5 C 317/2025-46 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se ke zdejšímu soudu dne 19. 8. 2025 obrátila s žalobou, doplněnou podáním doručeným soudu dne 2. 12. 2025, s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, s žalovaným uzavřela dne 30. 11. 2023 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, dne 30. 11. 2023 částku ve výši 14 000 Kč, dne 3. 1. 2024 částku ve výši 700 Kč a dne 11. 12. 2024 částku ve výši 6 000 Kč, tedy celkem 20 700 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku splatit řádně a včas. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky , webová stránka, , žalovaný vyplnil formulář, ve kterém uvedl osobní údaje včetně telefonního čísla a emailové adresy. Žalovaný následně ověřil svou totožnost pomocí SMS kódu, který mu byl zaslán na telefonní číslo, a právní předchůdkyně žalobkyně poslala potvrzení o uzavření smlouvy na emailovou adresu žalovaného nebo jím uvedené telefonní číslo. Úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána nahlížením do databází CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI, úvěrové historie žalovaného a z prohlášení žalovaného. Žalovaný úvěr čerpal, dostal se do prodlení s úhradou měsíčních splátek, proto byl následně vyzýván k úhradě dluhu a poté došlo k jeho zesplatnění. Žalovaný celkem uhradil 30 030 a 475 Kč, z nichž 7 415 Kč bylo započteno na jistinu. Pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena k 12. 12. 2024 na žalobkyni. Žalovanou částku představuje nesplacená jistina ve výši 13 285 Kč, smluvní úrok ve výši 8 239 Kč, celkem tedy částku 21 524 Kč, a zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 13 285 Kč od 27. 3. 2025 do zaplacení. I přes předžalobní výzvu zaslanou žalovanému nejméně 7 dní před podáním žaloby, žalovaný doposud ničeho neuhradil.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání řádně předvolán, žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:Právní předchůdkyně žalobkyně převedla dne 30. 11. 2023, 3. 1. 2024 a 11. 12. 2024 částku v celkové výši 20 700 Kč na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, /viz potvrzení o finančních transakcích na č. l. 15 spisu, výpisy z běžného účtu na č. l. 16 – 18 spisu, zpráva , právnická osoba, . na č. l. 38 spisu/. Žalovaný celkem uhradil 30 530 Kč /viz potvrzení o finančních transakcích na č. l. 15 spisu/. Pohledávka byla z právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024, což bylo žalovanému oznámeno dopisem /viz smlouva o postoupení pohledávek v systému CEPR, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 27 spisu, seznam postoupených pohledávek na č. l. 25-26 spisu, dodatek č. 1 ke smlouvě o postoupení pohledávek na č. l. 22-24 spisu/. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě dlužné částky, naposledy předžalobní výzvou ze dne 16. 4. 2025 /viz výzva k úhradě na č. l. 19-21 spisu, předžalobní výzva na č. l. 28 spisu s podacím lístkem na č. l. 29 spisu/.5. Soud provedl důkazy předložené žalobkyní (jiné ani dle obsahu spisu označeny nebyly), ze kterých nebylo prokázáno, že by žalovaný dne 30. 11. 2023 uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru, když žalobkyně soudu předložila pouze text uvedené smlouvy /viz listina – smlouva na č. l. 6 - 9 spisu/, v níž chybí podpis žalobkyně i žalovaného. Tato smlouva v elektronické podobě – tj. soudu předložený PDF dokument – neobsahuje žádné záznamy o tom, že by k ní byly připojeny podpisy (tj. data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě), tj. žádné záznamy o tom, že by elektronická smlouva obsahovala kvalifikovaný či uznávaný elektronický podpis (a ani údaje o připojení jakýchkoliv dalších dat ke smlouvě, jež by mohly být považovány za podpis ve smyslu ustanovení nařízení EU č. 910/2014 eIDAS). Je-li do textu písemnosti pojat údaj o tom, kdy k podpisu mělo dojít, nejde o podpis, ale výlučně o grafický odraz nějakého tvrzení, nikoliv data připojená k jiným datum umožňujícím ověřit, že po jejich připojení již dokument nedoznal žádné změny. Z ničeho pak nevyplývá vůle žalovaného být vázán smlouvou o úvěru v předloženém znění, a to ani ve spojení s ostatními v řízení provedenými důkazy, tj. ve spojení s odeslanou platbou. Skutečnost, že žalobkyně disponuje údaji o jménu, příjmení, bydlišti, rodném čísle či čísle občanského průkazu, bez toho aniž by si byla vůbec, s ohledem na způsob uzavření tvrzené smlouvy, jista tím, že jí tyto údaje poskytuje právě žalovaný, nemůže podle náhledu soudu v daném případě vést k závěru o vzniku závazkového vztahu mezi konkrétními osobami. Podle § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni plnit důkazní povinnost. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 21 Cdo 4314/2008, poučovací povinnost podle § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání (ve znění před novelou č. 7/2009 Sb., nyní při přípravném jednání nařízeném ve smyslu § 114c o. s. ř.). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinností důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle § 118a odst. 3 o. s. ř.6. Jen pro úplnost soud dodává, že i kdyby žalobkyně v řízení prokázala uzavření smlouvy ve znění textu na č. l. 6 – 9 spisu, musel by na ní soud pohlížet jako na smlouvu absolutně neplatnou, neboť žalobkyně zároveň neprokázala splnění povinnosti zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalovaného, před samotným uzavřením smlouvy. Žalobkyně splnění povinnosti podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění pouze obecně tvrdila, když ani neuváděla, jaké konkrétní údaje o příjmech a výdajích žalovaného její právní předchůdkyně zjistila, žádné důkazy k prokázání svých tvrzení potom neoznačila, když uvedla, že žádnými listinnými důkazy v tomto směru nedisponuje. Z ničeho pak nevyplývá, že by právní předchůdkyně žalobkyně získané údaje od žalovaného (pokud tedy skutečně byly získány) jakýmkoli způsobem ověřila. Soudu tak nezbylo nežli uzavřít, že úvěruschopnost žalovaného nebyla právní předchůdkyní žalobkyně dostatečně zkoumána a posuzována.7. Soud neučinil žádná skutková zjištění z obchodních podmínek na č. l. 10 – 14, neboť tyto listiny by byly relevantními důkazy pouze za situace, pokud by bylo prokázáno uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, k čemuž ze shora uvedených důvodů nedošlo.8. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.9. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.11. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.12. Podle § 554 o. z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.14. Pod