8 C 22/2026-51 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky ve výši 18 584,48 Kč, v níž byl zahrnut nárok na zaplacení smluvní pokuty pro případ prodlení žalovaného, a to ve výši 0,1 % denně ze zůstatku úvěru v každém kalendářním dni, kdy tato pokuta za období od , datum, do , datum, činila 319,28 Kč. Žalobkyně dále požadovala zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 8 612,02 Kč od , datum, do zaplacení. Podaný návrh odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaný se žalobkyní uzavřel dne , datum, distančním způsobem smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále také jen „smlouva“), na jejímž základě mohl žalovaný čerpat úvěr jiný než na bydlení až do výše 22 800 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách dle smlouvy, přičemž první splátka byla splatná dne , datum, a konec kreditového rámce měl nastat dne , datum, . Žalobkyně poskytla žalovanému dne , datum, finanční prostředky ve výši 5 000 Kč a dne , datum, ve výši 3 000 Kč, které byly žalovanému vyplaceny na bankovní účet. Žalobkyně poskytla spotřebitelský úvěr prostřednictvím své webové stránky www., Anonymizováno, .cz, na níž žalovaný vyplnil formulář „žádost o poskytnutí úvěru“ a zadal své údaje. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského profilu, do něhož se žalovaný přihlásil pomocí dvoufaktorového ověření. Schopnost žalovaného řádně uhradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě informací poskytnutých žalovaným - celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy. Příjmy žalovaného ověřila žalobkyně z informací o platebním účtu a z transakcí vykonaných na účtech žalovaného, případně vycházela z výplatních pásek prokazujících pravidelný příjem. Výše ověřeného čistého měsíčního příjmu žalovaného činila 25 000 Kč. Žalobkyně dále ověřila úvěrovou historii žalovaného v registru bankovních a nebankovních informací (NRKI a BRKI registry), dále pořídila výpis z centrální evidence exekucí, výpis z insolvenčního rejstříku, výpis katastrálního rejstříku, výpis z registru politicky aktivních osob a výpis z registru neplatných dokladů. Žalobkyní byl učiněn závěr, že žalovaný je schopen své závazky splácet. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Celkem tak žalovaný dluží žalobkyni na jistině částku 18 265,20 Kč, přičemž žalovaná částka se skládá z následujících položek: jistina ve výši 8 000 Kč, poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 159,20 Kč, smluvní úrok ve výši 9 653,18 Kč, poplatek za službu „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “ ve výši 98,82 Kč, poplatek za službu „, Anonymizováno, “ ve výši 330 Kč a poplatek za službu „Informační SMS servis“ ve výši 24 Kč a dále žalovaný žalobkyni dluží částku ve výši 319,28 Kč, představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě pohledávky před podáním žaloby dopisem ze dne , datum, .2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalobkyně i žalovaného, neboť oba účastníci byli k jednání řádně předvolání, žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti, žalovaný se k jednání soudu bez řádné a včasné omluvy nedostavil.4. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Žalobkyně sestavila dne , datum, smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , v níž je jako věřitel uvedena žalobkyně a jako dlužník žalovaný. Dle této smlouvy měla žalobkyně vyplatit žalovanému finanční prostředky až do výše 22 800 Kč jako spotřebitelský úvěr, který lze čerpat postupně i opakovaně. Zároveň měl být sjednán poplatek za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky, denní úrok ve výši 1,016 % a RPSN mělo činit 2 005,19 %. Den splatnosti první splátky měl být dne , datum, a datum splatnosti úvěru mělo nastat dne , datum, . Smlouva měla být stranami podepsána elektronicky /viz smlouva o úvěru na č. l. 7-9, údaje o poskytovateli na č. l. 10-11, informace pro spotřebitele na č. l. 16-17 spisu, předpis denních plateb v elektronickém systému CEPR, všeobecné obchodní podmínky v elektronickém systému CEPR/. Žalobkyně rovněž sestavila souhlas se zpracováním osobních údajů. Z listiny neplyne, že by s ní byl žalovaný seznámen /viz souhlas se zpracováním údajů na č. l. 28-30 spisu/. Žalobkyně prováděla ověření totožnosti žalovaného žalobkyně, jehož autorizovala prostřednictvím služby BankID přes účet žalovaného /autorizace na č. l. 18, výpis BankID na č. l. 22 spisu/. Dne , datum, byla na účet žalovaného připsána platba ve výši 5 000 Kč a dne , datum, byla připsána platba ve výši 3 000 Kč /viz potvrzení o převodu na č. l. 23, sdělení banky na č. l. 46 spisu/. Pokud jde o osobní a majetkové poměry žalovaného, měla žalobkyně k dispozici informaci, že žalovaný žije sám. Výše ověřeného čistého měsíčního příjmu žalovaného dle hodnocení žalobkyně představovala částku ve výši 29 161 Kč, žalovaný měl uvést příjem ve výši 30 000 Kč. Dále žalobkyně vycházela z údajů, že žalovaný má výdaje na bydlení ve výši 11 500 Kč, výdaje na půjčky představují částku ve výši 2 400 Kč a další nezbytné výdaje žalovaného představují částku 2 500 Kč. Žalobkyně tak dospěla k tomu, že disponibilní příjem žalovaného představoval částku 6 993 Kč /viz informace o zprostředkovateli na č. l. 12-15, identifikované příjmy na č. l. 20-21, výpis o posouzení úvěruschopnosti na č. l. 19 spisu/. Žalobkyně prostřednictvím e-mailové zprávy zasílala informaci o tom, že přistoupila k výpovědi smlouvy o půjčce /viz e-mail na č. l. 26 spisu/. Žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne , datum, , odeslanou dne , datum, , vyzván k úhradě dlužné částky do tří dnů. Žalovanému byla zásilka doručována dne , datum, a následně byla jako nedoručená vrácena zpět odesílateli /viz výzva k úhradě na č. l. 24, potvrzení o zásilce na č. l. 25, výpis ze sledování zásilky , Anonymizováno, na č. l. 49 spisu/.5. Z potvrzení o zaslané zásilce ze dne , datum, /viz potvrzení o zásilce na č. l. 27 spisu/ soud neučinil žádné skutkové zjištění.6. Závěr o skutkovém stavu je takový, že žalobkyně převedla dne , datum, na bankovní účet žalovaného finanční prostředky ve výši 5 000 Kč a dne , datum, ve výši 3 000 Kč. Žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne , datum, vyzván k úhradě dlužné částky do tří dnů, když mu výzva byla doručována dne , datum, . Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu7. Provedenými důkazy naopak nebylo v řízení prokázáno, že by žalovaný projevil vůli uzavřít se žalobkyní dne , datum, smlouvu o úvěru žalobkyní předkládaného obsahu. Tento závěr nelze učinit z textu smlouvy neobsahující podpis žalovaného. S ohledem na skutečnost, že na účet žalovaného byly žalobkyní poukázány finanční prostředky ve výši 5 000 Kč a ve výši 3 000 Kč se lze domnívat, že žalovaný se žalobkyní o uzavření smlouvy jednal. Nebylo však již prokázáno, jaký obsah smlouvy žalovaný rovněž odsouhlasil, případně že se jednalo skutečně o žalovaného. Rovněž nebylo prokázáno, že by se žalovanému dostala do dispozice výzva k plnění, která by předcházela zaslané předžalobní výzvě k zaplacení. Pokud jde o osobní a majetkové poměry, měla žalobkyně k dispozici informaci o příjmu a výdajích žalovaného, aniž by bylo zřejmé, z čeho žalobkyně tyto informace získala a jak je ověřila. To obdobně platí i ve vztahu k celkovým příjmům, které žalobkyně stanovila. Nebylo tedy ani prokázáno, že by žalobkyně řádně zkoumala a ověřovala příjmy a výdaje žalovaného, a to za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti.8. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 21 Cdo 4314/2008, poučovací povinnost podle § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání (ve znění před novelou č. 7/2009 Sb., nyní při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o. s. ř.). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinností důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně nežádala o odročení jednání a s projednáním věci ve své nepřítomnosti souhlasila. Svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, v