33 C 298/2020-41 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce u zdejšího soudu domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobci částku 4 812 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 887,45 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 328,49 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 827,11 Kč od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky 3 827,11 Kč od [datum] do zaplacení, s tím, že dne [datum] [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], SE, [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) uzavřela se žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“) na základě které žalovanému téhož dne zapůjčila částku 4 000 Kč, kterou si žalovaný převzal v hotovosti v okamžiku podpisu smlouvy o zápůjčce. Ve smlouvě o půjčce se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 4 000 Kč a úrok za půjčené peníze za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 364 Kč, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 800 Kč a náklady hotovostního inkasa splátek ve výši 1 200 Kč, v 43 pravidelných týdenních splátkách po 151 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum] a poplatek za doplňkovou službu životního pojištění ve výši 129 Kč. Žalovaný uhradil naposledy splátku dne [datum]. Právnímu předchůdci žalobce proto vzniklo dne [datum] právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na dlužné půjčce 3 827,11 Kč a na dlužném poplatku 984,89 Kč. Podle Smlouvy o zápůjčce, a to od [datum], tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky zápůjčky do zaplacení, má žalobce právo na úroky ve výši 20,98 % ročně z dlužné nesplacené jistiny ve výši 3 827,11 Kč do zaplacení. Dne [datum] právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovanou postoupil žalobci. Ke dni postoupení pohledávky činily dlužná půjčka a dlužný poplatek 4 812 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ke dni postoupení pohledávky činí 887,45 Kč a kapitalizovaný úrok činí 2 328,49 Kč. 2. Podáním ze dne [datum] žalobce doplnil tvrzení žaloby tak, že právní předchůdce žalobce splnil svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr (resp. zápůjčku), a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením Smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřeny oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného ze dne [datum] a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“. Tuto skutečnost dle žalobce potvrzuje i předmětná Smlouva, ve které je přímo uvedeno„ Zákazník potvrzuje, že Úvěrující sám nebo prostřednictvím svého obchodního zástupce před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet půjčku, a to i na základě informací získaných od Zákazníka, které jsou obsahem karty zákazníka a o kterých Zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé, a přesné. Zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda tato Smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.“ Ze Smlouvy pak dále plyne, že údaje nezbytné pro posouzení schopnosti žalovaného zápůjčku splácet, které žalovaný právnímu předchůdci žalobce před uzavřením Smlouvy poskytl, jsou úplné, přesné a pravdivé. Podle zákaznické karty ze dne [datum] právní předchůdce žalobce ověřil před uzavřením Smlouvy majetkovou situaci žalovaného z výplatní pásky, pracovní smlouvy, nájemní smlouvy. Současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřil, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. S ohledem na informace uvedené žalovaným, zejména, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr jako dělník ve sklářské výrobě ([právnická osoba]) ve [právnická osoba], jeho měsíční příjem činí 14 000 Kč a žije v nájmu, dále s ohledem na výši jeho příjmu a výši požadované zápůjčky dospěl právní předchůdce žalobce k názoru, že schopnost žalovaného splácet tuto zápůjčku je dostatečná. 3. Z listinných důkazů soud zjistil, že dne [datum] právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o zápůjčce (Smlouva), na základě které žalovanému téhož dne zapůjčil částku 4 000 Kč, kterou si žalovaný převzal v hotovosti v okamžiku podpisu smlouvy o půjčce. Ve smlouvě o půjčce se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 4 000 Kč a úrok za půjčené peníze za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 364 Kč, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 800 Kč a náklady hotovostního inkasa splátek ve výši 1 200 Kč, v 43 pravidelných týdenních splátkách po 151 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum] a poplatek za doplňkovou službu životního pojištění ve výši 129 Kč (tyto skutečnosti jsou prokázány Smlouvou o zápůjčce ze dne [datum]). Na svůj dluh žalovaný zaplatil poslední splátku dne [datum], když celkem žalobci, resp. jeho právnímu předchůdci podle tvrzení žalobce uhradil celkem 1 681 Kč (tyto skutečnosti jsou prokázány Přehledem plateb). Žalovaný a právní předchůdce žalobce se ve Smlouvě dohodli, že neuhradí-li žalovaný příslušnou splátku celkové dlužné částky, má právní předchůdce žalobce právo požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Ve smlouvě byly mezi účastníky dohodnuty úroky ze zápůjčky ve výši 20,98 % ročně. (tyto skutečnosti jsou prokázány Smlouvou o zápůjčce ze dne [datum]). Dne [datum] právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovaným postoupil žalobci. (tyto skutečnosti jsou prokázány Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve spojení s Přílohou smlouvy o postoupení pohledávek str. 248, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacím lístkem ze dne [datum] – tyto listiny však neprokazují doručení Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] žalovanému). Žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne [datum] (tato skutečnost je prokázána Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] a podacím lístkem ze dne [datum] – tyto listiny však doručení Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] žalovanému neprokazují, neboť podle § 573 NOZ se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Dle názoru soudu se jedná o vyvratitelnou právní domněnku doby dojití došlé zásilky, jejíž hypotézou potřebnou k její aplikaci je právě skutečnost, že se jedná o došlou zásilku. Skutečnost, že zásilka žalovanému došla však žádný z žalobcem navržených a předložených důkazů neprokazuje). 4. Podle Zákaznické karty ze dne [datum] žalovaný je svobodný, své bytové potřeby řeší jako nájemce, s adresou trvalého pobytu na adrese [adresa žalovaného] (,což je však adrese Magistrátu města Most), žije s partnerkou, je zaměstnán na hlavní pracovní poměr na dobu určitou, čistá mzda žalovaného činí 14 000 Kč, partnerka má příjem 7 000 Kč, běžné výdaje žalovaného činí celkem 17 500 Kč. V části„ Dokumenty na ověření finanční situace“ jsou uvedeny pracovní smlouva a výplatní pásky. Tyto listiny však žalobce jako důkazy nepředložil ani nenavrhl. 5. [příjmení] [příjmení] Ústavního soudu ze dne [datum] III . ÚS 4129/18„ Nedostatečné zjištění poměrů dlužníka má i veřejnoprávní souvislosti. Nejvyšší správní soud posuzoval kasační stížnost obchodní společnosti (srov. jeho rozsudek z 1. 4. 2015 č. j. 1 As 30/2015-39) poskytující spotřebitelské úvěry a při výkladu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinného do 30. 11. 2016 (když obsahově obdobná úprava je zakotvena i v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, tedy pro účely tohoto výkladu lze vycházet z toho, že se právní úprava nezměnila) dovodil, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Pokud takto poskytovatel úvěru nepostupuje, dopouští se správního deliktu, za což mu může podle Nejvyššího správního soudu [ulice] obchodní inspekce v souladu se zákonem uložit pokutu. Výklad přijatý Nejvyšším správním soudem přitom konvenuje interpretaci zaujaté Soudní dvorem Evropské unie (dále jen„ Soudní dvůr“) v rozsudku ze dne [datum] ve věci C [číslo] ([právnická osoba] v . [jméno] [příjmení] a další). V citovaném rozsudku Soudní dvůr vyložil čl. 8 směrnice 2008 [číslo], o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo] (dále jen„ směrnice“), a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig.„ the burden of proving“) posoudit úvěryschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může