12 C 339/2021-32 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 13 308 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela původní věřitelka, obchodní společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitelka“) s žalovaným [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytla původní věřitelka žalovanému půjčku ve výši 8 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal půjčku vrátit a zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek 5 568 Kč, a to prostřednictvím 53 týdenních splátek ve výši 256 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum] (dále jen„ smlouva [číslo]“). Žalovaný na dluh ze smlouvy [číslo] zaplatil pouze 260 Kč. 2. Dále uzavřela původní věřitelka s žalovaným [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytla původní věřitelka žalovanému půjčku ve výši 7 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal půjčku vrátit a zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek 4 872 Kč, a to prostřednictvím 53 týdenních splátek ve výši 224 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum] (dále jen„ smlouva [číslo]“). Žalovaný na dluh ze smlouvy [číslo] zaplatil pouze 3 875 Kč. 3. Pohledávku ze smlouvy [číslo] [číslo] postoupila původní věřitelka [datum] na žalobkyni. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 6. Soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy [číslo] soud zjistil, že původní věřitelka uzavřela s žalovaným [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytla původní věřitelka žalovanému půjčku ve výši 8 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal půjčku vrátit a zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek 5 568 Kč, a to prostřednictvím 53 týdenních splátek ve výši 256 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. 7. Z vyjádření žalobkyně soud zjistil, že žalovaný na dluh ze smlouvy [číslo] zaplatil celkem 260 Kč. 8. Ze smlouvy [číslo] soud zjistil, že původní věřitelka uzavřela s žalovaným [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytla původní věřitelka žalovanému půjčku ve výši 7 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal půjčku vrátit a zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek 4 872 Kč, a to prostřednictvím 53 týdenních splátek ve výši 224 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. 9. Z vyjádření žalobkyně soud zjistil, že žalovaný na dluh ze smlouvy [číslo] zaplatil celkem 3 875 Kč. 10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že pohledávku ze smlouvy [číslo] [číslo] postoupila původní věřitelka [datum] na žalobkyni. 11. Z předžalobní upomínky soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení celé dlužné částky nejpozději do [datum]. 12. Soud tak učinil skutkový závěr, že na základě uzavřené smlouvy [číslo] poskytla původní věřitelka žalovanému půjčku ve výši 8 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal půjčku vrátit a zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek 5 568 Kč, to vše do [datum]. Žalovaný zaplatil pouze 260 Kč. Na základě uzavřené smlouvy [číslo] poskytla původní věřitelka žalovanému půjčku ve výši 7 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal půjčku vrátit a zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek 4 872 Kč, to vše do [datum]. Žalovaný zaplatil pouze 3 875 Kč. Následně dne [datum] postoupila původní věřitelka pohledávku ze smlouvy [číslo] ze smlouvy [číslo] na žalobkyni. Žalobkyně pak vyzvala žalovaného k zaplacení celé dlužné částky nejpozději do [datum]. 13. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Podle § 4 odst. 2 písm. a) zákona č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru (dále jen„ z. s. ú.“) smlouva ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, musí obsahovat také stanovení roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr způsobem uvedeným v příloze tohoto zákona. 14. Podle § 6 z. s. ú. nesplňuje-li smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru náležitosti uvedené v § 4, pokládá se spotřebitelský úvěr za úvěr úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, uveřejněné pro příslušné období Českou národní bankou; ujednání o jiných platbách na spotřebitelský úvěr se stávají neplatnými, to vše s účinností ode dne, kdy spotřebitel tuto skutečnost uplatní u věřitele. 15. Podle § 39 zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník je neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 16. Podle § 451 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. 17. Podle § 517 odst. 2 o. z. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 18. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 19. Závazkový vztah mezi žalovaným a původní věřitelkou byl vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem. Jedním z cílů úpravy zákona o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru je právě ochrana spotřebitele jako slabší smluvní strany ve vztahu s podnikatelem jako poskytovatelem spotřebitelského úvěru. To je zřejmé i z kogentní úpravy náležitostí smlouvy o spotřebitelském úvěru a ze sankce neplatnosti smlouvy o půjčce v případě absence zákonných náležitostí smlouvy o půjčce, kterými jsou například výše a způsob výpočtu roční procentní sazby nákladů spotřebitelského úvěru nebo způsobu placení. 20. Smlouva [číslo] smlouva [číslo] jsou shodně formulářové smlouvy s totožným obsahem, do kterých byla pouze vepsána výše půjčky, výše souhrnného poplatku a výše a počet jednotlivých splátek. Dle názoru soudu, zcela zásadní informace, a to, jaká je roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, v těle smlouvy obsažena není. Ta je uvedena až ve smluvních podmínkách, z kterých ovšem není zřejmé, zdali se s nimi žalovaný měl vůbec možnost seznámit, protože podpis žalovaného na smluvních podmínkách chybí. Roční výše nákladů spotřebitelského úvěru je přitom nejpřesnější a nejsrozumitelnější údaj pro spotřebitele o tom, kolik celkově bude muset spotřebitel věřiteli zaplatit za poskytnutou půjčku. 21. Soud tak jednání původní věřitelky spočívající v uvedení procentní sazby nákladů spotřebitelského úvěru pouze ve smluvních podmínkách považuje za zjevné obcházení zákona o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, přičemž takové jednání je podle § 39 o. z. absolutně neplatné. 22. Z důvodu, že je smlouva [číslo] neplatná, vypořádal soud neplatnou smlouvu podle ustanovení o bezdůvodném obohacení. Žalovaný obdržel od původní věřitelky plnění ve výši 8 000 Kč. Za toto plnění žalovaný zaplatil původní věřitelce 260 Kč. Žalobkyně má tak nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 7 740 Kč. 23. Z důvodu, že je smlouva [číslo] absolutně neplatná, vypořádal soud neplatnou smlouvu podle ustanovení o bezdůvodném obohacení. Žalovaný obdržel od původní věřitelky plnění ve výši 7 000 Kč. Za toto plnění žalovaný zaplatil původní věřitelce 3 875 Kč. Žalobkyně má tak nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 3 125 Kč. 24. Podle § 563 o. z. není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Žalovaný pak měl povinnost plnit ve lhůtě uvedené ve výzvě k plnění. Za tuto výzvu považuje soud předžalobní upomínku, kde žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení celé dlužné částky nejpozději do [datum]. Ode dne následujícího se dlužník ocitl v prodlení a žalobkyni vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení v souladu s § 517 o. z. ve výši stanové toho času účinného nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud žalobkyně požadovala úrok za období dřívější, soud jej v této části zamítl, tak jak je uvedeno ve výrokové části rozhodnutí. 25. Soud vypořádal nároky z neplatné smlouvy [číslo] z neplatné smlouvy [číslo] podle ustanovení občanského zákoníku účinných v době uzavření smlouvy, jelikož smlouva [číslo] smlouva [číslo] je neplatná od počátku, a proto došlo i k bezdůvodnému obohacení spočívajícím v převodu peněžních prostředků ve prospěch žalovaného v době účinnosti úpravy obsažené v zákoně 40/1964 Sb. občanský zákoník. 26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že ani jedné ze stran nepřiznal náhradu nákladů řízení, jelikož jejich úspěch ve věci byl relativně shodný.