18 C 122/2023-69 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 10 049 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 780,83 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 866,08 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 552,38 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 29,88 % ročně z částky 6 552,38 Kč od [datum] do zaplacení. Svůj nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které mu poskytla v hotovosti jistinu ve výši 10 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 29,88 % ročně. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s částkou ve výši 7 049 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 663 Kč, částky za zpracování úvěru a za další péči o zákazníka ve výši 4 386 Kč (dále jen„ poplatek“), a to ve 45 týdenních splátkách po 379 Kč. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, když uhradil celkem pouze 7 000 Kč Poslední splátka byla splatná dne [datum]. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději k tomuto datu právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností k témuž dni, postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně tak požadovala zaplacení 10 049 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 6 552,38 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 3 496,62 Kč. Tuto dlužnou částku žalobkyni žalovaný neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně. V rámci příslušenství žalobkyně požaduje smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení částečně v běžící a částečně v kapitalizované výši. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaný se se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání předvolán, a žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalobkyně je právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku /viz výpis z OR žalobkyně na č. l. 36 spisu/. Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně podepsal dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] včetně smluvních podmínek. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 10 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 56 % ročně, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 7 049 Kč sestávající z kalkulačních položek kapitalizovaného úroku ve výši 2 663 Kč, a částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 4 386 Kč, a to ve 45 týdenních splátkách po 379 Kč (poslední splátka ve výši 373 Kč). Svým podpisem potvrdil žalovaný převzetí zápůjčky ve výši 10 000 Kč v hotovosti. RPSN činilo 278,67 % /viz smlouva o spotřebitelském úvěru na č. l. 38 spisu a smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru na č. l. 39 spisu/. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že je svobodný, jeho nejvyšší dosažené vzdělání je základní, je zaměstnán na dohodu o provedení práce, bydlí v nájmu, nemá vyživovací povinnost k další osobě, jeho odhadované celkové měsíční výdaje jsou ve výši 5 000 Kč a příjmy ve výši 10 000 Kč /viz zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr na č. l. 37 spisu, dohoda o provedení práce na č. l. 59 spisu/. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem 7 000 Kč /viz tabulka umoření na č. l. 47 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován /viz smlouva o postoupení pohledávek včetně seznamu na č. l. 40 – 45 spisu, oznámení o postoupení + informace o zpracování osobních údajů na č. l. 46 spisu, podací lístek na č. l. 48 spisu/. Žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzván žalobkyní k úhradě dlužné částky /viz výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě na č. l. 49 - 50 spisu, podací lístek na č. l. 51 spisu/. Zásilka byla dne [datum] vrácena odesílateli s tím, že adresát zásilku nevyzvedl ve stanovené odběrní lhůtě. Uložena a připravena k vyzvednutí byla dne [datum] /viz sledování zásilek na č. l. 67 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedených plateb) uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 5. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 9. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele. 10. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 14. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stan