15 C 9/2023-60 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila na zdejší soud s žalobou, ve které se po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 22 722,20 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uplatněný nárok odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] s obchodní společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ smlouva“), na základě které byla žalovanému poskytnuta v hotovosti jistina (zápůjčka) ve výši 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit spolu s poplatkem ve výši 11 898 Kč, ve kterém je zahrnut úrok ve výši 29 % ročně v kapitalizované výši 3 955 Kč, odměna za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 4 776 Kč a poplatek za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 3 167 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit jistinu, úroky a poplatky v 24 měsíčních splátkách po 996 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas a na svůj dluh nic neuhradil. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalobkyně proto nárokuje zaplacení jistiny ve výši 12 000 Kč a dlužnou částku poplatku ve výši 10 722,20 Kč. V rámci příslušenství žalobkyně požaduje zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 3 634,67 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 110 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 000 Kč od [datum] do zaplacení a úrok 29 % ročně z částky 12 000 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil a zůstal ve sporu zcela pasivní. 3. Ve věci bylo soudem nařízeno první soudní jednání na den [datum]. Žalovanému bylo dne [datum] procesně korektním způsobem doručeno předvolání k tomuto jednání. Žalovaný se z jednání soudu omluvil, proto soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). 4. Žalobkyně před zahájením jednání dne [datum] vzala žalobu v části co do výše 6 767,20 Kč (nárok představující poplatek za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 4 776 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 991,20 Kč) zpět. 5. Podle § 96 odst. 1, 2 věta první, 3, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“) žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. 6. Žaloba byla vzata zpět před prvním jednáním ve věci samé, soud proto výrokem I. tohoto rozsudku řízení, co do výše 6 767,20 Kč, zastavil. 7. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: 8. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce – [ulice] v hotovosti [číslo] ve které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 12 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 11 898 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 29 % ročně ve výši 3 955 Kč, poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 4 776 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 167 Kč, a to v 24 měsíčních splátkách po 996 Kč (poslední splátka ve výši 990 Kč). Svým podpisem žalovaný potvrdil převzetí zápůjčky ve výši 12 000 Kč v hotovosti. Smluvní strany sjednaly RPSN ve výši 111,61 % /viz smlouvu na č. l. 11-12 spisu (shodně na č. l. 45-47) /. Právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že žalovaný je svobodný, žije s rodiči, má základní vzdělání, nemá žádnou vyživovací povinnost a jeho čistý příjem je ve výši 35 000 Kč. Běžné měsíční výdaje žadatele jsou ve výši 6 900 Kč/viz zákaznická karta na č. l. 10 spisu/. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil /viz tabulka umoření na č. l. 21 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávky informován oznámením ze dne [datum] /viz smlouvu o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek na č. l. 13-18 spisu, oznámení o postoupení pohledávky + informace o zpracování osobních údajů + podací lístek na č. l. 19-20 spisu/. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dluhu předžalobní výzvou ze dne [datum] /viz předžalobní výzva + podací lístek na č. l. 25 -27 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 9. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 10. Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel smlouvu o zápůjčce, na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit v pravidelných splátkách, a to spolu s úroky a poplatky. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. 11. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 12. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…). 14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému 16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 17. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen 18. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele 19. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 20. Soud na základě hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech ve vzájemné souvislosti dospěl k závěru, že žaloba je z části důvodná. Soud vzal za prokázané, že právní předc