5 C 318/2024-106 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne 10. 9. 2024 ke zdejšímu soudu s žalobou, doplněnou podáním ze dne 18. 7. 2024, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 89 244 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní uzavřel dne 14. 7. 2023 smlouvu o úvěru č. , číslo, , na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 60 000 Kč, k vyplacení úvěru došlo dne 14. 7. 2023. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu se smluvními úroky ve výši nominální úrokové sazby 64,14 % ročně v 48 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 494 Kč, splatných vždy k 12. dni každého kalendářního měsíce. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, konkrétně prostřednictvím osobní zabezpečené stránky žalovaného v klientské zóně a prostřednictvím e-mailové komunikace. Žalovaný smlouvu podepsal svým jménem, příjmením a doplněním jedinečného kódu, který mu byl za tímto účelem žalobkyní poskytnut. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posuzovala schopnost žalovaného splácet úvěr, a to jak na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, tak i z jiných zdrojů, z databází a lustrací v systémech SOLUS a NRKI. Žalobkyně dále prověřila, že žalovaný nebyl v insolvenci, neměl u žalobkyně jinou smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenční rejstříku. Žalovaný stanovené splátky nehradil řádně, kdy celkem zaplatil toliko 4 998 Kč. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 998 Kč (za celkem 2 splátky, s jejichž úhradou se žalovaný ocitl v prodlení nejméně o 30 dnů, po 499 Kč), přičemž jednotlivé smluvní pokuty byly splatné do 10 dnů od vzniku práva žalobkyně na jejich zaplacení. Dále žalobkyni vzniklo právo na úhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši 600 Kč (za celkem 3 splátky, s jejichž úhradou se žalovaný ocitl v prodlení o nejméně 15 dnů, po 200 Kč), přičemž tyto náklady byly splatné do 10 dnů od vzniku práva žalobkyně na jejich úhradu. Výše takto vzniklých nákladů odpovídá mzdovým a provozním nákladům žalobkyně v souvislosti s vymáháním pohledávek rozpočteným na jednotlivé pohledávky. V důsledku shora uvedeného prodlení žalovaného došlo k automatickému zesplatnění celého úvěru, a to ke dni 19. 11. 2023. Ke dni zesplatnění se dosud neuhrazené úroky staly součástí nové jistiny úvěru, přičemž její výše činila 67 734,73 Kč. Žalovaný byl dále z této částky povinen hradit úroky z prodlení. Vzhledem k tomu, že žalovaný tuto novou jistinu neuhradil, vzniklo žalobkyni počínaje dnem 21. 11. 2023 právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky.2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.3. Dříve, nežli soud začal jednat ve věci samé, vzala žalobkyně podáním ze dne 18. 7. 2024 svůj návrh částečně zpět, a to v rozsahu, jenž je specifikován výrokem I. tohoto rozsudku. Žalobkyně tak ponížila svůj nárok na úroveň dosud nesplacené jistiny předmětného úvěru spolu se zákonným úrokem z prodlení. Soud zpětvzetí návrhu vyhověl a řízení podle § 96 odst. 2 věty prvé zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) výrokem I. tohoto rozsudku zastavil. Jelikož byl návrh vzat zpět dříve, než začalo jednání, nebylo třeba vyjádření žalovaného, zda se zpětvzetím žaloby souhlasí (§ 96 odst. 3 a 4 o. s. ř.).4. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 o. s. ř., v nepřítomnosti obou účastníků, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání předvolán a žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:Žalobkyně převedla na bankovní účet žalovaného dne 14. 7. 2023 částku ve výši 60 000 Kč /viz doklad o vyplacení úvěru na č. l. 17 spisu, potvrzení o provedené platbě na č. l. 64 spisu, sdělení , právnická osoba, . na č. l. 101 spisu/. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem částku 4 998 Kč /viz karta klienta na č. l. 8 spisu/. Žalovaný byl žalobkyní opakovaně vyzýván k úhradě dlužné částky, naposledy předžalobní výzvou ze dne 5. 4. 2024 /viz předžalobní výzva na č. l. 50 spisu, poštovní podací arch na č. l. 51 spisu, výzvy k zaplacení na č. l. 18-19 spisu, oznámení o zesplatnění na č. l. 20 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by uhradil nad rámec shora uvedeného dlužné plnění, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.6. Soud provedl důkazy předložené žalobkyní (jiné ani dle obsahu spisu označeny nebyly), ze kterých nebylo prokázáno, že by žalovaný dne 14. 7. 2023 uzavřel s žalobkyní, jakožto poskytovatelkou spotřebitelských úvěrů, smlouvu o úvěru, když žalobkyně soudu žádnou takovou smlouvu nepředložila. K důkazům byly založeny pouze listiny označené jako návrh na uzavření smlouvy, kde jsou vyplněny osobní údaje žalovaného, avšak na místo podpisu žalovaného je uveden kód , číslo, Dále byly předloženy formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, oznámení o schválení úvěru, důkaz o potvrzení ověřovacího e-mailu žalovaným, důkaz o zadání kódu, důkaz o umístění dokumentů či listiny označené jako ověřovací e-maily a zaslaná SMS /viz úplný výpis ze seznamu subjektů na č. l. 9 spisu, návrh na uzavření smlouvy na č. l. 13-16 spisu, kopie OP žalovaného na č. l. 44-45 spisu (shodně na č. l. 62-63 spisu), předsmluvní formulář na č. l. 10-12 spisu, oznámení o schválení úvěru na č. l. 17 spisu, důkaz o umístění dokumentů na č. l. 46 spisu, informace pro klienta na č. l. 48 spisu, potvrzení ověřovacího e-mailu na č. l. 95 spisu, zadání kódu pro ověření na č. l. 96 spisu, ověřovací e-maily na č. l. 97-98 spisu, zaslaná SMS na č. l. 99 spisu/. Z těchto listin nelze dle názoru soudu uzavřít, že došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru mezi žalobkyní a žalovaným, když skutečnost, že žalobkyně disponuje údaji o jménu, příjmení, bydlišti, rodném čísle či čísle občanského průkazu, bez toho, aniž by si byla vůbec, s ohledem na způsob uzavření tvrzené smlouvy, jista tím, že jí tyto údaje poskytuje právě osoba žalovaného, nemůže podle náhledu soudu v daném případě vést k závěru o vzniku závazkového vztahu mezi konkrétními osobami. Z ničeho potom nevyplývá, že by byl kód , číslo, zaslán a následně použit právě žalovaným k podpisu shora uvedené smlouvy, a to ani ve spojení s ostatními v řízení provedenými důkazy, tj. ve spojení s odeslanou platbou, když samotné odeslání platby na bankovní účet, jehož majitelem je žalovaný, neprokazuje vůli žalovaného být předloženou smlouvou ve znění textu na č. l. 13 - 16 vázán. Samotná úvěrová smlouva v elektronické podobě – tj. soudu předložený PDF dokument – neobsahuje žádné záznamy o tom, že by k ní byly připojeny podpisy (tj. data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě), tj. žádné záznamy o tom, že by elektronická smlouva obsahovala kvalifikovaný či uznávaný elektronický podpis (a ani údaje o připojení jakýchkoliv dalších dat ke smlouvě, jež by mohly být považovány za podpis ve smyslu ustanovení nařízení EU č. 910/2014 eIDAS). Je-li do textu písemnosti pojat údaj o tom, kdy k podpisu mělo dojít, nejde o podpis, ale výlučně o grafický odraz nějakého tvrzení, nikoliv data připojená k jiným datum umožňujícím ověřit, že po jejich připojení již dokument nedoznal žádné změny. Pokud jde o podpis smlouvy samotnou žalobkyní, není soudu zjevné, jak je možné do elektronického dokumentu pojmout vlastnoruční podpis, tedy opět může jít pouze o grafickou podobu, tentokrát vlastnoručního podpisu, která byla vložena přímo do dat dokumentu, nikoliv k datům obsahujícím smlouvu připojený. Ze smlouvy pak ani nevyplývá, kdy a jak k ní byl výše uvedený kód připojen, a že poté, kdy k ní byl tento kód připojen, je možné zjistit jakoukoliv dodatečnou změnu smlouvy. Soud tak má za to, že žalobkyně neunesla své důkazní břemeno a neprokázala uzavření úvěrové smlouvy.7. Nadto dospěl soud k závěru, že i kdyby byla mezi žalovaným a žalobkyní uzavřena úvěrová smlouva (ve znění listin na č. l. 13 - 16 spisu) nemohl by jí soud posoudit jako platnou, když soud nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, ani netvrdila a na výzvu soudu nereagovala. Příjmy ani výdaje, a to ani ty podstatné, v daném případě však žalobkyní zjišťovány (natož ověřovány) nebyly. Žalobkyně soudu předložila pouze výpis z registru NRKI, ze kterého vyplývá, že žalovaný měl v době posuzování předmětného úvěru další tři žádosti o úvěr a součet zbývající částky splátkových operací těchto úvěrů činil částku 634 077 Kč, dále výpis z registru SOLUS, v němž žalovaný nebyl evidován a dále výpisy z bankovního účtu ž