15 C 155/2023-40 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se žalobou po žalované domáhala zaplacení částky 10 518,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 10 518,60 Kč od [datum] do zaplacení. Svůj nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne [datum] uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru č. B0010 [číslo], na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč. Žalovaná se zavázala za poskytnutí úvěru uhradit poplatek ve výši 4 518,60 Kč a vše splatit do [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla úvěr prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], kde žalovaná vyplnila registrační formulář, kterou zadala své osobní údaje. Žalovaná odsouhlasila znění smlouvy o úvěru a seznámila se podmínkami, právy a sankčními ujednáními plynoucími z uzavření smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] převodem z účtu právní předchůdkyně žalobkyně na účet žalované č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo] vyplatila úvěr žalované. Žalovaná smluvní závazky neplnila řádně a včas, když na svůj dluh ničeho neuhradila. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k uhrazení dluhu předžalobní výzvou odeslanou dne [datum] Celkem žalovaná dluží žalobkyni na jistině a poplatku částku ve výši 10 518,60 Kč, přičemž žalobkyně pro případ, že by soud neměl nárok uplatněný žalobkyní za prokázaný, požaduje, aby tento nárok soud posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a ve věci zůstala zcela pasivní. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Právní předchůdkyně žalobkyně prostřednictvím webové stránky dne [datum] vygenerovala smlouvu o úvěru č. B0010 [číslo], v níž je na místě podpisu žalované uvedeno jméno a příjmení a SMS kód: 7u4k. Právní předchůdkyně žalobkyně se smlouvou ve znění dodatků zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky v celkové výši 6 000 Kč a žalovaná se zavázala zapůjčené peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 4 518,60 Kč do [datum]. Zápůjční úroková sazba byla stanovena ve výši 40 % ročně, RPSN ve výši 13 713,70 % /viz. Smlouva na č. l. 15-23 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] převedla bezhotovostním bankovním převodem z účtu č. [bankovní účet] částku celkem ve výši 6 000 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet] jehož majitelem je žalovaná /viz výpis platby na č. l. 25 spisu, sdělení banky a výpis z účtu na č. l. 34-37 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna. Žalované byla současně vyzvána k uhrazení dluhu před podáním žaloby/viz smlouva o postoupení pohledávek včetně přílohy + seznam postoupených pohledávek na č. l. 7-12 spisu, oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzva na č. l. 26 spisu, podací lístek na č. l. 27 spisu/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu. 5. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 9. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele. 10. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 15. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Soud na základě hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech ve vzájemné souvislosti dospěl k závěru, že žaloba je z části důvodná. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně sice chtěla s žalovanou uzavřít smlouvu, která je svým charakterem spotřebitelským úvěrem, na základě níž přenechala žalované jistinu ve výši 6 000 Kč a žalované měla vzniknout povinnost zapůjčené peněžní prostředky spolu se smluvním poplatkem vrátit, smlouva však nebyla platně sjednána. V řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru. Smlouva, kterou žalobkyně předložila soudu, je podepsána zástupcem právní předchůdkyně žalobkyně, a místo pod