16 C 339/2023-58 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 15 980 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní uzavřel prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetových stránek [webová adresa]) dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž mohl žalovaný čerpat úvěr až do výše 12 000 Kč, a žalovaný se zavázal úvěr splatit s poplatkem za poskytnutí úvěru a další poplatky za objednané volitelné služby. Žalovaný se kromě uvedení identifikačních údajů sekundárně jednoznačně identifikoval tím, že zpřístupnil svůj bankovní účet za účelem získání informací o bankovním účtu a jeho majiteli. Žalovaný úvěr čerpal ve výši 12 000 Kč, nedodržel však řádně podmínky pro splácení. Žalovanou částku 14 900 Kč tvoří dlužná jistina ve výši 12 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši celkem 2 900 Kč. Žalobkyně dále uplatnila nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně ze zůstatku na úvěru v každém kalendářním dni v určeném období od [datum] do [datum], tedy ve výši 1 080 Kč. V rámci příslušenství žalobkyně uplatnila úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 900 Kč od [datum] do zaplacení. Pro případ, že by soud neměl nárok uplatněný žalobkyní za prokázaný, žalobkyně požaduje, aby tento nárok soud posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Soud věc projednal při nařízeném jednání postupem podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti řádně obeslaných účastníků (právní zástupce žalobkyně se z jednání omluvil, žalovaný se nedostavil bez omluvy). 4. Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne [datum] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetu) smlouvu o úvěru včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku žalobkyně, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému úvěrový rámec až do výše 12 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 880 Kč a poplatky dle smlouvy nejpozději do [datum]. Žalobkyně převedla bezhotovostním bankovním převodem na bankovní účet č. [bankovní účet], jehož majitelem je žalovaný dne [datum] částku 8 000 Kč a dne [datum] částku 4 000 Kč. Pro případ prodlení si smluvní strany sjednaly povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1% z celkové dlužné částky za každý den z prodlení, dále zákonný úrok z prodlení a dále právo žalobkyně na náhradu účelně vynaložených nákladů, které žalobkyni vznikly v důsledku prodlení žalovaného /viz smlouva o spotřebitelském úvěru na č. l. 13, 14 spisu, přehled bankovních transakcí na č. l. 35 spisu, všeobecné obchodní podmínky na č. l. 19-27 spisu, sazebník na č. l. 18 spisu, údaje o poskytovateli úvěru na č. l. 15, 16 spisu, souhlas se zpracováním osobních údajů na č. l. 31-33 spisu/. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě informací poskytnutých žalovaným. Žalovaný uvedl, že jeho měsíční čistý příjem činí 42 000 Kč (výše ověřeného čistého měsíčního příjmu činí 35 000 Kč), měsíční výdaje činí 18 000 Kč, vypočítané minimální výdaje činí 10 455 Kč, jeho disponibilní příjem činí 16 500 Kč. Žalovaný dále uvedl, že ve společné domácnosti s ním žije jeden člen s vlastním příjmem /viz výpis o posouzení úvěruschopnosti na č. l. 30 spisu, ověření příjmu na č. l. 34 spisu, sdělení banky a výpisy z účtu na č. l. 46-54 Žalovaný před sjednáním úvěru předložil žalobkyni svůj občanský průkaz. Ověření totožnosti žalovaného bylo autorizováno distančním způsobem prostřednictvím ověření bankovního účtu /viz autorizace ověření totožnosti na č. l. 17 spisu, kopie OP na č. l. 28, 29 spisu /. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného předžalobní výzvou ze dne [datum] k úhradě dluhu do tří dnů. Tato zásilka byla odeslána dne [datum] /viz výzva k úhradě dluhu na č. l. 36 spisu, podací lístek na č. l. 37 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 5. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 9. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele. 10. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 14. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně na základě uzavřené smlouvy o úvěru poskytla žalovanému dne [datum] částku 8 000 Kč a dne [datum] částku 4 000 Kč, tedy celkem 12 000 Kč. V souvislosti se smlouvou o úvěru však žalobkyně v řízení neprokázala, že ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytla právní předchůdkyně žalovanému úvěr po posouzení jeho schopnosti úvěr splácet s odbornou péčí. K tomu soud uvádí, že není postačující, aby žalobkyně vyšla pouze z nedoloženého osobního prohlášení žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť