Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Žalovaná částka se skládá celkem ze 4 nároků, které žalobkyně odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, , IČO: , IČO, ) uzavřela s žalovanou 1) dne , datum, smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, , na základě které jí poskytla v hotovosti jistinu ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit spolu s poplatkem ve výši , částka, , jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 86,0 % ročně ve výši celkem , částka, , poplatek za zpracování ve výši , částka, a náklady za komfortní a flexibilní splácení ve výši , částka, , a to v 78 týdenních splátkách po , částka, . Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas, když uhradila celkem pouze , částka, . Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne , datum, právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Dále uzavřela s žalovanou 2) dne , datum, smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, , na základě které jí poskytla v hotovosti jistinu ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit spolu s poplatkem ve výši , částka, , jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 60,80 % ročně ve výši celkem , částka, , poplatek za zpracování ve výši , částka, a náklady za komfortní a flexibilní splácení ve výši , částka, , a to v 24 měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne , datum, právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Dále uzavřela s žalovanou 3) dne , datum, smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, , na základě které jí poskytla v hotovosti jistinu ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit spolu s poplatkem ve výši , částka, , jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 86,00 % ročně ve výši celkem , částka, , poplatek za zpracování ve výši , částka, a náklady za komfortní a flexibilní splácení ve výši , částka, , a to v 21 měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne , datum, právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Nakonec uzavřela s žalovanou 4) dne , datum, smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, , na základě které jí poskytla v hotovosti jistinu ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit spolu s poplatkem ve výši , částka, , jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 50,50 % ročně ve výši celkem , částka, , poplatek za zpracování ve výši , částka, a náklady za komfortní a flexibilní splácení ve výši , částka, , a to ve 30 měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne , datum, právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Pohledávky byly dne , datum, postoupeny na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. Aktuální výše dlužných částek činí 1) na jistině , částka, , na dlužném poplatku (souhrnu úroků, poplatku za zpracování a poplatku za komfortní a flexibilní splácení) částku , částka, a na smluvní pokutě částku ve výši , částka, , 2) na jistině , částka, , na dlužném poplatku (souhrnu úroků, poplatku za zpracování a poplatku za komfortní a flexibilní splácení) částku , částka, a na smluvní pokutě částku ve výši , částka, , 3) na jistině , částka, , na dlužném poplatku (souhrnu úroků, poplatku za zpracování a poplatku za komfortní a flexibilní splácení) částku , částka, , 4) na jistině , částka, , na dlužném poplatku (souhrnu úroků, poplatku za zpracování a poplatku za komfortní a flexibilní splácení) částku , částka, . Tyto dlužné částky žalobkyni žalovaná neuhradila, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně.2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:4. Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela 1) dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , včetně smluvních podmínek. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, , kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši , částka, , jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 86,0 % ročně ve výši , částka, , poplatek za zpracování ve výši , částka, a poplatek za komfortní a flexibilní splácení ve výši , částka, , a to v 78 týdenních splátkách po , částka, . Svým podpisem potvrdila žalovaná převzetí zápůjčky ve výši , částka, v hotovosti. RPSN činí v případě splatnosti zápůjčky 78 týdnů 158,49 % /viz smlouvu o zápůjčce včetně smluvních podmínek č. l. 27 - 28/. Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně dále uzavřela 2) dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , včetně smluvních podmínek. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši , částka, , kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši , částka, , jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 60,80 % ročně ve výši , částka, , poplatek za zpracování ve výši , částka, poplatek za komfortní a flexibilní splácení ve výši , částka, , a to ve 24 měsíčních splátkách po , částka, . Svým podpisem potvrdila žalovaná převzetí zápůjčky ve výši , částka, v hotovosti. Dle článku 2 smluvních podmínek činí RPSN v případě splatnosti zápůjčky 24 měsíců 88,40 % /viz smlouvu o zápůjčce včetně smluvních podmínek č. l. 25 - 26/. Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně dále zavřela 3) dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , včetně smluvních podmínek. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši , částka, , kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši , částka, , jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 86,00 % ročně ve výši , částka, , poplatek za zpracování ve výši , částka, a poplatek za komfortní a flexibilní splácení ve výši , částka, , a to ve 21 měsíčních splátkách po , částka, . Svým podpisem potvrdila žalovaná převzetí zápůjčky ve výši , částka, v hotovosti. Dle článku 2 smluvních podmínek činí RPSN v případě splatnosti zápůjčky 21 týdnů 141,97 % /viz smlouvu o zápůjčce včetně smluvních podmínek. č. l.. 23 - 24/. Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně dále zavřela 4) dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , včetně smluvních podmínek. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši , částka, , kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši , částka, , jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 50,50 % ročně ve výši , částka, , poplatek za zpracování ve výši , částka, a poplatek za komfortní a flexibilní splácení ve výši , částka, , a to ve 30 měsíčních splátkách po , částka, . Svým podpisem potvrdila žalovaná převzetí zápůjčky ve výši , částka, v hotovosti. Dle článku 2 smluvních podmínek činí RPSN v případě splatnosti zápůjčky 30 týdnů 68,49 % /viz smlouvu o zápůjčce včetně smluvních podmínek č. l. 21 - 22/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byly pohledávky vůči žalované uvedené v příloze č. , hodnota, seznamu postoupených pohledávek této smlouvy postoupeny na žalobkyni s účinností k témuž dni /viz smlouvu o postoupení pohledávek č. l. 42 - 43/. Oznámení o postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně bylo žalované oznámeno dopisem /viz oznámení o postoupení pohledávek včetně podacího archu č. l. 45, 49/. Žalovaná byla předžalobní výzvou vyzvána žalobkyní k úhradě dlužné částky /viz předžalobní výzvu včetně podacího lístku č. l. 46, 50)/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedených plateb) uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.5. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalované s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala, neboť předložila ke každé uzavřené smlouvě pouze formulář nazvaný zákaznická karta, v kterém právní předchůdkyně žalobkyně zaznamenala jednotlivé údaje. Dle údajů uvedených v tomto formuláři byla žalovaná zaměstnána pouze při uzavírání jedné smlouvy o spotřebitelském úvěru, dle formuláře k této smlouvě má 1 příjem, přičemž následně je ve formuláři uvedeno, že „čistý příjem“ žalované činí , částka, měsíčně. Žalovaná bydlela „v nájmu“, byla rozvedená a neuvedla žádné vyživované osoby. Ohledně výdajů bylo ve formuláři uvedeno, že běžné měsíční výdaje žalované činí , částka, a skládají se z „odhadovaných měsíčních výdajů“ ve výši , částka, a interních splátek právní předchůdkyně žalobkyně ve výši , částka, . Ve formuláři je uvedeno, že tyto skutečnosti byly ověřeny pracovní smlouvou a výplatními páskami, soudu byly ze strany žalobkyně předloženy pouze výplatní pásky, kdy za měsíc červen čistá mzda činila , částka, a za měsíc červenec činila , částka, /viz zákaznickou kartu č. l. 29 a výplatní pásky na č. l. 33/. V ostatních případech je ve formuláři uvedeno, že žalovaná je nezaměstnaná a její příjem sestává z částky , částka, s poznámkou výměr podpory a dalšího nespecifikovaného příjmu domácnosti v jednom případě v čisté výši , částka, /viz zákaznickou kartu č. l. 30/, v dalším případě v čisté výši , částka, /viz zákaznickou kartu č. l. 31/ a v posledním případě v čisté výši , částka, /viz zákaznickou kartu č. l. 32/.6. Po právní stránce soud hodnotil věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.7. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).10. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Dle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).14. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.15. Soud se především zabýval otázkou, zda ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, coby poskytovatelky zápůjčky jakožto spotřebitelského úvěru, byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalované. V tomto směru nelze než konstatovat, že právní předchůdkyně žalobkyně své povinnosti ve smyslu ust. § 86 ZoSÚ nedostála.16. Soud konstatuje, že právní předchůdkyně žalobkyně nikterak nezkoumala výdaje žalované, a to ani ty podstatné, spokojila se toliko s uvedením paušální částky. Takový postup právní předchůdkyně žalobkyně soud nemohl hodnotit jako souladný se zákonem o spotřebitelském úvěru, neboť není postačující, aby právní předchůdkyně žalobkyně vyšla pouze z nedoloženého osobního prohlášení žalované o jejích osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Z hlediska výdajových poměrů žalované neměla právní předchůdkyně žalobkyně po ruce žádný, natož relevantní doklad. Pouhé doplnění čísel do formuláře právní předchůdkyně žalobkyně, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným ust. § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k absenci jakýchkoli podkladů k výdajům žalované v daném případě nemohlo dojít. Právní předchůdkyně žalobkyně se při zjišťování informací spokojila pouze s tvrzeními žalované o nikterak nedoložených měsíčních výdajích uvedených ve výši 1), , částka, , 2) , částka, 3) , částka, , 4) , částka, . Nad to ve třech případech uzavřených smluv o úvěru pobírala žalovaná dávku v nezaměstnanosti, přičemž tento nelze vzhledem k jeho charakteru považovat za stálý příjem, z kterého by bylo lze hradit spotřebitelské úvěry. S ohledem na shora uvedené tak nelze dovodit, že by ze strany právní předchůdkyně žalobkyně byla úvěruschopnost žalované s odbornou péčí zkoumána.17. Soud k výše uvedenému dodává, že tyto závěry jsou zcela v souladu i s judikaturou. Ústavní soud v nálezu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18, mj. zdůraznil, že „poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit“ s tím, že by „státní moc neměla poskytovat ochranu právům subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.“ Konečně uvedl, že „obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.“ V daném případě však s ohledem na nedostatečné zkoumání výdajů žalované nelze uzavřít, že by se ze strany právní předchůdkyně žalobkyně o takové přesvědčivé zkoumání, s ohledem na zjištění, která ze zákaznické karty vyplývala, skutečně jednalo.18. Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele v zákoně je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucí zadluženosti domácností (viz důvodovou zprávu k zákonu o spotřebitelském úvěru). Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy bonitu spotřebitele představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet, neboť v případě pochybností o úvěruschopnosti úvěr neposkytne. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace (viz Wachtlová, L.; Slanina, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. 1. vyd. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2011, s. 99). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je přitom i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.).19. Ohledně následku absolutní neplatnosti soud konstatuje, že v ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití ust. § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, neboť dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a zároveň (pro širší dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, či nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18). Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele. V podrobnostech srov. např. rozsudky Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, nebo ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , v nichž se soud detailně zabýval otázkou výkladu právní úpravy účinné od , datum, a obsažené v ust. §§ 86 a 87 ZoSÚ a uzavřel, že výklad předmětného § 87 odst. 1 ZoSÚ stanovujícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (teleologický výklad), kontinuitu (historický výklad) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost, ale zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti. Na tomto místě soud dále odkazuje na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci C-679/18 z jehož závěru vyplývá, že Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu.20. V poměrech projednávané věci tudíž soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně svou povinnost stanovenou jí zákonem nesplnila ani v jednom ze čtyř případů uzavřených smluv o spotřebitelském úvěru. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy a redukce nároku vůči žalované na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 o. z. Pakliže byla smlouva o zápůjčce neplatně sjednána, neměla právní předchůdkyně žalobkyně ani nárok na příslušenství ve formě smluvního úroku, ani na jiné související poplatky včetně příslušného zákonného úroku z prodlení z těchto částek. Soud proto žalobu v rozsahu požadovaných poplatků a smluvního úroku zamítl.21. Ohledně zbývající části žalobkyní uplatněné pohledávky soud uvádí, že v případě 1) právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované jistinu ve výši , částka, bez právního titulu (s ohledem na zjištěnou absolutní neplatnost smlouvy), došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalované. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni. Soud proto přiznal žalobkyni částku , částka, odpovídající nesplacené části poskytnuté jistiny (po odečtení úhrad žalované ve výši celkem , částka, ) včetně zákonného úroku z prodlení z této částky. V případě 2.) se jednalo o poskytnutou jistinu , částka, , soud proto přiznal žalobkyni částku , částka, odpovídající nesplacené části poskytnuté jistiny (po odečtení úhrad žalované ve výši celkem , částka, ) včetně zákonného úroku z prodlení z této částky, v případě 3.) se jednalo o jistinu ve výši , částka, a žalovaná doposud uhradila celkovou částku ve výši , částka, , tedy tento nárok byl již zcela splacen, proto žaloba není v této části důvodná. S ohledem na výše uvedené proto soud žalobu v této části zamítl. Nakonec v případě 4.) právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované jistinu ve výši , částka, . Soud proto přiznal žalobkyni částku , částka, odpovídající nesplacené části poskytnuté jistiny (po odečtení úhrad žalované ve výši celkem , částka, ) včetně zákonného úroku z prodlení z této částky.22. Stran příslušenství pohledávek v podobě zákonných úroků z prodlení a jejich výše soud aplikoval ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném a účinném znění k prvnímu dni prodlení dlužníka.23. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).24. O náhradě nákladů by pak zde soud rozhodoval dle úspěchu ve věci podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy zde byl úspěšnějším žalovaný. Jelikož však žalovaný ve věci nevykonal žádný úkon, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.