46 C 239/2021-51 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně podala původně k Okresnímu soudu v Náchodě dne [datum] návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala z titulu dluhu z úvěru zaplacení částky 78 965,72 Kč s úrokem a úrokem z prodlení. Žalobkyně uvedla, že žalovaná strana uzavřela dne [datum] se společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 110 000 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 12,56 % ročně a úrok měl být splacen ve splátkách. Vzhledem k tomu, že žalovaný čerpaný úvěr řádně nesplácel, [právnická osoba] dluh zesplatnila ke dni [datum]. Dlužná částka byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni. Žalovaná částka představuje dlužnou jistinu ve výši 78 965,72 Kč. 2. Žalobkyně následně doplnila, že mezinárodní pravomoc soudů České republiky je dána jednak tím, že žalovaná je hlášena k pobytu v České republice a že pravomoc soudů České republiky je dána i sjednanou doložkou obsaženou ve všeobecných obchodních podmínkách [právnická osoba] v článku [číslo]. 3. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice a žalovaná je občankou [země], aplikuje se pro určení mezinárodní pravomoci Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a [anonymizována tři slova] o poskytování právní pomoci a o právních vztazích v občanských, rodinných a trestních věcech (publikované pod [číslo] Sb.) (dále jen„ smlouva“). 4. Podle článku 36 odst. 1 smlouvy, smluvní závazky mezi fyzickými osobami, jakož i mezi fyzickými a právnickými osobami, s výjimkou závazků týkajících se nemovitého majetku, se řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území byla uzavřena dohoda, pokud se její účastníci nedohodli o použití jiného právního řádu, jenž se týká závazků. 5. Podle článku 37 odst. 1 smlouvy, k jednání o návrhu, který vznikl na základě vztahů uvedených v článku 36 této smlouvy, je příslušný soud smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště. V těchto věcech je příslušný i soud smluvní strany, na jejímž území má bydliště navrhovatel, pod podmínkou, že na tomto území je předmět sporu nebo majetek odpůrce. 6. Podle § 80 odst. 1 o. z., člověk má bydliště v místě, kde se zdržuje s úmyslem žít tam s výhradou změny okolností trvale; takový úmysl může vyplývat z jeho prohlášení nebo z okolností případu. Uvádí-li člověk jako své bydliště jiné místo než své skutečné bydliště, může se každý dovolat i jeho skutečného bydliště. Proti tomu, kdo se v dobré víře dovolá uvedeného místa, nemůže člověk namítat, že má své skutečné bydliště v jiném místě. 7. Podle § 80 odst. 2 o. z., nemá-li člověk bydliště, považuje se za ně místo, kde žije. Nelze-li takové místo zjistit, anebo lze-li je zjistit jen s neúměrnými obtížemi, považuje se za bydliště člověka místo, kde má majetek, popřípadě místo, kde měl bydliště naposledy. 8. S ohledem na článek 37 odst. 1 smlouvy ve spojení s § 80 odst. 2 o. z. je dána pravomoc českých soudů k rozhodnutí ve věci. 9. Žalobkyně rovněž žalobu doplnila. Uvedla, že při posuzování úvěruschopnosti žalované věřitelka provedla vyhledání žalované v databázi dlužníků, v insolvenčním rejstříku, prověřila platnost povolení k pobytu žalované a získala rovněž informace od žalované. Ta uvedla, že je zaměstnána ve výrobním družstvu [anonymizováno] na základě pracovní smlouvy na dobu neurčitou a že její celkový příjem činí [částka] měsíčně. Žalovaná měla [anonymizováno] vzdělání s [anonymizováno] a byla [anonymizováno], bydlela v nájemním bytě. Žalovaná uvedla, že na její majetek či příjem nejsou prováděny žádné srážky či exekuce. Od [datum] byl žalované přiznán rodičovský příspěvek ve výši [částka]. 10. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 11. Účastníci souhlasili dle § 115a o.s.ř. s rozhodnutím věci bez jednání (č.l. 19), resp. ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. se má za to, že s takovým postupem souhlasí, neboť se k výzvě soudu nevyjádřili (č.l. 23). 12. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 13. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] vyplývá, že žalované byl společností [právnická osoba] poskytnut úvěr ve výši 110 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet 84 měsíčními splátkami ve výši 1 978 Kč. Úroková sazba úvěru činily 12,56 % p.a. 14. Z příkazu k úhradě vyplývá, že žalované byla dne [datum] odeslána částka 110 000 Kč. 15. Z výpisů z úvěrového účtu vyplývá, že žalovaná čerpala celkem 110 000 Kč a splácela splátkami za období od ledna 2015 do května 2017 v celkové výši 60 232 Kč. Za dobu po zesplatnění tj. od [datum] do [datum] bylo žalovanou v souladu se žalobnímu tvrzeními zaplaceno 43 000 Kč. Celkově tak bylo ze strany žalované zaplaceno 103 232 Kč. 16. Z prohlášení úvěru za splatný ze dne [datum] je zřejmé, že s ohledem na nesplácení úvěru věřitelka úvěr zesplatnila. 17. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] vyplývá přechod pohledávky na žalobkyni. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] byla žalovaná vyrozuměna o postoupení pohledávky na žalobkyni. 18. Žalovaná byla vyzvána výzvou k úhradě dluhu (předžalobní upomínkou) ze dne [datum]. Dle výpisu systému České pošty byla předžalobní výzva odeslána dne [datum]. 19. Ze žádosti o poskytnutí úvěrového produktu je zřejmé, že žalovaná o sobě uvedla, že je [anonymizováno], žije v [anonymizováno] bydlení, má vyživovací povinnost ke [anonymizována dvě slova] a pracuje u zaměstnavatele [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [obec] s měsíčním příjmem [částka] měsíčně a s dalším příjmem [částka] měsíčně. Žalovaná rovněž sdělila, že proti ní nejsou vedeny exekuce a že nemá žádné jiné závazky vůči společnostem ve skupině [právnická osoba] či jiným věřitelům. Podle žádosti nebyl doložen ani příjem ani skutečnost, že nejsou vedeny exekuce. 20. Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory vyplývá, že žalované byl od [datum] přiznán rodičovský příspěvek ve výši [částka]. 21. Z výpisů z účtu žalované vyplývá, že žalovaná pobírala v průběhu roku [rok] pravidelný příjem od úřadu práce ve výši [částka] měsíčně a od [anonymizováno] [rok] mzdu od zaměstnavatele [anonymizována tři slova] ve výši, která se pohybovala v rozmezí od [částka] do [částka]. Z výpisu z účtu není seznatelná výše ani struktura výdajů žalované. 22. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2014 do [datum] (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 23. Podle § 9 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru, spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. 24. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 25. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 (Právní rozhledy [číslo] s. 757) či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3180/2018). 26. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu