5 C 12/2023-43 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne 17.8.2022 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 11 724 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že uzavřela s žalovanou dne 29.9.2021 úvěrovou smlouvu prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetových stránek [webová adresa]), na základě které žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč převodem na označený bankovní účet. Žalovaná se zavázala za poskytnutí úvěru uhradit poplatek ve výši 330 Kč; úvěr byl sjednán na 24 měsíců. Součástí splátek je i sjednaný poplatek za tzv. bezpečnou splátku ve výši 99 Kč měsíčně a poplatek za tzv. SMS servis ve výši 49 Kč měsíčně, za který jsou žalované zasílány informace o důležitých událostech prostřednictvím SMS. Žalovaná uhradila dne 22.12.2021 částku 100 Kč a dne 25.2.2022 částku 3 000 Kč, dále však neuhradila ničeho. Žalobkyně proto kromě vyúčtovaných smluvních pokut za prodlení s jednotlivými měsíčními splátkami dále uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni 23.1.2022. Žalovanou částku (po odečtení částečných úhrad žalované) ve výši 11 724 Kč tvoří dlužná jistina ve výši 8 749 Kč, poplatek za bezpečnou splátku ve výši celkem 198 Kč, poplatek za SMS servis ve výši celkem 95 Kč, náhrada nákladů za vymáhací proces ve výši 230 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 472 Kč a úrok ve výši 980 Kč, dále žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný za období od 25.7.2022 do 16.8.2022 ve výši 110,81 Kč, a následně běžící zákonný úrok z prodlení z částky 11 724 Kč od [číslo] 2022 do zaplacení. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. K jednání konanému dne 3.3.2023 se nedostavila ani žalobkyně, jež se řádně omluvila a nežádala o odročení jednání, ani žalovaná, ač řádně předvolána, soud tak jednal v jejich nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o.s.ř. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalobkyně převedla dne 29.9.2021 částku ve výši 10 000 Kč na bankovní účet žalované /potvrzení o provedené platbě na č.l. 11, sdělení [právnická osoba] na č.l. 32, výpis čerpání, splátek a úhrad na č.l. 12, bankovní výpis na č.l. 21 Žalovaná uhradila žalobkyni celkem částku 3 100 Kč /výpis čerpání, splátek a úhrad na č.l. 12 Žalovaná byla předžalobní výzvou ze dne 24.6.2022 vyzvána žalobkyní k úhradě dlužné částky /předžalobní výzva na č.l. 19, poštovní podací arch na č.l. 20 Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila (nad rámec žalobkyní uváděných plateb), nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu. 5. Soud provedl důkazy předložené žalobkyní (jiné ani dle obsahu spisu označeny nebyly), ze kterých nebylo prokázáno, že by žalovaná dne 27.9.2021 uzavřela s žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru, když žalobkyně soudu předložila pouze text uvedené smlouvy, kde je na místě podpisu žalované uvedeno její jméno a [příjmení] kód [číslo], z ničeho však nevyplývá, že by se jednalo o [příjmení], který byl zaslán a následně použit právě žalovanou k podpisu předmětné smlouvy, a to ani ve spojení s ostatními v řízení provedenými důkazy, tj. ve spojení s odeslanou platbou, když samotné odeslání platby na bankovní účet, jehož majitelem je žalovaná, neprokazuje vůli žalované být předloženou smlouvou vázána. Skutečnost, že žalobkyně disponuje údaji o jménu, příjmení, bydlišti, rodném čísle či čísle občanského průkazu, bez toho, aniž by si byla vůbec, s ohledem na způsob uzavření tvrzené smlouvy, jista tím, že jí tyto údaje poskytuje právě osoba žalované, nemůže podle náhledu soudu v daném případě vést k závěru o vzniku závazkového vztahu mezi konkrétními osobami. Záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému žalobkyně musí být doloženy spolehlivě, musí být prováděny systematicky a posloupně a být chráněny proti změnám. Spolehlivost záznamů o právních jednáních v elektronickém systému však nebyla přiloženými listinami prokázána, neboť nebylo doloženo, že jsou záznamy prováděny systematicky a posloupně a jsou chráněny proti změnám. Podle ustanovení § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni plnit důkazní povinnost. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 21 Cdo 4314/2008, poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání (ve znění před novelou [číslo] Sb., nyní při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř.). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinností důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se k jednání bez omluvy nedostavila, ač byla řádně předvolána. Svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. 6. Po právní stránce soud hodnotil věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”). 7. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. 9. V řízení bylo prokázáno, že na bankovní účet žalované odeslala žalobkyně částku ve výši 10 000 Kč. Žalované tak vznikla povinnost toto plnění provedené bez právního důvodu žalobkyni vydat. Žalovaná uhradila celkem částku ve výši 3 100 Kč, má tedy nadále povinnost vydat žalobkyni zbývající část plnění ve výši 6 900 Kč provedeného bez právního důvodu. Soud proto v této části žalobě vyhověl. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). Soud vzal za prokázané, že první výzvou k úhradě dlužné částky, která se dostala do dispozice žalované, byla předžalobní výzva odeslaná dne 24.6.2022 prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb, když lze mít za to, že do dispozice žalované se dostala třetí pracovní den po odeslání (§ 573 o.z.), splatnost dluhu dle této výzvy nastala 25.7.2022 (30 dnů od sepsání výzvy dle textu této výzvy). Ode dne následujícího tedy náleží žalobkyni též nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. v jí požadované výši, přičemž za období od 26.7.2022 do 16.8.2022 jej žalobkyně požadovala v kapitalizované výši, čemuž odpovídá částka 59,55 Kč, v období od 17.8.2022 je potom zákonný úrok v prodlení přiznán do zaplacení. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku). 10. Ve zbylém soudu nezbylo, než nárok žalobkyně na zaplacení částky 4 824 Kč s příslušenstvím (představující již uhrazenou část jistiny, poplatky, úrok, náklady a smluvní pokuty) zamítnout, když nebylo v řízení prokázáno uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru s tvrzeným obsahem (výrok II. tohoto rozsudku). Soud k uvedenému nad rámec dodává, že žalobkyně v řízení ani dostatečně netvrdila a neprokázala, že poskytla žalované spotřebitelský úvěr po posouzení úvěruschopnosti s odbornou péčí dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, když z žalobkyní předložených listin nevyplývá, že by informace o výši příjmů a výdajů žalované náležitým způsobem ověřovala (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. za použití ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. dle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků a žalobkyni, která byla ve věci úspěšnější a náleží jí tak právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 18 % (žalobkyně byla úspěšná z 59 %, od kterých je třeba odečíst její neúspěch ve věci ve výši 41 %), přiznal právo na náhradu poměrné části účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 405 Kč (částka je zaokrouhlena na celé koruny dolů). Soud vycházel z celkových nákladů řízení žalobkyně ve výši 2 252 Kč za řízení, když řízení bylo zahájeno na ustáleném vzoru uplatněném žalobcem opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech (což soud ověřil nahlédnutím do systému ISAS). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna