8 C 266/2025-77 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 216 994,57 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Na jejím základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému nezajištěný spotřebitelský úvěr ve výši 300 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tento úvěr včetně smluvního úroku ve výši 9,99 % p.a. a poplatků řádně splatit formou 108 měsíčních splátek po 4 270 Kč, splatných vždy k 20. dni měsíce. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a ceník žalobkyně, s nimiž byl žalovaný seznámen a jejichž znění odsouhlasil. Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru, přičemž vycházela z údajů poskytnutých žalovaným i z veřejných registrů. Na základě tohoto posouzení dospěla k závěru, že žalovaný je schopen úvěr řádně splácet. Žalovaný přestal řádně a včas plnit svůj závazek. Dlužné částky neuhradil ani po opakovaných výzvách a žalobkyně tak úvěr zesplatnila ke dni , datum, . Následného dne se žalovaný dostal do prodlení. Ke dni podání návrhu dluží žalovaný na jistině částku 216 994,57 Kč. Žalobkyně dále uplatnila nárok na kapitalizovaný úrok ve výši 13 788,90 Kč za období od , datum, do , datum, , kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 20 359,75 Kč za stejné období, zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 216 994,57 Kč od , datum, do zaplacení a úrok ve výši 9,99 % ročně z téže částky od , datum, do zaplacení. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu, na kterou žalovaný nikterak nereagoval.2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.3. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání řádně předvolán, žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě které se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 300 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 9,99 % ročně, pro případ řádného splácení byla stanovena bonusová úroková sazba ve výši 7,54 % ročně. RPSN činila 10,62 %, při řádném splácení pak 7,98 %. Žalovaný se zavázal úvěr splatit ve 108 splátkách po 4 270 Kč s poslední splátkou ve výši 2 507 Kč. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, a to včetně ceníku. Smlouva byla uzavřena na základě žádosti žalovaného. Ve smlouvě žalovaný uvedl adresu , adresa, /viz výpis z OR k žalobkyni na č. l. 10-13, smlouva o úvěru na č. l. 18-21, souhrn procesu podpisu na č. l. 43, souhrn sjednání procesu úvěru na č. l. 44-57, souhrn elektronického podpisu na č. l. 58-65 spisu, všeobecné obchodní podmínky a ceník v elektronickém systému CEPR/. Dne 6 6. 2024 uzavřel žalovaný s žalobkyní dohodu o nastavení kontaktních údajů, ve které nově uvedl kontaktní adresu , adresa, /viz dohoda o nastavení kontaktních údajů na č. l. 70 spisu/. V žádosti o úvěr žalovaný uvedl, že je vdovec, je zaměstnancem společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , přičemž průměrný čistý měsíční příjem činí 35 000 Kč. Dále uvedl, že bydlí v družstevním bytě, nájemné činí 14 000 Kč a ostatní výdaje činí 5 500 Kč. K žádosti žalovaný předložil potvrzení od zaměstnavatele o tom, že jeho průměrný čistý měsíční příjem za posledních 12 měsíců činil skutečně 35 000 Kč /viz potvrzení zaměstnavatele na č. l. 22, souhrn sjednání procesu úvěru na č. l. 44-57 spisu/. Z těchto údajů žalobkyně vycházela při posouzení úvěruschopnost žalovaného. Prověřila, zda žalovaný prochází insolvenčním rejstříkem a rovněž ověřila jeho předchozí splátkovou morálku. V interní evidenci dále ověřila, že u žalovaného nebyly evidovány žádné negativní informace. Žalovaného prověřila též v centrální evidenci exekucí. Výdaje žalovaného žalobkyně stanovila na 24 560 Kč, a to na základě žalovaným uvedených údajů (nájemné ve výši 14 000 Kč a ostatní výdaje ve výši 5 500 Kč), které zkombinovala se svými interními informacemi včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení /viz posouzení úvěruschopnosti na č. l. 36 spisu/. Žalovaný úvěr dne , datum, čerpal, následně jej však řádně nesplácel. Jako první provedl dne , datum, splátku poplatku ve výši 231,59 Kč. Dále pak až dne , datum, uhradil celkem 99 519,94 Kč. Celkem tedy uhradil 99 751,53 Kč /viz podklady pre súdne konanie na č. l. 41-42 spisu/. Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k úhradě dlužných splátek. Ke dni , datum, pak celou dlužnou částku zesplatnila a žalovaného vyzvala k její úhradě. Oznámení o zesplatnění s výzvou k úhradě bylo žalovanému adresováno na kontaktní adresu /viz výzva na č. l. 28, výzva k zaplacení na č. l. 29 spisu/. Žalobkyně žalovaného naposledy vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne , datum, /viz výzva k úhradě na č. l. 30 a podací arch na č. l. 31 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění nad rámec výše uvedené částky 99 751,53 Kč uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.8. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.9. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.10. Podle § 2 odst. 1 č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.14. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žal