17 C 37/2026-76 – Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, doplněnou podáním doručeným soudu dne , datum, , v níž se domáhala zaplacení částky 133 430 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalované poskytla částku 100 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splatit společně se smluvními úroky ve výši 78,57 % ročně ve 48měsíčních splátkách po 6 875 Kč splatných vždy k 15. dni kalendářního měsíce počínaje , Anonymizováno, . Žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, přičemž vycházela z prohlášení žalované, dokladů o příjmech, údajů získaných lustrací žalované v databázích SOLUS a NRKI, žalobkyně také ověřila osobu žalované v insolvenčním rejstříku a zjistila, že doklad totožnosti žalované nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalované nebyl evidován v insolvenčním rejstříku. Měsíční příjmy žalované dosahovaly částky 22 942 Kč a výdaje představovaly částku 9 794 Kč, z níž výdaje na bydlení činily 4 934 Kč. Z těchto údajů žalobkyně vytvořila tzv. scoring klienta (interní matematický model) a poskytnutí úvěru bylo doporučeno ke schválení. Žalovaná úvěr čerpala a celkem uhradila částku 7 000 Kč, avšak nedodržela řádně podmínky pro jeho splácení. Po opakovaném prodlení se splátkami došlo dne , datum, k zesplatnění celého úvěru. K tomuto dni také k nesplacené jistině přirostly úroky z úvěru, nová jistina představovala částku ve výši 119 055,69 Kč. Žalobkyně proto v žalobě požadovala zaplacení nové jistiny úvěru ve výši 119 055,69 Kč, smluvních pokut ve výši 998 Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 400 Kč, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 119 055,69 Kč od , datum, do vyhotovení žaloby, tedy pohledávku v částce 12 977,54 Kč, zákonný útok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 120 453 Kč od , datum, do zaplacení, úrok za poskytnutí úvěru v nominální úrokové sazbě 78,57 % ročně z částky 99 672,51 Kč od , datum, do , datum, ve výši 4 992,96 Kč a úrok ve výši 11,5 % ročně z částky 99 672,51 Kč od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky 396 000 Kč. Žalovaná na svůj dluh navzdory předžalobní výzvě po zesplatnění úvěru ničeho neuhradila.2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalované, neboť ta se k jednání soudu bez řádné a včasné omluvy nedostavila, ač byla k jednání procesně korektním způsobem předvolána.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaná s žalobkyní dne , datum, uzavřely úvěrovou smlouvu č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 100 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet společně se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 78,57 % ročně ve 48 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 6 875 Kč. Žalovaná se zavázala celkem uhradit 330 000 Kč. RPSN smlouvy činila 114,05 % /viz návrh na uzavření smlouvy na č. l. 8-10 spisu, oznámení o schválení úvěru na č. l. 11 spisu, splátkový kalendář na č. l. 12 spisu, základní informace o klientovi na č. l. 13-13 p. v. spisu, podpis na dálku na č. l. 15 spisu, dodatek č. , hodnota, k návrhu smlouvy o úvěru na č. l. 16-17 spisu, výpis ČNB na č. l. 18 spisu, předsmluvní formulář na č. l. 28-31 spisu, kopie OP žalované na č. l. 24-25 spisu, prohlášení klienta na č. l. 22-23 spisu, informace o vyplacení, potvrzení na č. l. 14-14 p. v. spisu/. Žalovaná úvěr čerpala /viz doklad o vyplacení úvěru na č. l. 21 spisu, potvrzení o příchozí úhradě na č. l. 26 spisu, potvrzení o příchozí úhradě na č. l. 53-56 spisu, potvrzení o příchozí úhradě na č. l. 65 spisu/. Žalovaná celkem uhradila částku 7 000 Kč /viz karta klienta na č. l. 36 spisu/. Následně se žalovaná dostala do prodlení s úhradou splátek, žalobkyně žalovanou opakovaně vyzývala k úhradě dluhu a upozorňovala na možnost zesplatnění úvěru, dostane-li se žalovaná do prodlení delšího než 65 dnů /viz výzva k zaplacení výzvy k zaplacení a dodejka na č. l. 32-34 spisu/. Žalobkyně žalované oznámila, že došlo k zesplatnění celého úvěru k , datum, /viz oznámení o zesplatnění na č. l. 35 spisu/. Žalobkyně žalované dne , datum, zaslala předžalobní výzvu /viz předžalobní výzva na č. l. 37 spisu, poštovní podací arch na č. l. 38 spisu/.5. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalované s odbornou péčí. Z ve věci provedených důkazů se podává, že žalovaná tvrdila, že má pravidelný čistý měsíční příjem ve výši 22 942 Kč, výdaje na bydlení činí 4 934 Kč, přičemž žalobkyně zohlednila výši životního minima ke dni uzavření smlouvy, tedy částku 4 860 Kč a ponechala žalované rezervu ve výši 1 000 Kč. Žalovaná neuvedla, zda bydlí v pronájmu či nikoliv ani nedoložila výdaje související s bydlením /viz hodnocení klienta na č. l. 27 spisu/. Příjmové poměry žalované byly ověřeny doložením výplatní pásky za , Anonymizováno, , kdy čistý měsíční příjem žalované dosahoval částky 17 185 Kč /viz výplatní páska na č. l. 64 spisu/. K výdajovým poměrům žalované žalobkyně doložila výpis z registru NRKI a SOLUS. Z rejstříku NRKI, tak jak jej doložila žalobkyně lze zjistit, že žalovaná podala žádosti u dalších tří institucí, přičemž expozice dosahovala částky 112 379 Kč s tím, že žalovaná neměla žádný dluh po splatnosti. V rejstříku SOLUS nebylo dohledáno ničeho /viz výpis záznamů z registru SOLUS na č. l. 19 spisu, výpis z nebankovního registru na č. l. 20 spisu/. Žalobkyně tak částečně ověřovala údaje poskytnuté žalovanou. U příjmových poměrů žalované mohla vycházet z výplatní pásky za měsíc , Anonymizováno, , přesto však uvedla, že příjem žalované je skoro o 6 000 Kč vyšší než uvedený ve výplatní pásce. Soudu proto není zřejmé, z čeho údaj o příjmu žalované ve výši 22 942 Kč vyplývá, když v jediné doložené výplatní pásce čistý měsíční příjem žalované představuje částku 17 185 Kč. Zároveň je nutné poznamenat, že doložení tvrzeného příjmu pouze z jedné výplatní pásky nelze považovat za dostatečné, neboť příjem žalované nemusel být stálý. Žalobkyně tak nedostatečně ověřovala příjmové poměry žalované a na zjišťování a ověřování výdajových poměrů žalované pak rezignovala zcela. Z hlediska výdajových poměrů žalované měla žalobkyně k dispozici pouze údaje získané z rejstříku NRKI, v němž bylo jasně uvedeno, že žalovaná je úvěrově zatížena. Tuto skutečnost však žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti zjevně nezohlednila, když mezi výdaje žalované zahrnula pouze životní minimum a výdaje na bydlení, které také nijak neověřovala. Pouhé doplnění čísel do formuláře žalobkyně k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. Žalobkyně se při zjišťování informací spokojila pouze s tvrzeními žalované o nikterak nedoložených výdajích a nedostatečně doložených příjmů. Již jen z hlediska nákladů na bydlení nutno konstatovat, že tyto jsou uváděny v nereálné výši 4 934 Kč, neodpovídající tehdejším (rok , Anonymizováno, ) běžným výdajům na bydlení. Životní minimum ve výši 4 860 Kč pak představuje skutečně jen minimální společensky uznanou hranici peněžních příjmů k zajištění základní výživy a ostatních základních potřeb, které však neodráží reálné individuální potřeby a nároky toho kterého jedince. Takový způsob ověřovaní výdajových poměrů žalované není v žádném případě dostatečný k posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr ve výši 100 000 Kč, resp. celkem 330 000 Kč. Z uvedených informací nelze než konstatovat, že v době uzavření smlouvy existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet bez toho, aby se dostala do nepříznivé finanční situace, případně nepřistoupila k řešení nastalé situace uzavíráním dalších úvěrových smluv, které by nebyla schopna řádně a včas splácet. Právní zástupkyně žalobkyně se dostavila k ústnímu jednání a dostalo se jí poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. ohledně zkoumání a prokázání úvěruschopnosti žalované. Žalobkyně však ve věci neměla žádných dalších tvrzení ani důkazních návrhů a plně odkázala na dosavadní obsah spisu. Žalobkyně neunesla důkazní břemeno a soud tak nemohl dospět k jinému závěru než, že úvěruschopnost žalovaného nebyla žalobkyní dostatečně zkoumána a posuzována.6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní