12 C 86/2024-44 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný se společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, p.l.c., dříve , Anonymizováno, , Anonymizováno, p.l.c., se sídlem, Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, , Anonymizováno, , , jméno FO, , , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřel dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě čerpal žalovaný úvěr v konečné výši , částka, . Smlouva o úvěru byla uzavřena elektronicky pomocí prostředků komunikace na dálku, prostřednictvím webové stránky www.ferratum.cz, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, kdy toto vedlo ke zřízení uživatelského účtu. Po dokončení registrace zaslal žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně žádost o poskytnutí úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy o spotřebitelském úvěru. Úvěruschopnost žalovaného ověřovala právní předchůdkyně žalobkyně výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Žalovanému byla ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi dotčenými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu. Dále byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, , pod variabilním symbolem , var. symbol, . Tento úvěr měl být splacen nejpozději dne , datum, . Žalovaný úvěr čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté finanční prostředky nevrátil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu upomínkami a následně i předžalobní upomínkou odeslanou dne , datum, .2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil a v řízení zůstal zcela pasivní.3. Ve věci bylo nařízeno jednání soudu konané dne , datum, , ke kterému se nedostavil žádný z řádně předvolaných účastníků. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila a souhlasila s projednáním ve své nepřítomnosti, žalovaný se neodstavil bez omluvy. Soud tedy podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž mohl vycházet jen z obsahu spisu a provedených, označených a předložených důkazů.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: V řízení bylo prokázáno, že v systému právní předchůdkyně žalobkyně byla vygenerována listina označená jako „Úvěrová smlouva vztahující se na klienty s trvalým bydlištěm v České republice uzavřená s klientem dne , datum, “ (dále jen „úvěrová smlouva“), na základě které měla právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr až do výše úvěrového limitu ve výši , částka, a žalovaný měl tento úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 13 % z nesplaceného úvěru společně s úrokem a poplatkem za čerpání. Úroková sazba měla činit 0,4026 % denně, 146,949 % ročně a RPSN měla činit 299,98 %. Tato listina nebyla podepsána ani právní předchůdkyní žalobkyně ani žalovaným/viz úvěrová smlouva na č. l. 6-8 spisu, standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 16-24 spisu, obchodní podmínky v systému CEPR, loan application info na č. l. 10 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky v celkové výši , částka, , a to převodem na účet č. , č. účtu, /viz tvrzení žalobkyně v žalobě na č. l. 3 spisu, přehled čerpání na č. l. 5 spisu/. Majitelem účtu č. , č. účtu, ke dni , datum, byl žalovaný /viz sdělení banky na č. l. 33 spisu/. Pohledávka za žalovaným byla postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni na základě smlouvy na opakovaném postoupení pohledávek ze dne , datum, ve znění dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, /viz smlouva na opakovaném postoupení pohledávek v systému CEPR, dodatek č. , hodnota, ke smlouvě na č. l. 12 spisu, seznam postupovaných pohledávek na č. l. 15 spisu, oznámení o postoupení pohledávek na č. l. 9 spisu/. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu, naposledy předžalobní výzvou ze dne , datum, /viz platební informace na č. l. 11 spisu, předžalobní výzva na č. l. 9rub spisu, podací lístek v systému CEPR/.5. Soud provedl důkazy předložené a navržené žalobkyní, ze kterých nebylo prokázáno, že by žalovaný dne , datum, uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o revolvingovém úvěru, když žalobkyně soudu předložila pouze prostý text takové smlouvy, který ovšem neobsahoval žádný podpis žalovaného ani právní předchůdkyně žalobkyně, stejně jako ostatní dokumenty k tvrzené smlouvě náležející. Žalobkyně neuvedla ani žádná tvrzení, jakým konkrétním způsobem měla být úvěrová smlouva podepsána žalovaným ve webové aplikaci právní předchůdkyně žalobkyně. Jen pro úplnost soud dodává, že i kdyby listina obsahovala nějaký kód, bylo by nutné zabývat se otázkou, zda na něj lze nahlížet jako na elektronický podpis žalovaného ve smyslu § 561, případně § 562 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění. Předloženými důkazy proto nebylo prokázáno, že došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, neboť nelze dovodit vůli žalovaného být vázán podmínkami upravenými v textu předložených listin, když v elektronické verzi textu smlouvy není patrný žádný podpis.6. Soud dále v řízení nevzal ani za prokázané, že skutečně došlo k jakémukoli čerpání finančních prostředků ze strany žalovaného. Žalobkyně tvrdila, že žalovanému byly poskytovány finanční prostředky na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Soud si dotazem na příslušný bankovní ústav, jak k důkazu navrhla žalobkyně, ověřil, že bankovní účet žalobkyní uvedeného čísla byl veden na žalovaného /viz sdělení banky na č. l. 35 spisu/. Z žádných žalobkyní předložených důkazů však nevyplývá, že by byly na daný účet jakékoli prostředky zaslány. Žalobkyně předložila k důkazu tabulku, ze které má čerpání vyplývat. Nejedná se ovšem o výpis z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně, a z této tabulky není možné žádné odesílání prostředků na konkrétní bankovní účet dovodit /viz tabulka na č. l. 5 spisu/. Jen pro úplnost soud dodává, že i kdyby bylo prokázáno čerpání prostředků žalovaným dle žalobkyní předložené tabulky, soud by takto poskytnuté prostředky posuzoval jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného (neboť by se jednalo o plnění poskytnuté bez právního důvodu, když nebylo prokázáno uzavření tvrzené smlouvy o revolvingovém úvěru), přičemž žalovaný měl dle tvrzení žalobkyně čerpat finanční prostředky v celkové výši , částka, a dle této tabulky měl uhradit celkem částku , částka, . Bezdůvodné obohacení by tak bylo zcela splaceno.7. V neposlední řadě soud dospěl k závěru, že i kdyby byla mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně uzavřena úvěrová smlouva, nemohl by jí soud posoudit jako platně uzavřenou, když nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění tvrdila, když uváděla, že její právní předchůdkyně tuto ověřovala výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji žalovaného, dále lustrací žalovaného ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Soud ovšem dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně skutečně provedla porovnání příjmů a výdajů žalovaného, když ani neuvedla, jaké konkrétní příjmy a výdaje žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně zjistila a jakým způsobem je ověřila. Nelze tak uzavřít, že právní předchůdkyně svou povinnost dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění splnila.8. Podle ustanovení § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni plnit důkazní povinnost. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání (ve znění před novelou č. 7/2009 Sb., nyní při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o. s. ř.). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinností důkazní neposkytuje a je nepřípust