33 C 151/2020-22 — Okresní soud v Mostě

Žalobou ze dne [datum] se žalobce u zdejšího soudu domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobci částku 5 000 Kč s příslušenstvím s tím, že na [právnická osoba], IČ [číslo] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) uzavřela se žalovaným smlouvu o zápůjčce ze dne [datum], na základě které žalovanému zapůjčila částku 5 000 Kč formou bezhotovostního převodu na bankovní účet, z něhož byl uhrazen ověřovací poplatek. Ve smlouvě o zápůjčce se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce na jistině částku 5 000 Kč do [datum]. Dále žalobce uvedl, že žalovaný s předchůdcem žalobce uzavřel smlouvu o zápůjčce prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, když takto potvrdil svůj souhlas s všeobecnými obchodními podmínkami, které jsou nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce. Postup a náležitosti podání žádosti o poskytnutí zápůjčky a okamžik poskytnutí zápůjčky je podrobně upraven v části 4. VOP. O poskytnutí zápůjčky žalovaný požádal prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to zvolením si podmínek žádosti o půjčku na Webové stránce v sekci [příjmení] půjčky a jejich potvrzením pomocí hesla; po kliknutí na tlačítko„ Získání půjčky“ se považuje žádost o půjčku za podanou (podrobně bod [číslo] VOP, definice základních pojmů uvedených v žalobě velkými písmeny blíže v čl. 2 VOP). Poté, co žalovaný podal a potvrdil žádost o půjčku a BB Finance posoudil platební schopnost žalovaného, oznámil žalovanému nejdéle do 48 hodin rozhodnutí o poskytnutí půjčky, a to emailovou zprávou zaslanou na emailovou adresu žalovaného nebo sms zprávou zaslanou na mobilní číslo žalovaného (podrobně bod [číslo] VOP). Spolu s rozhodnutím o poskytnutí zápůjčky BB Finance zaslal žalovanému návrh smlouvy o půjčce včetně Formuláře a VOP a výzvu k úhradě Ověřovacího poplatku (podrobně bod [číslo] VOP, definice základních pojmů uvedených v žalobě velkými písmeny blíže v čl. 2 VOP). Dlužník vyjádřil svůj souhlas se smlouvou o půjčce zmáčknutím tlačítka„ souhlasím“ ve svém klientském účtu, na který byl v emailové zprávě odkázán, příp. zasláním textové zprávy (sms) s kódem, který obdržel na email (podrobně bod [číslo] VOP). Tím, že žalovaný vyjádřil svůj souhlas se smlouvou o půjčce dle [číslo] VOP a uhradil ověřovací poplatek dle [číslo] VOP nebo se využila služba instantoru v bance klienta se považuje smlouva o půjčce za oběma stranami elektronickými kanály podepsanou (podrobně bod [číslo] VOP). Do tří (3) pracovních dnů po úhradě ověřovacího poplatku a obdržení souhlasu žalovaného se smlouvou byla půjčka poukázána na účet klienta, a to bezhotovostním převodem ve smyslu zákona č. 124/2002 Sb., o platebním styku (podrobně bod [číslo] VOP), tj. dne [datum]. Podmínky splácení jsou podrobně upraveny v části 4. VOP. Dlužník byl povinen splatit splatnou částku na bankovní účet věřitele ve lhůtě uvedené pod bodem 5. Doba trvání spotřebitelského úvěru Smlouvy o zápůjčce (podrobně bod [číslo] VOP), tj. dne [datum]. Předchůdce žalobce na základě smlouvy o postoupní pohledávky ze dne [datum] postoupil pohledávku za žalovaným na [právnická osoba] se sídlem [adresa], [IČO], a následně tato společnost postoupila pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] na žalobce. Žalovaný ke dni podání žaloby neuhradil na svůj dluh nic. Po provedení žalobcem navržených a předložených listinných důkazů soud dospěl k závěru, že tyto důkazy žádný sám osobě ani v souvislosti s ostatními neprokazuje uzavření smlouvy o zápůjčce ze dne [datum]. Neboť v řízení nebylo prokázáno podání žádosti o zápůjčku žalovaným ani odsouhlasení návrhu smlouvy o zápůjčce žalovaným. Kromě toho podle [příjmení] Ústavního soudu ze dne [datum] III . ÚS 4129/18„ Nedostatečné zjištění poměrů dlužníka má i veřejnoprávní souvislosti. Nejvyšší správní soud posuzoval kasační stížnost obchodní společnosti (srov. jeho rozsudek z 1. 4. 2015 č. j. 1 As 30/2015-39) poskytující spotřebitelské úvěry a při výkladu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinného do 30. 11. 2016 (když obsahově obdobná úprava je zakotvena i v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, tedy pro účely tohoto výkladu lze vycházet z toho, že se právní úprava nezměnila) dovodil, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Pokud takto poskytovatel úvěru nepostupuje, dopouští se správního deliktu, za což mu může podle Nejvyššího správního soudu [ulice] obchodní inspekce v souladu se zákonem uložit pokutu. Výklad přijatý Nejvyšším správním soudem přitom konvenuje interpretaci zaujaté Soudní dvorem Evropské unie (dále jen„ Soudní dvůr“) v rozsudku ze dne [datum] ve věci C [číslo] ([právnická osoba] v . [jméno] [příjmení] a další). V citovaném rozsudku Soudní dvůr vyložil čl. 8 směrnice 2008 [číslo], o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo] (dále jen„ směrnice“), a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig.„ the burden of proving“) posoudit úvěryschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudní dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně.“ Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ze dne 25. 7. 2018 Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Žalobce vůbec neuvádí žádné informace, jakým způsobem jeho právní předchůdce ověřil úvěruschopnost žalovaného a nenavrhl důkazy listinami, kterými předchůdce žalobce ověřoval tvrzení žalovaného, ani listinami prokazujícími, že dlužník nebyl evidován v databázi dlužníků, ve světle výše citovaných rozhodnutí neprokazuje, že dostál povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Podle § 588 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. To platí též v případě Smlouvy o zápůjčce, kterou soud za situace, kdy není žalobcem prokázáno, že dostál povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, shledal z důvodu zjevného narušení veřejného pořádku absolutně neplatnou. (srovnej [příjmení] Ústavního soudu ze dne [datum] III . ÚS 4129/18„ Podle Ústavního soudu lze na základě výše uvedeného učinit dílčí závěr, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn – jak plyne z výše uvedené judikatury – jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková.“ Vzhledem k výše uvedenému soud posoudil zjištěný skutkový stav podle ust. § 2991 a následujících NOZ o bezdůvodném obohacení, v nichž je zakotvena povinnost toho, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, ochuzenému vydat, oč se obohatil. Žalovaný převzal částku 5 000 Kč, aniž by byl mezi předchůdcem žalobce a žalovaným platně uzavřena smlouva o zápůjčce, tedy bez právního důvodu se o tuto částku obohatil na úkor předchůdce žalobce. Žalobce též neprokázal postoupení pohledávky, která měla dle tvrzení uvedených v žalobě předchůdci žalobce za žalovaným vzniknout, na žalobce, neboť Smlouva o postoupní pohledávek ze dne [datum] ve svém článku I odst. 1. Uvádí, že předmětem této smlouvy je postoupní pohledávek postupitele za jeho dlužníky – fyzickými osobami za úplatu. Specifikace pohledávek je uvedena v Příloze [číslo] jež tvoří nedílnou součást této smlouvy. Přílohu [číslo] však žalobce soudu nepředložil. Stejně tak Smlouva o postoupní pohledávek ze dne [datum] ve svém článku I odst. 1. Uvádí, že předmětem této smlouvy je postoupní pohledávek postupitele za jeho dlužníky – fyzickými osobami za úplatu. Specifikace pohledávek je uvedena v Příloze [číslo] jež tvoří nedílnou součást této smlouvy. Přílohu [číslo] však žalobce soudu nepředložil. Podle § 101 odst. 1 písm. b) o.s.ř. jsou účastníci povinni zejména plnit důkazní povinnost dle § 120 odst. 1 o.s.ř., podle kterého jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Podle ustanovení § 120 odst. 3 poslední věta o.s.ř. neoznačí-li