jistiny ve výši 50 000 Kč a kapitalizovaných úroků ve výši 12 710,45 Kč. Před podáním žaloby žalovaný uhradil 5 000 Kč, proto žalobkyně žalobou uplatnila částku ve výši 57 710,45 Kč. V rámci příslušenství žalobkyně uplatnila úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 57 710,45 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil a zůstal ve sporu zcela pasivní. 3. Ve věci bylo soudem nařízeno první soudní jednání na den [datum]. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila. Žalovanému bylo dne [datum] procesně korektním způsobem doručeno předvolání k tomuto jednání. Žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy. Soud proto věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: 5. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, ve které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru, který se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 8,5 % měsíčně a poplatkem za čerpání ve výši 12,5 % z částky každého čerpání úvěru, a to v pravidelných měsíčních splátkách dle obchodních podmínek. Smluvní strany sjednaly RPSN ve výši 262,91% smlouvu na č. l. 7-8 spisu, standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 5-6 spisu, obchodní podmínky na č. l. 17-21 spisu/. Žalovaný postupně čerpal finanční prostředky ve výši celkem 181 600 Kč a uhradil částku ve výši 234 310 Kč /viz podání na č. l. 35 spisu, potvrzení o provedených platbách na č. l. 37-43, [číslo] spisu, platební historie na č. l. 11-12 spisu (shodně na č. l. 44-45 spisu), platební informace na č. l. 9 spisu, informace o platbě na č. l. 13 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován /viz smlouvu o postoupení pohledávek uložená v systému [příjmení], oznámení o postoupení na č. l. 22 spisu/. Žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dluhu předžalobní výzvou ze dne [datum], podle které měl žalovaný dluh uhradit do tří dnů /viz předžalobní výzva na č. l. 22 spisu + podací lístek na č. l. 10 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 6. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 10. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 11. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele. 12. Podle § 2 odst. 1 č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 17. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 19. Na základě provedeného dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel smlouvu o úvěru, na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, které mohl žalovaný opakovaně čerpat až do výše splacené části úvěru. Žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit v pravidelných splátkách, a to spolu s úroky a poplatky. Žalovaný od žalobkyně postupně čerpal úvěrový rámec, kdy v období od [datum] do [datum] načerpal finanční prostředky v celkové výši 181 600 Kč a na svůj dluh uhradil celkem 234 310 Kč. Podle soudu tato smlouva ale nebyla platně sjednána, neboť žalobkyně