15 C 68/2026-51 – Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Svůj nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) dne , datum, uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši , částka, , které se žalovaná zavázala splatit spolu se smluvním úrokem ve výši , částka, do , datum, . Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla úvěr prostřednictvím své webové stránky www.zaplo.cz, kde si žalovaná vybrala dle vlastní volby výši požadovaného úvěru a termín splatnosti. Dále vyplnila registrační formulář, kterým zadala své osobní údaje, telefonní číslo , tel. číslo, e-mailovou adresu. Na telefonní číslo , tel. číslo, žalované zaslán verifikační kód nezbytný k podpisu smlouvy, kdy zadáním tohoto kódu žalovaná odsouhlasila návrh smlouvy a následně potvrdila podepsání smlouvy. Žalovaná na jistinu ničeho neuhradila. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k uhrazení dluhu předžalobní výzvou odeslanou dne , datum, . Žalovaná částka představuje nesplacenou jistinu ve výši , částka, a smluvní úrok ve výši , částka, . Pro případ, že by soud neměl nárok uplatněný ze smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyní za prokázaný, požaduje, aby tento nárok soud posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované.2. Žalovaná se k věci nevyjádřila a v řízení zůstala zcela pasivní.3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti účastníků řízení, kdy žalobkyně svou účast na jednání omluvila, žalovaná se k jednání soudu nedostavila bez omluvy.4. Po provedení dokazování listinnými důkazy založenými do spisu žalobkyní soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně dne , datum, vygenerovala smlouvu o úvěru splatném ve splátkách č. , hodnota, , v níž je místo podpisu uvedeno datum a čas odeslání potvrzovacího kódu klientovi: , datum, 16:12:47, telefonní číslo , tel. číslo, e-mailová adresa, na které měl být kód zaslán a datum a čas potvrzení návrhu smlouvy klientem pomocí kódu: , datum, 16:13:06. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy žalované poskytla úvěr ve výši , částka, , kterou se žalovaná měla zavázat žalobkyni vrátit formou 12 měsíčních splátek po , částka, . Zápůjční úroková sazba měla být podle smlouvy sjednána ve výši 112 % ročně, RPSN 191,80 % /viz výpis z běžného účtu na č. l. 28 spisu, smlouva o úvěru na č. l. 26-27 spisu, sdělení banky na č. l. 44 spisu/. Žalovaná na svůj dluh uhradila , částka, /viz potvrzení o finančních transakcích k úvěrové smlouva na č. l. 20 spisu/. Pohledávka vůči žalované byla právní předchůdkyní žalobkyně dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno /smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 9-19 spisu, seznam postoupených pohledávek na č. l. 21-22 spisu, dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení pohledávek na č. l. 23-25 spisu, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 33 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou upomenula k zaplacení dluhu výzvou ze dne , datum, , , datum, , naposledy předžalobní výzvou ze dne , datum, , odeslanou žalované téhož dne. Žalobkyně upomenula žalovanou k zaplacení předžalobní výzvou ze dne , datum, /výzvy na č. l. 26, 27 spisu, předžalobní výzva na č. l. 28 spisu, podací lístek na č. l. 29 spisu, předžalobní výzva ze dne , datum, na č. l. 30 spisu, potvrzení o podání na č. l. 34 spisu/. Žalovaná netvrdila a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.5. Výpis z účtu prokazující příchozí platbu z účtu č. , č. účtu, dne , datum, ve výši , částka, (č. l. 8 spisu) soud blíže nehodnotí, neboť není zřejmé, jakou skutečnost má platba provedena devět měsíců před tvrzeným uzavřením smlouvy prokazovat.6. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.8. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.9. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.10. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.11. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.16. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.17. Na základě uvedeného soud uzavřel, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná projevila vůli být vázána úvěrovou smlouvou, neboť z ničeho nevyplývá, že by žalovaná smlouvu s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela, kdy samotné odeslání platby na bankovní účet, jehož majitelem je žalovaná, neprokazuje vůli žalované být předloženou smlouvou vázána. Na uvedeném nic nemění ani