5 C 306/2023-33 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne 27. 6. 2023 ke zdejšímu soudu s žalobou, doplněnou podáním ze dne 24. 10. 2023, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 12 682,72 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalobkyně s žalovanou uzavřela dne 5. 4. 2022 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytla žalované finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Ty se žalovaná zavázala splácet měsíčními splátkami po 309 Kč, počínaje dnem 9. 5. 2022. Žalovaná však svou povinnost řádně neplnila, ačkoliv o to byla upomínána. Žalobkyně využila v souladu se smlouvou svého práva a prohlásila celý úvěr za splatný ke dni 20. 8. 2022, o čemž byla žalovaná informována. Žalovaná částka ve výši 12 682,72 Kč je tvořena dlužnou jistinou ve výši 10 780,20 Kč, řádným úrokem ve výši 55,30 Kč, úrokem z prodlení ve výši 47,22 Kč a poplatky za správu klienta v prodlení ve výši 1 800 Kč. Žalobkyně dále požaduje úrok ve výši 15 % ročně z částky 10 780,20 Kč od 1. 9. 2022 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % z částky 10 780,20 Kč od 1. 9. 2022 do zaplacení. Před poskytnutím úvěru žalobkyně zjistila a ověřila majetkové poměry žalované. Žádost žalované o poskytnutí úvěru byla poskytnuta prostřednictvím interního call centra. Žalovaná uvedla příjem ve výši 10 902 Kč, což pracovník centra zkontroloval na základě doloženého potvrzení o výši důchodu. Žalobkyně ověřila, že žalovaná nebyla v době úvěrové žádosti v aktivním insolvenčním řízení. Z informací CBCB dále žalobkyně ověřila předchozí splátkovou morálku žalované a z historie v interní evidenci, že neměla žalovaná žádné relevantní negativní informace, např. záznam o podvodném jednání či kriminálních aktivitách, záznam v souvislosti s AML pravidly, záznam o exekučním řízení apod. Žalovaná v žádosti uvedla výdaje ve výši 0 Kč a nájemné ve výši 6 000 Kč. Žalobkyně stanovila životní výdaje žalované na základě dat sdělených žalovanou (např. počet vyživovaných osob nebo způsob bydlení) v kombinaci s interními informacemi žalobkyně, včetně využití statistických a aktuálních údajů životních a normativních nákladů na bydlení na 10 096 Kč. Zároveň žalobkyně při výpočtu disponibilního příjmu žalované stanovila maximální hranici poměru splátkového zatížení. V tomto případě činil ukazatel splátkového zatížení 2,83 % po poskytnutí úvěru. Žalovaná v žádosti uvedla splátky ve výši 0 Kč. Žalobkyně dotazem do CCB a vlastních systémů zjistila, že žalovaná neměla v době úvěrové žádosti žádné poskytnuté úvěry. Po odečtení nového splátkového zatížení od příjmů zbylo klientce 10 593 Kč k pokrytí životních nákladů. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní vyzvána opětovně k úhradě dluhu, avšak dosud neuhradila ničeho. 2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila. 3. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalované, která se k jednání soudu konaném dne 14. 11. 2023 nedostavila bez omluvy, ač byla k jednání řádně předvolána. 4. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Žalovaná uzavřela s žalobkyní dne 5. 4. 2022 smlouvu o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalované neúčelový a nezajištěný spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč převodem na zřízený úvěrový účet č. [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala úvěr spolu s úroky splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 309 Kč s tím, že nejpozději měl být splacen do 7. 4. 2026 Smluvní strany si sjednaly úrokovou sazbu ve výši 19,90 % ročně, RPSN činila 22,15 % /viz smlouva o úvěru na č. l. 5 - 7 spisu/. Žalovaná pobírala ke dni 18. 5. 2021 důchod ve výši 12 275 Kč, skládajícího se z invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně ve výši 10 138 Kč a vdovského důchodu ve výši 2 137 Kč. Za období od 6. 4. 2022 do 5. 5. 2022 jí byl vyplacen důchod v celkové výši 10 500 Kč /viz potvrzení ČSSZ na č.l. 26 spisu, výplatní doklad na č.l. 27 spisu/. Žalovaná čerpala předmětný úvěr ve výši 10 000 Kč, ničeho však neuhradila /viz výpis z bankovního účtu na č.l. 8 spisu, podklady pre súdne konanie na č.l. 12 spisu/. Žalobkyně proto dne 20. 8. 2022 zesplatnila úvěr žalované /viz rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu na č.l. 9 spisu/. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu i před podáním žaloby výzvou ze dne 17. 4. 2023 /viz výzva k zaplacení na č.l. 10 spisu, dodejka na č.l. 10 rub-11 spisu/. Žalovaná netvrdila a ani to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu. 5. Na základě provedeného dokazování učinil soud o skutkovém stavu následující závěr: Žalovaná uzavřela s žalobkyní dne 5. 4. 2022 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované na bankovní účet částku ve výši 10 000 Kč, kterou měla žalovaná spolu s úroky splatit dle sjednaného splátkového kalendáře v pravidelných měsíčních splátkách po 309 Kč nejpozději do 7. 4. 2026. Příjem žalované za období od 6. 4. 2022 do 5. 5. 2022 činil důchod v celkové výši 10 500 Kč. Žalovaná čerpala předmětný úvěr ve výši 10 000 Kč, ničeho však neuhradila. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu i před podáním žaloby výzvou ze dne 17. 4. 2023. 6. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 7. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze dohodnout úroky. 8. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele. 11. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…). 13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 15. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní