Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný byl rozhodnutím , právnická osoba, , adresa, ze dne , datum, , č. j. MUME-39288/DAP/24/MITA, uznán vinným z přestupku proti občanskému soužití dle ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, kterého se dopustil dne , datum, v době kolem 14:15 hod. na autobusové zastávce v , adresa, v Litoměřické ulici, tak, že narušil občanské soužití, když jinému z nedbalosti ublížil na zdraví tím, že strčil do , jméno FO, , nar. , datum, (dále jen „poškozeného“) takovou intenzitou, že narazil do vývěsky Junáka a rozbil skleněnou výplň vývěsky, o kterou si poranil levou ruku a došlo ke zranění, které si vyžádalo lékařské ošetření. Žalobkyně uhradila náklady na léčení poškozeného jakožto svého pojištěnce v celkové výši , částka, , a má tak právo na jejich náhradu po žalovaném, jakožto původci protiprávního jednání. Žalobkyně dne , datum, zaslala žalovanému předžalobní výzvu, žalovaný však neuhradil ničeho.2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:5. Žalovaný dne , datum, v době kolem 14:15 hod. na autobusové zastávce v , adresa, , v Litoměřické ulici , adresa, úmyslně narušil občanské soužití tak, že jinému z nedbalosti ublížil na zdraví, když strčil do , jméno FO, , nar. , datum, , takovou intenzitou, že narazil do vývěsky Junáka a rozbil skleněnou výplň vývěsky, o kterou si poranil levou ruku a došlo ke zranění, které si vyžádalo lékařské ošetření. Za toto jednání byl žalovaný uznán vinným z přestupku proti občanskému soužití dle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, a to rozhodnutím , právnická osoba, , adresa, ze dne , datum, č. j. MUME-39288/DAP/24MITA, a byl mu uložen správní trest pokuty ve výši , částka, /viz rozhodnutí MÚ , adresa, na č. l. 13-15 spisu/. Žalobkyně jakožto zdravotní pojišťovna uhradila náklady léčení poškozeného v celkové výši , částka, (, částka, za ambulantní péči + , částka, za dopravu) /viz vyúčtování zdravotní péče na č. l. 16-18 spisu/. Žalobkyně vyzvala žalovaného dne , datum, k úhradě dluhu, a to ve lhůtě do 15 dnů od doručení výzvy /viz výzva k úhradě včetně kopie zásilky na č. l. 11-12 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb.“).7. Podle ustanovení § 55 odst. 1 věty první zákona č. 48/1997 Sb. má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci.8. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl.9. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně provedla úhrady za léčebné výlohy související s ošetřením poškozeného ve výši , částka, , přičemž tyto vznikly poškozenému v důsledku zaviněného (ač z nedbalosti) jednání žalovaného, který byl za toto jednání uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití dle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích. Žalobkyně tak uplatnila svůj nárok po právu, a soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.10. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila.11. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.12. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši celkem , částka, . Z toho jednak soudní poplatek , částka, a dále paušální náhrada nákladů účastníka nezastoupeného advokátem (dva úkony po , částka, – předžalobní výzva k plnění a sepis žaloby) dle § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za použití § 2 odst. 3 citované vyhlášky s přihlédnutím k usnesení NS ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, . Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř.13. Soud však nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za úkon „převzetí a přípravy“, neboť tento úkon nelze uplatnit v případě, že se žalobkyně nenechala zastupovat třetí, k tomu oprávněnou, osobou (zejména advokátem). V ustanovení § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. jsou příkladem uvedeny některé úkony obdobně tak, jak je uvedeno v tzv. advokátním tarifu (vyhlášce č. 177/1996 Sb., dále jen „a. t.“) upravujícím odměnu advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, avšak úkon „převzetí a příprava“ ve vyhlášce o tzv. náhradě paušálních nákladů nezastoupeného účastníka zde uvedena není. Žalobkyně zajisté musela vynaložit čas i další prostředky na zvážení, zda žalobu podá, zda má dostatečné podklady pro úspěch ve sporu, a na zvážení i dalších souvisejících hledisek, avšak přiznaná náhrada nákladů soudního řízení nenahrazuje veškeré náklady žalobkyně, nýbrž toliko ty, které souvisí s uplatněním pohledávky v soudním řízení. Podstatou úkonu „převzetí a přípravy“ uvedeného v advokátním tarifu, tedy úkonu „převzetí a příprava zastoupení nebo obhajoby na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb“ dle § 11 odst. 1 a. t., je odměna advokáta za provedení úkonu – seznámení se s případem svého klienta. Za tento úkon právní služby musí klient advokátovi zaplatit, a proto je klientovi v případě úspěchu v řízení přiznána náhrada tohoto nákladu protistranou. Podstatou tohoto úkonu je, že zástupce, tedy odlišná osoba od žalobkyně, se nově seznamuje s problematikou jako takovou, hodnotí možnou úspěšnost v soudním řízení, nutné doklady, skutkovou a právní situaci. Žalobkyně, která sama ve své věci žaluje, logicky se svým nárokem musí být seznámena již v okamžiku, kdy jej poprvé (nikoliv předžalobní výzvou, ale například za účelem vyvolání splatnosti) po dlužníkovi uplatní. Hledání analogie předávání si agendy mezi jednotlivými odděleními žalobkyně s převzetím právního zastoupení je tedy nepřípadné, a proto nelze žalobkyni přiznat ani analogicky odměnu za úkon „přípravy a převzetí“, neboť k tomuto úkonu nedošlo (srov. usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).