22 C 152/2020-25 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala nároku na zaplacení žalované částky z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] a žalovaným dne [datum]. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Soud ve věci nenařídil jednání, neboť postupoval v souladu s §115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst. 2. Účastníci byli vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, soud bude mít za to, že k tomuto postupu nemají námitky (§101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili. 4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] žalovanému na účet č. [bankovní účet], jehož číslo žalovaný mj. spolu se svým rodným číslem, telefonním [číslo] adresou [anonymizována dvě slova] poskytl, zaslal dne [datum] částku 25 000 Kč (viz příkaz k úhradě, výpis z účtu [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], internetový formulář„ [anonymizována dvě slova]“). Žalovaný dosud zapůjčenou částku zcela nesplatil. 5. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem byla žalovaná pohledávka postoupena na žalobkyni (viz předmětná smlouva o postoupení pohledávek včetně příslušné přílohy). 6. K výzvě soudu, jakým způsobem byla posouzena úvěruschopnost žalovaného splácet předmětný úvěr, žalobkyně soudu sdělila, že nedisponuje žádnými informacemi na příslušné téma, ani žádnými listinami. 7. Soud učinil skutkový závěr, že žalovaný od právního předchůdce žalobkyně obdržel předmětnou částku, avšak nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by původní věřitel posuzoval schopnost žalovaného předmětnou částku splácet. 8. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem. 9. V prvé ředě je třeba uvést, že soud předmětnou smlouvou posoudil jako smlouvu spotřebitelskou podle §1810 a násl. o. z. 10. Podle §1810 o. z. ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. 11. Podle §419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 12. Podle §420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. 13. S ohledem na skutečnost, že právní předchůdce žalobkyně jednal se žalovaným v rámci své podnikatelské činnosti, naopak žalovaný jednal jako spotřebitel ve smyslu §419 o. z., je třeba rovněž učinit závěr, že předmětná smlouva o zápůjčce je spotřebitelskou smlouvou ve smyslu §1810 a násl. o. z. 14. Podle §2390 z. č. 89/2012 Sb, občanského zákoníku (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 15. Podle §2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 16. Podle §1 věta druhá z. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru účinného v době uzavření předmětných smluv o zápůjčce se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 17. Podle §9 odst. 1 z. č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 18. Žalobkyně v předmětné věci netvrdila ani neprokázala, že její právní předchůdce při poskytnutí spotřebitelského úvěru posoudil úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, a proto soud smlouvu o zápůjčce posoudil v souladu s §9 odst. 1 z. č. 145/2010 Sb. jako neplatnou. 19. Podle §2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 20. Podle §2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 21. Podle §2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 22. Žalovaný obdržel na základě předmětné smlouvy o zápůjčce částku 25 000 Kč, dosud z této smlouvy nesplatil žalovanou částku. V souladu s výše uvedenými právními závěry soud žalobě vyhověl, a to v souladu s §2991 a násl. o. z., tj. z důvodu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. 23. O postoupení žalované pohledávky bylo rozhodnuto v souladu s §1879 a násl. z. č. 89/2012Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.). Podle §1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 24. O úroku z prodlení bylo rozhodnuto v souladu s §1970 o. z. ve spojení s §2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. Podle §1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 25. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s §142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 26. Náklady řízení žalobkyně v předmětné věci jsou představovány mimosmluvní odměnou ve výši 900 Kč (3 úkony právní služby po 300 Kč podle §14b odst. 1 b. 2, §11 odst. 1, 2 vyhl. č. 177/1996 Sb.), v náhradě hotových výdajů ve výši 300 Kč (3 režijní paušály po 100 Kč podle §14b odst. odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.), v částce odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši 252 Kč (§137 odst. 3 o. s. ř.) a zaplaceným soudním poplatkem ve výši 869 Kč.