17 C 188/2025-88 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, doplněnou podáním doručeným soudu , datum, , v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 150 349 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná s žalobkyní uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě níž jí byl poskytnut úvěr ve výši 95 000 Kč, který se zavázala splatit spolu se smluvními úroky ve výši efektivní úrokové sazby 101,76 % ročně (odpovídá nominální úrokové sazbě ve výši 72,28 % ročně) ve 36 měsíčních splátkách po 6 516 Kč, splatných vždy 12. dne měsíce počínaje měsícem , Anonymizováno, . Žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, přičemž vycházela z prohlášení žalované, dokladů o příjmech, údajů získaných lustrací žalované v databázích SOLUS a NRKI, žalobkyně také ověřila osobu žalované v insolvenčním rejstříku a zjistila, že doklad totožnosti žalované nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalované nebyl evidován v insolvenčním rejstříku. Z těchto údajů žalobkyně vytvořila tzv. scoring klienta (interní matematický model) a poskytnutí úvěru bylo doporučeno ke schválení. Žalovaná úvěr čerpala, avšak nedodržela řádně podmínky pro jeho splácení. Po opakovaném prodlení se splátkami došlo dne , datum, k zesplatnění celého úvěru. K tomuto dni také k nesplacené jistině přirostly úroky z úvěru, nová jistina představovala částku ve výši 124 529,85 Kč. Žalobkyně proto v žalobě požadovala zaplacení nové jistiny úvěru ve výši 124 529,85 Kč, smluvních pokut ve výši 998 Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 4 400 Kč, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 124 529,85 Kč od , datum, do vyhotovení žaloby, tedy pohledávku ve výši 20 422,92 Kč, úrok za poskytnutí úvěru v nominální úrokové sazbě 72,28 % ročně z částky 73 296,65 Kč od , datum, do zaplacení, maximálně však do výše 281 491 Kč, a zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 129 927 Kč od , datum, do zaplacení. Žalovaná na svůj dluh navzdory předžalobní výzvě po zesplatnění úvěru ničeho neuhradila.2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalované, neboť ta se k jednání soudu bez řádné a včasné omluvy nedostavila, ač byla k jednání procesně korektním způsobem předvolána.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaná uzavřela s žalobkyní dne , datum, úvěrovou smlouvu č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 95 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet společně se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 101,76 % ročně ve 36 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 6 516 Kč. Žalovaná se zavázala celkem uhradit 234 576 Kč. RPSN podle smlouvy činila 101,76 % /viz návrh na uzavření smlouvy na č. l. 8-10 spisu, předsmluvní formulář na č. l. 11-13 spisu, kopie OP na č. l. 34-35 spisu, oznámení o schválení úvěru na č. l. 38 spisu, prohlášení klientů na č. l. 14-15 spisu, splátkový kalendář ke smlouvě na č. l. 38 p. v. – 39 spisu/. Žalovaná úvěr čerpala /viz doklad o vyplacení úvěru na č. l. 37 spisu, dodejka na č. l. 40 spisu/. Žalovaná úvěr postupně splácela a v období od , datum, do , datum, celkem uhradila 110 046,15 Kč /viz karta klienta na č. l. 46 spisu/. Následně se žalovaná dostala do prodlení s úhradou splátek, žalobkyně žalovanou opakovaně vyzývala k úhradě dluhu a upozorňovala na možnost zesplatnění úvěru, dostane-li se žalovaná do prodlení delším než 65 dnů /viz výzva k zaplacení na č. l. 41-42 spisu/. Žalobkyně žalované oznámila, že došlo k zesplatnění celého úvěru k , datum, /viz oznámení na č. l. 43 spisu/. Žalobkyně žalované dne , datum, zaslala předžalobní výzvu /viz předžalobní výzva na č. l. 44 spisu, podací arch na č. l. 45 spisu/.5. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalované s odbornou péčí. Z ve věci provedených důkazů se podává, že žalovaná tvrdila, že má pravidelný měsíční čistý příjem ve výši 26 465 Kč, výdaje na bydlení činí 1 000 Kč, žalobkyně zohlednila výši životního minima ke dni uzavření smlouvy, tedy částku 3 410 Kč a ponechala žalované rezervu ve výši 1 000 Kč. Žalovaná neuvedla, zda bydlí v pronájmu či nikoliv ani nedoložila výdaje související s bydlením /viz hodnocení klienta na č. l. 16-17 spisu/. Příjmové poměry žalované byly ověřeny doložením pracovní smlouvy uzavřené se společností , Anonymizováno, , kde žalovaná pracovala jako skladnice v mrazírně se základní mzdou ve výši 15 500 Kč, a výplatními páskami ze , Anonymizováno, , kdy čistá mzda žalované byla ve výši 25 720 Kč a , Anonymizováno, , kdy čistá mzda dosahovala výše 27 210 Kč /viz pracovní smlouva na č. l. 19 a 21 spisu, mzdový výměr na č. l. 20 spisu, výplatní pásky na č. l. 23 – 25 spisu/. K výdajovým poměrům žalované žalobkyně doložila její výpis z účtu a výpis z registru NRKI a SOLUS, z nichž se podává, že žalovaná neměla na účtu k , datum, žádný kladný zůstatek, naopak „byla v mínusu“ 9 678,29 Kč, přičemž roční kreditní obrat činil 948 284,86 Kč a roční debetní obrat činil 954 494,57 Kč. V rejstříku SOLUS nebylo dohledáno ničeho. Z rejstříku NRKI, tak jak jej doložila žalobkyně, nelze ničeho zjistit. Žalobkyně nebyla zatížena srážkami ze mzdy /viz výpis z účtu na č. l. 31 spisu, detail karty na č. l. 18 spisu, výpis NRKI na č. l. 32 spisu, výpis SOLUS na č. l. 33 spisu, potvrzení na č. l. 36 spisu/. Žalobkyně tak částečně ověřovala údaje poskytnuté žalovanou, avšak rezignovala na zjišťování a ověřování jejích výdajových poměrů z hlediska bydlení a dalších životních potřeb. Z hlediska výdajových poměrů žalované neměla žalobkyně po ruce žádný, natož relevantní doklad. Pouhé doplnění čísel do formuláře žalobkyně k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. Žalobkyně se při zjišťování informací spokojila pouze s tvrzeními žalované o nikterak nedoložených výdajích. Již jen z hlediska nákladů na bydlení nutno konstatovat, že tyto jsou uváděny v nereálné výši 1 000 Kč, neodpovídající tehdejším (rok , Anonymizováno, ) běžným výdajům na bydlení. Životní minimum ve výši 3 410 Kč pak představuje skutečně jen minimální společensky uznanou hranici peněžních příjmů k zajištění základní výživy a ostatních základních potřeb, které však neodráží reálné individuální potřeby a nároky toho kterého jedince. Takový způsob ověřovaní výdajových poměrů žalované není v žádném případě dostatečný k posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr ve výši 95 000 Kč. Z uvedených informací nelze než konstatovat, že v době uzavření smlouvy existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet bez toho, aby se dostala do nepříznivé finanční situace, případně nepřistoupila k řešení nastalé situace uzavíráním dalších úvěrových smluv, které by nebyla schopna řádně a včas splácet. Právní zástupkyně žalobkyně se dostavila k ústnímu jednání a dostalo se jí poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. ohledně zkoumání a prokázání úvěruschopnosti žalované. Žalobkyně však ve věci neměla žádných dalších tvrzení ani důkazních návrhů a plně odkázala na dosavadní obsah spisu. Žalobkyně neunesla důkazní břemeno a soud tak nemohl dospět k jinému závěru než, že úvěruschopnost žalovaného nebyla žalobkyní dostatečně zkoumána a posuzována.6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou d