18 C 231/2023-48 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se v řízení domáhala zaplacení částky 13 010 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 13 010 Kč od [datum] do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaná a společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne [datum] uzavřely smlouvu o úvěru [číslo] na základě které právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla částku 14 000 Kč, kterou měla žalovaná vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 800 Kč, obchodním úrokem ve výši 1 960 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 600 Kč v 58 týdenních splátkách po 420 Kč. Z této částky žalovaná dluží 13 010 Kč, celkem uhradila částku 11 350 Kč. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalované splácet, a to jednak na základě informací získaných od žalované při osobním pohovoru, jednak z informací, které získala nahlédnutím do databází BRKI, NRKI, SOLUS a insolvenčního rejstříku. Právní předchůdkyně žalobkyně též kontaktovala telefonicky zaměstnavatele žalované a zohlednila též dostupné pohyby na bankovním účtu žalované v relevantním časovém období. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v nepřítomnosti obou účastníků, neboť se k jednání soudu nedostavili, ač byli k jednání řádně předvoláni, přičemž žalobkyně svou neúčast na jednání omluvila a souhlasila s tím, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti, žalovaná se nedostavila, aniž by se řádně a včas omluvila. 4. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná podepsaly dne [datum] smlouvu o půjčce, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla v hotovosti částku 14 000 Kč Tyto měla žalovaná vrátit spolu s poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 800 Kč, úrokem ve výši 1 960 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 600 Kč v 58 týdenních splátkách po 420 Kč (zjištěno ze smlouvy o půjčce č. l. 12 včetně smluvních podmínek na č. l. 13 spisu). Před sjednáním smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z následujících informací: žalovaná byla vdaná, měla dvě nezaopatřené děti. Bydlela v nájmu s manželem, s nímž sdílela společnou domácnost po dobu již dvou let. Jako zaměstnání bylo uvedeno„ v domácnosti“, jako zaměstnavatel„ Úřad práce [obec]“, přičemž zaměstnání mělo být telefonicky ověřeno, s tím, že v tomto zaměstnání měla být žalovaná od června 2015. Příjem žalované ze mzdy nebyl uveden, další příjmy žalované byly uvedeny ve výši 29 686 Kč, státní sociální dávky ve výši 3 910 Kč, přídavky na děti ve výši 1 000 Kč a ostatní příjmy ve výši 2 000 Kč (celkem tedy 36 596 Kč). Pokud jde o výdaje, tyto byly vyčísleny ve výši 4 000 Kč za nájem, 15 000 Kč na výdaje domácnosti a 2 000 Kč na ostatní výdaje, celkem tedy 19 200 Kč. Použitelný příjem žalované tak byl určen částkou 17 296 Kč Tyto údaje byly podle záznamu právní předchůdkyně žalobkyně ověřeny výplatní páskou, nájemní smlouvou a dohodou o provedení práce (zjištěno z karty zákazníka, č. l. 10 - 11). Žalovaná z této smlouvy uhradila celkem 11 350 Kč. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla na žalobkyni postoupena smlouvou ze dne [datum] (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek z [datum] včetně přílohy, č. l. 14 - 19), což bylo žalované oznámeno právní předchůdkyní žalobkyně (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky z [datum], č. l. 20). Žalovaná byla o úhradu dluhu upomenuta dopisem ze dne [datum] (zjištěno z předžalobní výzvy k plnění z [datum], č. l. 21), který byl téhož dne odeslán (zjištěno z podacího listu č. l. 22) a žalobkyni byl vrácen jako nedoručený, neboť žalovaná je v místě neznámá (zjištěno ze sledování zásilek č. l. 46). Lhůta k zaplacení byla žalované dána do 7 dnů od odeslání výzvy (zjištěno z předžalobní výzvy k plnění z [datum], č. l. 21). 5. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný sjednali smlouvu, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 14 000 Kč. Před uzavřením této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně od žalované zjišťovala informace o jejích osobních a majetkových poměrech, přičemž zjistila, že žalovaná má dvě nezaopatřené děti, je v domácnosti. Jako zaměstnavatel je uveden úřad práce, což mělo být u tohoto úřadu též telefonicky ověřeno. Příjmy žalované byly ve výši 36 596 Kč, a skládaly se z„ dalších příjmů“ žalované ve výši 29 686 Kč, státních sociálních dávek ve výši 3 910 Kč, přídavků na děti ve výši 1 000 Kč a ostatních příjmů ve výši 2 000 Kč. Výdaje žalované byly vyčísleny částkou 19 200 Kč Tyto údaje byly podle záznamu právní předchůdkyně žalobkyně ověřeny výplatní páskou, nájemní smlouvou a dohodou o provedení práce. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla na žalobkyni postoupena smlouvou z [datum], což bylo žalované oznámeno právní předchůdkyní žalobkyně. Žalovaná byla o úhradu dluhu upomenuta dopisem z [datum], který byl téhož dne odeslán a žalobkyni byl vrácen jako nedoručený, neboť žalovaná je v místě neznámá. Lhůta k zaplacení byla žalované dána do 7 dnů od odeslání výzvy. Žalovaná z této smlouvy uhradila celkem 11 350 Kč. 6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a dle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném ke dni [datum] (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 10. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele. 11. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o úvěru poskytla žalované částku ve výši 14 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek dle § 1879 a násl. o. z. byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalobkyně je tak v řízení aktivně věcně legitimována. V souvislosti se smlouvou o spotřebitelském úvěru však žalobkyně v řízení neprokázala, že ve smyslu § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěr