15 C 40/2023-27 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se žalobou po žalované domáhala zaplacení částky 31 332 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 23 112 Kč od [datum] do zaplacení, na zaplacení smluvní pokuty ve výši 8 220 Kč a na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 3 112 Kč a vše splatit do [datum]. Žalobkyně poskytla zápůjčku prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], kde žalovaná vyplnila formulář„ žádost o poskytnutí zápůjčky“, kterou zadala své osobní údaje. Žalovaná odsouhlasila znění smlouvy o zápůjčce a seznámila se s Všeobecnými obchodními podmínkami. Smlouva o zápůjčce byla podepsána elektronicky, a to [příjmení]. Žalovaná smluvní závazky neuhradila řádně a včas, když na svůj dluh ničeho neuhradila. Žalobkyně žalovanou opakovaně upomínala k zaplacení dluhu. Celkem tak žalovaná dluží žalobkyni na jistině a poplatku částku ve výši 23 112 Kč a na nákladech spojených s uplatněním pohledávky částku ve výši 2 500 Kč. Žalobkyně dále nárokuje právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč od [datum] do dne vyhotovení žaloby, tj. do [datum], ve výši 8 220 Kč. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě pohledávky před podáním žaloby dopisem odeslaným dne [datum]. 2. Podáním ze dne [datum] žalobkyně soudu na výzvu k doplnění svých tvrzení ze dne [datum] sdělila, že k prověření úvěruschopnosti žalované nebude doplňovat žádná skutková tvrzení, kdy předpokládá, že soud rozhodne o neplatnosti smlouvy o úvěru a pro tento případ žalobkyně navrhla, aby soud rozhodl o tom, že žalovaná je povinna vrátit to, co podle smlouvy o zápůjčce dostala s úroky z prodlení. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a ve věci zůstala zcela pasivní. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Soud na základě provedených důkazů učinil následující skutková zjištění: Žalobkyně prostřednictvím webové stránky dne [datum] vygenerovala smlouvu o zápůjčce ve znění dodatku ze dne [datum], v níž je na místě podpisu žalované uvedeno jméno, datum, čas a [příjmení] kód [číslo] a u dodatku [příjmení] kód [číslo], který měl být zaslán na telefonní číslo žalované. Žalobkyně se smlouvou ve znění dodatku zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky v celkové výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala zapůjčené peněžní prostředky žalobkyni vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 112 Kč. Účastníci si smlouvou dále sjednali pro případ prodlení žalované v článku 2.3 smlouvy povinnost žalované zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné částky za každý den z prodlení a dále zákonný úrok z prodlení a náhradu účelně vynaložených nákladů, které vznikly žalobkyni v souvislosti s prodlením žalované. Nedílnou součástí smlouvy byly také všeobecné obchodní podmínky /viz. Smlouva na č. l. 10-11 spisu, dodatek na č. l. 9 spisu, všeobecné obchodní podmínky v systému CEPR/. Žalobkyně ve dnech [datum] a [datum] postupně převedla bezhotovostním bankovním převodem ze svého účtu č. [bankovní účet] částku celkem ve výši 20 000 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet] jehož majitelem je žalovaná /viz výpis plateb na č. l. 8 spisu, zpráva banky na č. l. 22 spisu/. Žalovaná na svůj dluh nehradila žalobkyni ničeho. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou k uhrazení dluhu, naposledy předžalobní výzvou ze dne [datum], v níž vyzvala žalovanou k úhradě dluhu do 3 dnů /viz upomínky na č. l. 12 spisu, opakované výzvy k úhradě na č. l. 13, 16 spisu, výzva k úhradě před podáním žaloby na č. l. 14 spisu vč. podacího lístku na č. l. 15 spisu/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu. 6. Na základě provedeného dokazování učinil soud o skutkovém stavu následující závěr: Žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, žalovaná žalobkyni ničeho neuhradila. V řízení nebylo prokázáno, že žalovaná projevila vůli být vázána smlouvou s předloženým obsahem a že by žalobkyně ověřovala schopnost žalované úvěr splácet. 7. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 10. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 11. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele. 12. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 17. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení