22 C 241/2020-33 — Okresní soud v Mostě

Žalobkyně se domáhala nároku na zaplacení částky ve výši 5 000 Kč z titulu smlouvy o úvěru [číslo] poskytnuté žalované dne [datum] právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci nenařídil jednání, neboť postupoval v souladu s §115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst. 2. Účastníci byli vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, soud bude mít za to, že k tomuto postupu nemají námitky (§101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili. Z listinných důkazů soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] žalované na účet č. [bankovní účet], jehož číslo žalovaná mj. spolu se svým rodným číslem, telefonním [číslo] [právnická osoba] poskytla, zaslal dne [datum] částku 5 000 Kč. Žalobkyně však neprokázala, že by žalovaná o předmětnou částku jako zápůjčku [právnická osoba] požádala, popř. že by vyslovila souhlas s obchodními podmínkami uvedené společnosti. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi [právnická osoba] jako postupitelem a [právnická osoba] jako postupníkem byla žalovaná pohledávka postoupena na [právnická osoba] Tato společnost poté jako postupitel dne [datum] uzavřela se žalobkyní další smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem byla mj. žalovaná pohledávka. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem. Podle §2390 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen obč. zák.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle §1724 odst. 1 obč. zák. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle §1725 obč. zák. smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Žalobkyně neprokázala projev vůle žalované směřující k uzavření smlouvy o zápůjčce, tedy neprokázala tvrzenou smlouvu o zápůjčce. Žalobkyně však prokázala, že žalované právní předchůdce žalobkyně vyplatil částku 5 000 Kč, toto plnění je třeba posoudit jako bezdůvodné obohacení podle §2991 a násl. o. z. V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl, neboť ji shledal důvodnou. O postoupení žalované pohledávky bylo rozhodnuto v souladu s §1879 a násl. o. z. Podle §1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení soud posoudil v souladu s §1970 o. z., podle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s §142 odst. 1 o. s. ř., kdy zcela úspěšné žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení v plném rozsahu. Náklady řízení žalobkyně v předmětné věci jsou představovány mimosmluvní odměnou ve výši 600 Kč (3 úkony právní služby po 200 Kč podle §14b odst. 1 b. 1, §11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), v náhradě hotových výdajů ve výši 300 Kč (3 režijní paušály podle §14b odst. odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.), částkou odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši 189 Kč (§137 odst. 3 o. s. ř.) a zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč.