12 C 163/2023-56 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 69 610 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr až do výše 25 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr vrátit kompletně celý do 30 dnů anebo splácet úvěr minimálními měsíčními splátkami ve výši 3 % z dlužné částky plus úrok z úvěru, nejméně 500 Kč Smlouva o revolvingovém úvěru tvoří rámec pro dílčí čerpání, u kterého se předpokládá opakované čerpání i splácení, obdobně jako u kreditních karet. Účastníci si smlouvou sjednaly úrok 0 % při splacení úvěru do 30 dnů, při rozložení splácení do splátek ve výši 22 % měsíčně a pro případ prodlení žalované si účastníci sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení s úhradou. Smlouva o revolvingovém úvěru byla ukončena automaticky dne [datum] v důsledku dlouhodobého prodlení žalované s úhradou úvěru. Žalovaná částka ve výši 69 610 Kč sestává z neuhrazené jistiny úvěru ve výši 25 000 Kč, úroku z úvěru v kapitalizované výši 33 588 Kč a smluvní pokuty za prodlení s vrácením úvěru ve výši 12 500 Kč. V rámci příslušenství žalobkyně uplatnila úrok z prodlení v běžící výši 8,5 % ročně z částky 69 610 od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila a v řízení zůstala zcela pasivní. 3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, kdy žalovaná se k jednání nedostavila bez řádné a včasné omluvy, ačkoliv k jednání byla procesně korektním způsobem předvolána. Žalobkyně se z jednání dodatečně omluvila. Soud tak mohl vycházet jen z obsahu spisu a provedených označených a předložených důkazů. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Právní předchůdkyní žalobkyně dne [datum] uzavřela s žalovanou smlouvu o uživatelském účtu a smlouvu o revolvingovém úvěru. Smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr s úvěrovým rámcem 25 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr vrátit společně s úrokem ve výši 0 % ročně při splacení úvěru do 30 dnů nebo při rozložení splácení do splátek ve výši 22 % měsíčně. Totožnost žalované právní předchůdkyně žalobkyně ověřila občanským průkazem /viz smlouva o revolvingovém úvěru na č. l. 10-14 spisu, kopie občanského průkazu na č. l. 17 spisu, smlouva o uživatelském účtu na č. l. 20-23 spisu, formulář pro standardní informace na č. l. 27-29 spisu/. K osobě žalované právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že její příjem je ve výši 23 000 Kč a její výdaje ve výši 4 000 Kč. Žalovaná dále právní předchůdkyni žalobkyně předložila výpisy z účtu č. [bankovní účet] vedený na jméno žalované, a to za měsíc leden až březen 2021 /viz výpisy z běžného účtu na č. l. 6-9, [číslo] spisu, profil uživatele na č. l. 26 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně převedla výši úvěru 25 000 Kč na účet žalované dne [datum] /viz výpis z účtu na č. l. 16 spisu/. Na základě dílčí smlouvy o postoupení pohledávek [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna oznámením ze dne [datum] /viz dílčí smlouva o postoupení na č. l. 24 spisu, přehled postoupených pohledávek na č. l. 25 spisu, oznámení o postoupení na č. l. 35 spisu/. Žalovaná úvěr nesplatila ani přesto, že k tomu byla ze strany žalobkyně vyzvána předžalobní výzvou ze dne [datum] /viz předžalobní upomínka na č. l. 35 rub spisu, podací lístek na č. l. 15 spisu/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu. 5. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela smlouvu o úvěru, na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila. 6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…). 9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 14. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Soud na základě hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech ve vzájemné souvislosti dospěl k závěru, že žaloba je z části důvodná. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně chtěla s žalovanou uzavřít smlouvu o (spotřebitelském) úvěru, na základě níž přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalované jistinu ve výši 25 000 Kč, a žalované měla vzniknout povinnost půjčené peněžní prostředky vrátit. Protože šlo o smlouvu o spotřebitelském úvěru, soud se předně zabýval otázkou, zda ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, coby poskytovatelky úvěru jakožto spotřebitelského úvěru, byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalované. V tomto směru nelze než konstatovat, že právní předchůdkyně žalobkyně své povinnosti ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru nedostála. Z provedených důkazů vyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala výdaje žalované, a to ani ty podstatné. Právní předchůdkyně žalobkyně vyšla pouze z výše výdajů tvrzené žalovanou. Takový postup právní