33 C 234/2021-26 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce u zdejšího soudu domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalované bylo uloženo zaplatit žalobci částku 23 906 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 454,38 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 918,33 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do zaplacení, s tím, že dne [datum] společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) uzavřela se žalovanou smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“) na základě které žalované téhož dne zapůjčila částku 15 000 Kč, kterou si žalovaná převzala v hotovosti v okamžiku podpisu smlouvy o zápůjčce. Ve smlouvě o půjčce se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 15 000 Kč a úrok za půjčené peníze za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 2 100 Kč, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 3 000 Kč, náklady hotovostního inkasa splátek ve výši 6 000 Kč a poplatek za doplňkovou službu životního pojištění ve výši 406 Kč, v 58 pravidelných týdenních splátkách po 457 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná uhradila naposledy splátku [datum]. Právnímu předchůdci žalobce proto vzniklo dne [datum] právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na dlužné půjčce 15 000 Kč a na dlužném poplatku 8 906 Kč. Podle Smlouvy o zápůjčce, a to od [datum], tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky zápůjčky do zaplacení, má žalobce právo na úroky ve výši 23,72 % ročně z dlužné nesplacené jistiny ve výši 15 000 Kč do zaplacení. Dne [datum] právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovanou postoupil žalobci. Ke dni postoupení pohledávky činily dlužná půjčka a dlužný poplatek 23 906 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ke dni postoupení pohledávky činí 2 454,38 Kč a kapitalizovaný úrok činí 6 918,33 Kč. 2. Podáním ze dne [datum] žalobce doplnil tvrzení žaloby tak, že právní předchůdce žalobce splnil svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr (resp. zápůjčku), a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením Smlouvy. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřeny oproti dokladům vyžádaným od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované ze dne [datum] a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“. Tuto skutečnost dle žalobce potvrzuje i předmětná Smlouva, ve které je přímo uvedeno„ Zákazník potvrzuje, že Úvěrující sám nebo prostřednictvím svého obchodního zástupce před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet půjčku, a to i na základě informací získaných od Zákazníka, které jsou obsahem karty zákazníka a o kterých Zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé, a přesné. Zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda tato Smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.“ Ze Smlouvy pak dále plyne, že údaje nezbytné pro posouzení schopnosti žalované zápůjčku splácet, které žalovaná právnímu předchůdci žalobce před uzavřením Smlouvy poskytla, jsou úplné, přesné a pravdivé. Podle zákaznické karty ze dne [datum] právní předchůdce žalobce ověřil před uzavřením Smlouvy majetkovou situaci žalované z výplatních pásek, z nájemní smlouvy, z předložených dokladů SIPO o výdajích žalované a výměru podpory/důchodu. Současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřil, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. S ohledem na informace uvedené žalovanou dospěl právní předchůdce žalobce k názoru, že schopnost žalované splácet tuto zápůjčku je dostatečná. 3. Z listinných důkazů soud zjistil, že dne [datum] právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovanou smlouvu o zápůjčce (dále jen„ Smlouva“), na základě které žalovanému téhož dne zapůjčil částku 15 000 Kč, kterou si žalovaný převzal v hotovosti v okamžiku podpisu smlouvy o půjčce. Ve smlouvě o půjčce se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 15 000 Kč a úrok za půjčené peníze za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 2 100 Kč, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 3 000 Kč a náklady hotovostního inkasa splátek ve výši 6 000 Kč a poplatek za doplňkovou službu životního pojištění ve výši 406 Kč, v 58 pravidelných týdenních splátkách po 457 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum] (tyto skutečnosti jsou prokázány Smlouvou o zápůjčce ze dne [datum]). Na svůj dluh žalovaná zaplatila poslední splátku dne [datum], když celkem žalobci, resp. jeho právnímu předchůdci podle tvrzení žalobce uhradila celkem 2 600 Kč. Žalovaná a právní předchůdce žalobce se ve Smlouvě dohodli, že neuhradí-li žalovaná příslušnou splátku celkové dlužné částky, má právní předchůdce žalobce právo požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Ve smlouvě byly mezi účastníky dohodnuty úroky ze zápůjčky ve výši 23,72 % ročně. (tyto skutečnosti jsou prokázány Smlouvou o zápůjčce ze dne [datum]). Dne [datum] právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovanou postoupil žalobci. (tyto skutečnosti jsou prokázány Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve spojení s Přílohou smlouvy o postoupení pohledávek, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacím lístkem ze dne [datum] – tyto listiny však neprokazují doručení Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] žalované). Žalobce žalovanou vyzval k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne [datum] (tato skutečnost je prokázána Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] a podacím lístkem ze dne [datum] – tyto listiny však doručení Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] žalované neprokazují, neboť podle § 573 NOZ se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Dle názoru soudu se jedná o vyvratitelnou právní domněnku doby dojití došlé zásilky, jejíž hypotézou potřebnou k její aplikaci je právě skutečnost, že se jedná o došlou zásilku. Skutečnost, že zásilka žalované došla však žádný z žalobcem navržených a předložených důkazů neprokazuje). 4. Podle Zákaznické karty ze dne [datum] žalovaná je svobodná, své bytové potřeby řeší jako nájemce, žije se dvěma nezaopatřenými dětmi, je v domácnosti, má příjmy ve výši 20 249 Kč měsíčně z toho 3 000 Kč jako další příjmy zákazníka (výživné), 16 249 Kč státní sociální dávky a 1 000 Kč přídavky na děti, běžné výdaje žalované činí celkem 16 000 Kč. V části„ Dokumenty na ověření finanční situace“ jsou uvedeny občanský průkaz, výplatní pásky, nájemní smlouva, SIPO a výměr podpory/důchodu. Tyto listiny však žalobce jako důkazy nepředložil ani nenavrhl. 5. [příjmení] [příjmení] Ústavního soudu ze dne [datum] III . ÚS 4129/18„ Nedostatečné zjištění poměrů dlužníka má i veřejnoprávní souvislosti. Nejvyšší správní soud posuzoval kasační stížnost obchodní společnosti (srov. jeho rozsudek z 1. 4. 2015 č. j. 1 As 30/2015-39) poskytující spotřebitelské úvěry a při výkladu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinného do 30. 11. 2016 (když obsahově obdobná úprava je zakotvena i v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, tedy pro účely tohoto výkladu lze vycházet z toho, že se právní úprava nezměnila) dovodil, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Pokud takto poskytovatel úvěru nepostupuje, dopouští se správního deliktu, za což mu může podle Nejvyššího správního soudu [ulice] obchodní inspekce v souladu se zákonem uložit pokutu. Výklad přijatý Nejvyšším správním soudem přitom konvenuje interpretaci zaujaté Soudním dvorem Evropské unie (dále jen„ Soudní dvůr“) v rozsudku ze dne [datum] ve věci C [číslo] ([právnická osoba] v . [jméno] [příjmení] a další). V citovaném rozsudku Soudní dvůr vyložil čl. 8 směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS (dále jen„ směrnice“), a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig.„ the burden of proving“) posoudit úvěryschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně.“ 6. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ze dne 25. 7. 2018 Věřitel