16 C 22/2026-83 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, doplněnou podáním ze dne , datum, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 12 577,99 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná s žalobkyní uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetových stránek , Anonymizováno, ) dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě níž mohla žalovaná čerpat úvěr až do výše 38 700 Kč s možností postupného čerpání, a žalovaná se zavázala úvěr splatit s poplatkem za poskytnutí úvěru a dalšími poplatky za objednané volitelné služby. Žalovaná se kromě uvedení identifikačních údajů sekundárně jednoznačně identifikovala tím, že zpřístupnila svůj bankovní účet za účelem získání informací o bankovním účtu a jeho majiteli. Žalovaná úvěr čerpala ve výši 5 500 Kč, nedodržela však řádně podmínky pro splácení. Žalovaná na svůj dluh uhradila žalobkyni toliko částku 38,65 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala schopnost žalované úvěr splácet, když posouzení úvěruschopnosti provedla dle interní metodiky schválené ČNB. Nejprve nahlédla do databází vedených spol. CNCB (NRKI, BRKI), dále nahlédla do insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí. Žalovanou částku 12 577,99 Kč tvoří dlužná jistina ve výši 5 461,35 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši celkem 87,85 Kč, smluvní úrok ve výši 6 896,19 Kč, poplatek ve výši 132,60 Kč za službu „Presto“. V rámci příslušenství žalobkyně uplatnila úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 5 681,8 Kč od , datum, do zaplacení. Pro případ, že by soud neměl nárok uplatněný žalobkyní za prokázaný, žalobkyně požaduje, aby tento nárok soud posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované.2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalobkyně i žalované, neboť oba účastníci byli k jednání řádně předvolání, žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti, žalovaná se k jednání soudu nedostavila bez řádné a včasné omluvy.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaná uzavřela s žalobkyní dne , datum, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetu) smlouvu o úvěru č. , hodnota, včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku žalobkyně, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalované úvěrový rámec až do výše 38 700 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splatit v rámci doporučených splátek s úrokem ve výši 1,066 % denně a poplatky dle smlouvy nejpozději do , datum, . Žalobkyně převedla bezhotovostním bankovním převodem na bankovní účet č. , č. účtu, , jehož majitelem je žalovaná dne , datum, částku 5 500 Kč /viz smlouva o spotřebitelském úvěru na č. l. 7-9 spisu, všeobecné obchodní podmínky na č. l. 31-39 spisu, souhlas se zpracováním osobních údajů na č. l. 18-21 spisu, přepis denních splátek na č. l. 10-17 spisu, přehled transakcí na č. l. 30 spisu, sdělení , Anonymizováno, na čl. 67 spisu, výpis z účtu , Anonymizováno, na č. l. 59-60, 65-66 spisu, informace pro spotřebitele na č. l. 22-26 spisu, údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru na č. l. 28-29 spisu, kopie OP žalované na č. l. 40-41 spisu/. V rámci posouzení úvěruschopnosti žalobkyně zjistila, že žalovaná má měsíční čistý příjem 30 000 Kč (výše ověřeného čistého měsíčního příjmu činí 25 566 Kč), výše měsíčních výdajů na půjčky činí 0 Kč, na bydlení 0 Kč, další nezbytné výdaje činí 3 000 Kč, vypočítané minimální výdaje činí 13 060 Kč, její disponibilní příjem činí 12 500 Kč /viz výpis o posouzení úvěruschopnosti na č. l. 27 spisu, výpis z běžného účtu na č. l. 72-79 spisu/. Žalovaná nesplácela poskytnuté finanční prostředky řádně a včas, proto žalobkyně vypověděla smlouvu s okamžitou platností emailem ze dne , datum, /viz oznámení o výpovědi smlouvy 42 spisu/. Naposledy žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne , datum, , a to do tří dnů. Tato zásilka byla odeslána dne , datum, /viz výzva k úhradě dluhu včetně dodejky na č. l. 44-45 spisu /. Žalovaná netvrdila a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu (kromě tvrzení žalobkyně o úhradě 38,65 Kč.)5. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.8. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.9. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.10. Podle § 2 odst. 1 č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.15. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.17. Na základě provedeného dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je z části důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalo