39 C 67/2019-118 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně podala dne [datum] žalobu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Se žalovaným jsou spoluvlastníky pozemku parcelního čísla [číslo] zapsaného na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce]. Uvedla, že je obtížné se žalovaným rozhodovat o společné věci, protože má každý s pozemkem jiné záměry. Ačkoliv se shodnou na zrušení podílového spoluvlastnictví, k dohodě o jeho vypořádání dosud nedošlo. 2. Žalovaný souhlasil se zrušením podílového spoluvlastnictví, ale k dohodě o způsobu jeho vypořádání dosud nedošlo. 3. Soud provedl dokazování a zjistil následující skutečnosti. Účastníci shodně uvedli, že jsou podílovými spoluvlastníky předmětné nemovitosti, a to každý jednou polovinou (potvrzeno rovněž Informacemi o pozemku ze dne [datum]). Nechali si zpracovat geometrický plán [jméno] [příjmení] z [právnická osoba] pro rozdělení pozemku a opravu geometrického a polohového určení nemovitosti a průběh vlastníky upřesněné hranice pozemku [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], který ověřil územně oprávněný zeměměřičský inženýr ing. [jméno] [příjmení] dne 9. 3. 2017 pod [číslo jednací] (geometrický plán), na základě kterého byl pozemek rozdělen na pozemek parcelního [číslo] o výměře [číslo] m², [číslo] o výměře [číslo] m², [číslo] o výměře [anonymizováno] m² a [číslo] o výměře [anonymizováno] m². Jejich částečná dohoda předpokládala, že pozemek [číslo] připadne do vlastnictví žalovaného a pozemek [číslo] připadne do vlastnictví žalobkyně. Na rozdělení zbývajících pozemků se nedohodli. Poté, co byl v průběhu řízení se souhlasem účastníků zpracován nový geometrický plán pro rozdělení pozemku a opravu geometrického a polohového určení nemovitosti a průběh vlastníky upřesněné hranice pozemku s vyznačením věcného břemene [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], který ověřil územně oprávněný zeměměřičský inženýr ing. [jméno] [příjmení] dne 20. 8. 2020 pod [číslo jednací], a který rozdělil pozemek na pozemek parcelního [číslo] o výměře [číslo] m² a [číslo] o výměře [číslo] m² (geometrický plán), dohodli se účastníci tak, že pozemek [číslo] připadne do vlastnictví žalovaného a pozemek [číslo] připadne do vlastnictví žalobkyně. Z těchto shodných tvrzení účastníků soud vystavěl své skutkové závěry. 4. Dne [datum] vydal [stát. instituce] pod sp. zn. [spisová značka] [spisová značka], č. j. [spisová značka], na základě oznámení [právnická osoba], územní souhlas k umístění stavebního záměru (zřízení nového odběrného místa), mimo jiné i na základě souhlasu účastníků. Územní souhlas nabyl účinků dnem doručení oznamovateli a platí dva roky ode dne jeho vydání, když dobu jeho platnosti nelze prodloužit. (rozhodnutí [stát. instituce]) 5. Závěry znaleckého posudku, který byl na žádost soudu zpracován znalkyní [celé jméno znalkyně] dne [datum] z oboru ekonomika, ceny a odhady, oceňování nemovitostí, stanoví, že obvyklá cena pozemku [číslo] činí 2 092 940 Kč a pozemku [číslo] činí 2 020 300 Kč. Obvyklá cena pozemku [číslo] v případě zřízení služebnosti na dobu určitou 1 rok činí 2 092 407 Kč, na dobu určitou 2 roky činí 2 091 913 Kč, na dobu určitou 3 roky činí 2 091 456 Kč, na dobu určitou 4 roky činí 2 091 032 Kč a na dobu 5 roků, případně na dobu neurčitou činí 2 090 640 Kč. 6. Námitky žalovaného ke stanovené ceně obvyklé pozemků (nezohlednění neexistenci sítí na pozemku [číslo] nesouhlas s oceněním chaty na pozemku [číslo] s výpočtem ocenění současného vstupu na pozemek i s výpočtem ocenění plotu) nemají, jak uvedla znalkyně, relevanci pro určení ceny obvyklé pozemků. 7. Žalobkyně trvala na tom, aby byla zároveň zřízena služebnost inženýrské sítě, jež spočívá v právu umístit sítě elektrického vedení v pozemku vytvořeném geometrickým plánem v celé délce tohoto pozemku, provozovat sítě elektrického vedení, provádět úpravy, opravy, údržbu, rekonstrukce a modernizace za účelem zlepšení její výkonnosti, vstoupit a vjíždět na služebný pozemek, a to i pro smluvní partnery vlastníka panujícího pozemku, kteří pro něj budou vykonávat činnosti uvedené výše. Tvrdila, že neví, kdy bude přípojka vybudována, protože její manžel prodělal těžké covidové onemocnění a také nebude mít dostatek finančních prostředků. 8. Žalovaný s ohledem na udělený územní souhlas považoval zřízení služebnosti za nadbytečné, a pokud by byla zřízena, tak navrhoval, aby byla časově omezena do konce roku [rok]. Doplnil, že přípojku bude budovat specializovaná firma a finanční prostředky získá žalobkyně od něho na dorovnání hodnoty podílů. 9. Znalkyně potvrdila, že v případě vybudování elektrické přípojky z obecního pozemku by nebylo nutné věcné břemeno zřizovat. 10. Po provedeném dokazování soud zjistil, že jsou účastníci podílovými spoluvlastníky (každý jednou polovinou) pozemku parc. [číslo] oba mají zájem na zrušení podílového spoluvlastnictví a dohodli se, že po rozdělení pozemku zpracovaným geometrickým plánem ze dne [datum] na pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] připadne do vlastnictví žalobkyně pozemek [číslo] do vlastnictví žalovaného pozemek [číslo]. Znaleckým posudkem byla obvyklá cena pozemků stanovena na 2 020 300 Kč (pozemek [číslo]) a na 2 092 940 Kč (pozemek [číslo]). Cena pozemku [číslo] v případě zřízení služebnosti na dobu určitou 2 roky činí 2 091 913 Kč. Na pozemku [číslo] je vybudovaná přípojka elektrického vedení, ke které po rozdělení pozemku nemá žalobkyně přístup. Rozhodnutím [stát. instituce] ze dne [datum] byl dán územní souhlas k umístění stavebního záměru (zřízení nového odběrného místa), který platí 2 roky ode dne jeho vydání a dobu jeho platnosti nelze prodloužit. 11. Na základě zjištěného skutkového stavu učinil soud následující právní závěry. 12. Podle § 1140 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen "o. z.), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. 13. Každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat o zrušení spoluvlastnictví (§ 1140 odst. 2 o. z.). 14. Podle § 1143 o. z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. 15. Podle § 1144 o. z., je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích. 16. Podle § 1145 o. z., při zrušení spoluvlastnictví rozdělením společné věci může soud zřídit služebnost nebo jiné věcné právo, vyžaduje-li to řádné užívání nově vzniklé věci bývalým spoluvlastníkem. 17. Řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je řízením sporným, spadá však do kategorie řízení, v nichž z právní úpravy vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky (§ 153 odst. 2 o. s. ř.). Každý ze spoluvlastníků může podat žalobu, všichni spoluvlastníci mají postavení žalobce i žalovaného bez ohledu na to, kdo žalobu podal, a soud není vázán návrhem, nýbrž zákonnou posloupností vypořádacích důvodů. Soud může i bez návrhu zřídit služebnost (§ [číslo]), ačkoliv to nikdo nenavrhoval. Primárním způsobem vypořádání spoluvlastnictví je rozdělení společné věci, sekundárním způsobem je přikázáním společné věci jednomu nebo více spoluvlastníkům za náhradu. Posledním možným způsobem je nařízení prodeje společné věci ve veřejné dražbě. Jednotlivé způsoby vypořádání jsou upraveny v § [číslo] a [číslo]. 18. Zřízení věcného práva by mělo být ospravedlněno objektivní potřebou nově vzniklé věci, bez zřízení věcného práva by tak nebylo možné nově vzniklou věc užívat řádně či vůbec, např. pro nedostatek přístupu. Pokud by nově vzniklá věc objektivně nevyžadovala zřízení věcného práva, nesmí soud k jeho zřízení přistoupit, byť by např. cesta přes sousední pozemek byla pro vlastníka pohodlnější nebo nevyžadovala vybudování vlastního přístupu k veřejné komunikaci při vynaložení přiměřených nákladů (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1715/2010). Zatížení nově vzniklé věci věcným právem je pak třeba promítnout do hodnoty této věci. Vznikne-li nepoměr mezi výší spoluvlastnických podílů a hodnotou přikázaných věcí, je třeba tento rozdíl nahradit v penězích (§ 1144 o. z., rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 837/2018). Soud může stanovit podmínky, za nichž bude věcné právo zřízeno a vykonáváno. Nejčastěji půjde o služebnost cesty, tj. chůze a jízdy, služebnost inženýrských sítí umožňující zřízení a provozování vodovodních, kanalizačních, elektrických, plynovodních přípojek či telekomunikačních sítí. 19. Na základě výše uvedených skutkových zjištění a v souladu se shodnými stanovisky účastníků soud rozhodl tak, že právo podílového spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k pozemku parcelního [číslo] o výměře [číslo] m² zapsaného na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. insti