Žalobkyně se obrátila dne 28. 4. 2026 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 15 944 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že se jedná o neuhrazené pojistné za období od 1. 1. 2025 do 30. 6. 2025, které byl žalovaný žalobkyni povinen platit podle pojistné smlouvy č. , hodnota, ze dne 5. 12. 2024, jejímž předmětem bylo rizikové životní pojištění „, název, “ na jejímž základě se žalovaný zavázal hradit sjednané pojistné v měsíčních úhradách ve výši 2 624 Kč. Jelikož pojistné přestal hradit, došlo ke dni 30. 6. 2025 k ukončení pojištění. Před podáním žaloby zaslal zástupce žalobkyně žalovanému výzvu k úhradě dluhu. Žalovaný však na svůj dluh ničeho neuhradil a k žalobě se nevyjádřil.2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 5. 12. 2024 Smlouvu o rizikovém životním pojištění č. , hodnota, . Pojistné mělo být hrazeno měsíčně ve výši 2 624 Kč. Počátek pojištění byl sjednán ode dne 1. 1. 2025 /viz. pojistná smlouva na č. l. 9 - 13 spisu/. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 1. 1. 2025. Žalobkyně jej dopisem ze dne 11. 4. 2025 vyzvala, aby dlužné pojistné doplatil ve stanovené lhůtě do 30. 6. 2025 a zároveň ho upozornila, že v případě, že tak neučiní, smlouva následujícím dnem zanikne /viz upomínka na č. l. 14, 16, zánik pojištění na č. l. 15 spisu/. Žalovaný byl vyzván žalobkyní k úhradě dlužné částky i před podáním žaloby, a to předžalobní upomínkou ze dne 5. 3. 2026 /viz předžalobní upomínka na č. l. 17, výpis z poštovního podacího archu na č. l. 18, sledování zásilek na č l. 19 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.4. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.5. Dle ustanovení § 2758 o. z. platí, že pojistná smlouva je smlouvou odvážnou, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Právo pojistitele na pojistné přitom podle ust. § 2783 odst. 1 o. z. vzniká dnem uzavření pojistné smlouvy nebo dnem dohodnutým v pojistné smlouvě. Běžné pojistné, nebylo-li dohodnuto jinak, je dle ust. § 2783 odst. 2 o. z. splatné prvního dne pojistného období a jednorázové pojistné dnem počátku soukromého pojištění. Pojistitel má podle ust. § 2782 o. z. právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle ust. § 2807 o. z. je-li sjednáno pojištění s běžným pojistným, zaniká pojištění výpovědí pojistitele nebo pojistníka ke konci pojistného období; výpověď musí být doručena alespoň 6 týdnů před uplynutím pojistného období, jinak zaniká pojištění ke konci následujícího pojistného období.6. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí vyhověl. Soud vzal za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva v souladu s výše citovanými ustanoveními, a že žalovaný neplnil svoji povinnost řádně a včas hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, když žalobkyni nezaplatil pojistné za období od 1. 1. 2025 do 30. 6. 2025. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku)7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), účinného do 31. 12. 2024 z tarifní hodnoty ve výši 15 944 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci dle § 14b a. t., účinného od 1. 1. 2025 včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 315 Kč. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupkyně žalobkyně jako advokátky dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.