13 C 237/2020-27 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky 6 022 Kč s příslušenstvím s argumentem, že byl v období od ledna 2016 do prosince 2016 vlastníkem bytové jednotky [číslo] na adrese [adresa žalované], [číslo] umístěného na pozemcích p. [číslo] s tím spojeného spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na společných částech budovy [adresa] [číslo] a pozemcích p. [číslo]. Žalobce za období od ledna 2016 do prosince 2016 obdržel od žalovaného vyúčtování zálohových plateb, dle kterého měl žalobce přeplatek na plněních spojených nebo souvisejících s vlastnictvím předmětné bytové jednotky ve výši 6 022 Kč. Splatnost vrácení přeplatku nastala dne [datum]. Žalovaný žalobci přeplatek ve stanovené lhůtě neuhradil. 2. Žalovaný nárok žalobce neuznal ani částečně, neboť žalobci zaslal doplňující informace k řádnému vyúčtování zálohových plateb za období od ledna 2016 do prosince 2016, (dále jen„ doplňující informace“), kterým učinil jednostranný zápočet na přeplatek žalobce, kdy vůči žalobci započetl žalovaný pohledávku na nájemném, když evidoval ke dni [datum] za žalovaným pohledávku v celkové výši 6 207 Kč, a to pohledávku na neuhrazených platbách na správu domu a pozemku v celkové výši 6 190 Kč a pohledávku na ostatních pohledávkách a závazcích ve výši 17 Kč (úrok z prodlení). Žalovaný tak přeplatek započetl ve výši 17 Kč a ve výši 6 005 Kč (nedoplatek plateb na příspěvek na správu domu a pozemku). Na možnost započtení vzájemných pohledávek byl žalobce upozorněn již v rámci samotného vyúčtování zálohových plateb za rok 2016. 3. Dne [datum] byla mezi žalobcem a [právnická osoba] uzavřena mandátní smlouva, na jejímž základě [právnická osoba] M. [příjmení] jako mandatář přijímá jakékoliv písemnosti určené žalobci týkají se bytu (zjištěno ze spisu sp. zn. 61C 16/2020). Vyúčtování služeb za rok 2016 bylo mandatáři doručeno. Samotný zápočet v Doplňujících informacích nesplňuje podmínku určitosti a tuto neurčitou neodstraňuje ani žalovaný ve svém vyjádření k žalobě ze dne [datum] ani předložením výpisu salda, kdy neurčitý zápočet nelze dodatečným vyjádřením zhojit. 4. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce byl v období od ledna 2016 do prosince 2016 vlastníkem bytové jednotky [číslo] na adrese [ulice] v [obec] (potvrzeno výpisem z katastru nemovitostí) a že žalovaný částku 6 022 Kč představující přeplatek ze zálohových plateb na plnění spojená nebo související s vlastnictvím předmětné bytové jednotky za období leden 2016 až prosinec 2016 žalobci nevyplatil. Mezi účastníky byla sporná existence vzájemné pohledávky 6 022 Kč, kterou žalovaný vůči žalobci započetl. 5. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: Z výpisu z rejstříku společenství vlastníků jednotek soud zjistil, že žalovaný je v tomto rejstříku zapsán od [datum] a že statutárním orgánem žalovaného je [právnická osoba] [anonymizována tři slova]. Z vyúčtování zálohových plateb za období od ledna 2016 do prosince 2016 ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce měl na těchto platbách přeplatek ve výši 6 022 Kč, který byl splatný dne [datum]. Žalobce byl upozorněn, že v případě dluhu bude proveden zápočet tohoto dluhu na přeplatek z vyúčtování. Dne [datum] bylo vyúčtování doručeno [právnická osoba] (účastníky nezpochybněno). Z doplňujících informací k řádnému vyúčtování zálohových plateb za období od ledna 2016 do prosince 2016 ze dne [datum] doručovaných [právnická osoba], soud zjistil, že žalovaný započetl vůči žalobci částku 6 022 Kč skládající se z nedoplatku na nedoplatcích/úrocích z prodlení ve výši 17 Kč a z nedoplatku plateb spojených s užíváním bytu („ nájem“) k [datum] ve výši 6 005 Kč. Z mandátní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že [právnická osoba] se jako mandatář zavázala pro žalobce jako mandanta organizačně zabezpečovat a realizovat pronájem vyjmenovaných bytů včetně bytu [číslo] na adrese [adresa]. Mandatář byl podle této smlouvy oprávněn zajistit od [právnická osoba] [anonymizována tři slova] kopii vyúčtování. Mandatář byl dále oprávněn přijímat jakékoliv písemnosti a sdělení vztahující se k předmětnému bytu. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k uhrazení částky 6 022 Kč spolu s příslušenstvím z titulu přeplatku na vyúčtování zálohových plateb za období od ledna 2016 do prosince 2016 spojených s vlastnictvím bytové jednotky [číslo] na adrese [adresa žalované], [číslo]. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne [datum] (viz podací lístek). 6. Ze Stanov společenství vlastníků jednotek ze dne [datum] se podává, že člen společenství má povinnost hradit stanovené příspěvky na správu domu a pozemku a stanovené příspěvky na opravy, rekonstrukce a modernizace domu a hradit stanovené zálohy na úhradu za služby a hradit nedoplatky z vyúčtování (viz č.l. XV odst. 2, písm.b) a c). 7. Ze Stanov Společenství vlastníků jednotek ze dne [datum] se podává, že člen společenství má povinnost do 25. dne v měsíci, za který je úhrada hrazena, hradit příspěvky na správu nemovitých věcí a zálohy na úhradu služeb (č.l. 5 odst. 2 písm.b) a c)) a v případě prodlení s peněžitým dluhem přesahujícím 5 dnů ode dne splatnosti uhradit společenství úrok z prodlení ve výši 1 promile z dlužné částky denně, nejméně však 10 Kč za každý i započatý měsíc prodlení, případně úrok nebo poplatek z prodlení ve výši stanovené jiným právním předpisem (č.l 5 odst. 2 písm.d) a č.l. 9 odst. 10). Společenství může doručovat svým členům písemnosti např. poštou na doručovací adresu. V tom případě se má za to, že je pošta doručena třetím pracovní den po odeslání (čl. 18 odst.1). 8. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: 9. Dle § 1181 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o.z.“), ve znění účinném do 30.6.2020 vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období. Není-li určena doba splatnosti nedoplatku nebo přeplatku záloh, jsou splatné k témuž dni do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1. 10. Dle § 2 písm. a) bod 2 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, (dále jen„ zákona č. 67/2013 Sb.“), ve znění účinném do 30.6.2020 se pro účely tohoto zákona se rozumí poskytovatelem služeb společenství vlastníků jednotek (dále jen„ společenství“) podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví. 11. Dle § 2 písm. b) bod 2 zákona č. 67/2013 Sb., se pro účely tohoto zákona se rozumí příjemcem služeb vlastník jednotky podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví. 12. Dle § 7 odst. 1 a 3 zákona č. 67/2013 Sb. není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. 13. Dle § 570 odst. 1 o.z. právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo. 14. Dle § 553 o.z. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. Byl-li projev vůle mezi stranami dodatečně vyjasněn, nepřihlíží se k jeho vadě a hledí se, jako by tu bylo právní jednání od počátku. 15. Dle § 556 o.z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají. 16. Dle § 1982 o.z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení. 17. Dle § 1987 o.z. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není. 18. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že žalobce byl vlastník bytové jednotky [číslo] na adrese [adresa žalov