16 C 227/2023-21 — Okresní soud v Mělníku

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky ve výši 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobkyně uplatněný nárok odůvodnila tím, že obchodní společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela dne [datum] s žalovaným smlouvu o půjčce. Žalobkyně žalovanou částku požaduje z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, jelikož mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným probíhalo jednání o uzavření smlouvy, kterou však žalobkyně není schopna doložit. Žalovanému tak byla poskytnuta částka ve výši 20 000 Kč, a to prostřednictvím platby z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. V poznámce k platbě bylo uvedeno [číslo]. Žalovaný byl vyzván zástupcem žalobkyně k vydání bezdůvodného obohacení. Tato výzva byla odeslána dne [datum], žalobkyně tak dále požaduje úrok z prodlení z žalované částky, a to od [datum]. Žalovaný i přes zaslanou předžalobní upomínku dosud neuhradil ničeho. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum] na [právnická osoba] [příjmení] [jméno], a. s., IČO [číslo], sídlem [adresa]. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. Soud věc projednal bez potřeby nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když soud souhlas účastníků s takovým postupem předpokládal. Vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil účastníkům zcela v souladu s ustanovením § 45 až § 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval). 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla na základě jednání o smlouvě o spotřebitelském úvěru, jejíž uzavření není žalobkyně schopna doložit, dne [datum] žalovanému bankovním převodem na účet č. [bankovní účet] finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný chtěl s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru, která by byla účinná ode dne poskytnutí finančních prostředků žalované/viz smlouva o úvěru neobsahující podpis žalovaného na č. l. 14, 15 spisu a sdělení banky/. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na [právnická osoba] [příjmení] [jméno], a. s., a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a ta jí následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalované oznámena /viz smlouvy o postoupení pohledávek v elektronickém systému [příjmení], oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 16 spisu/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou ze dne [datum], kterou vyzvala žalovaného k uhrazení dluhu do tří dnů. Výzva byla žalovanému odeslána dne [datum] předžalobní výzva na č. l. 16 spisu, podací lístek na č. l. 17 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 7. Podle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 8. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Po provedeném dokazování a při aplikaci shora citovaných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána zcela důvodně. Ve vztahu k žalované částce ve výši 20 000 Kč, kterou právní předchůdkyně žalobkyně odeslala na účet žalovaného, byla daná věc soudem posouzena dle ustanovení § 2991 a násl. o. z. upravujících bezdůvodné obohacení. Žalovanému vznikla povinnost toto plnění provedené bez právního důvodu žalobkyni vydat. Smlouvou o postoupení pohledávek dle § 1879 a násl. o. z. byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována. Z obsahu spisu vyplynulo, že žalovaný na svůj dluh dosud ničeho neuhradil. Z uvedeného důvodu soud této žalobě v plném rozsahu vyhověl. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). V daném případě bylo prokázáno dojití výzvy žalovanému k úhradě dluhu před podáním žaloby, v níž byl vyzván k úhradě dluhu do tří dnů. Žalobkyni tak náleží též nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky, jak žalobkyně požadovala. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Ohledně aplikace § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu podaných žalobkyní v databázi soudu ISAS. 13. Lhůty k plnění ve výrocích I. a II. byly určeny podle 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo dle § 149 odst. 1 o. s. ř.