48 C 157/2021-38 — Okresní soud v Mostě

Předmětem řízení jsou dva samostatné nároky žalobkyně. 1. Prvním je nárok žalobkyně na zaplacení částky představující dle tvrzení žalobkyně jistina ve výši 10 000 Kč, úrok 530,88 Kč, poplatek za administrativní činnost 2 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso 3 724,12 Kč, poplatek za pojištění 270 Kč se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z prodlení a z úvěru, to vše z titulu uzavřené Smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] ze dne [datum] mezi [právnická osoba] a žalovaným, jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, který žalovaný řádně a včas nehradil ve sjednaných 58 týdenních splátkách po 305 Kč počínaje [datum]. Úvěruschopnost byla posuzována. Žalovaný uhradil 1 165 Kč. 2. Druhým je nárok žalobkyně na zaplacení částky představující dle tvrzení žalobkyně jistina ve výši 7 614,25 Kč, poplatek za hotovostní inkaso 2 272,96 Kč, poplatek za pojištění 164,79 Kč se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z prodlení a z úvěru, to vše z titulu uzavřené Smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] mezi [právnická osoba] a žalovaným, jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 8 000 Kč, který žalovaný řádně a včas nehradil ve sjednaných 58 týdenních splátkách po 244 Kč počínaje [datum]. Úvěruschopnost byla posuzována. Žalovaný uhradil 4 100 Kč. 3. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalované pohledávky byly původním věřitelem postoupeny žalující straně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 4. Žalovaný se dostavil k jednání a uvedl, že smlouvy uzavřel, něco uhradil, ale neví kolik, nepamatuje si to. Neví, zda proti němu byla vedena exekuce v době uzavírání smluv. Zřejmě přestal úvěr splácet, protože byl otec vážně nemocný a musel pomáhat s péčí o něj. Nyní bydlí u maminky. Peníze si půjčoval, aby mohl uhradit jídlo a věci pro sebe. Byla mu ve skutečnosti vyplácena nižší mzda, protože mu byly z výplaty strhávány různé částky, jako třeba za telefon pro osobní potřebu. Výplata mu tak nepostačovala na úhradu všech nákladů na živobytí. V současné době si vydělává nepravidelnými brigádami, příjem je různý, ¾ z něj dává mamince na bydlení, ze zbytku by byl schopen hradit 2 000 Kč měsíčně na dlužnou částku. 5. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky. 6. Karta zákazníka ze dne [datum] byla podepsána žalovaným, je v ní uvedeno, že žalovaný žije v nájmu s jiným rodinným příslušníkem, je zaměstnán, příjem má 14 300 Kč, náklady má 3 100 Kč za polovinu nájemného, 4 000 Kč osobní výdaje, 900 Kč splátky úvěrů, 1 000 Kč ostatní náklady. Rozdíl ve výši 5 700 Kč je použitelný příjem. Uvedl, že má jednu exekuci. 7. Smlouva o půjčce ze dne [datum] uzavřena mezi [právnická osoba] a žalovaným prokazuje, že žalovaný převzal 8 000 Kč v hotovosti. 8. Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] prokazuje, že byl žalovaný upomenut o zaplacení před podáním žaloby. 9. Smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti ze dne [datum] byla uzavřena mezi [právnická osoba] a žalovaným, žalovaný potvrdil převzetí částky 10 000 Kč v hotovosti. 10. Karta zákazníka ze dne [datum] byla podepsána žalovaným, je v ní uvedeno, že žalovaný žije v nájmu sám, je zaměstnán, příjem má 5 000 Kč a další příjem 6 000 Kč, náklady má 3 200 Kč za nájemné, 4 000 Kč osobní výdaje, 900 Kč splátky úvěrů. Rozdíl ve výši 8 100 Kč je použitelný příjem. Nemá exekuci. 11. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] prokazuje, že bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávek za ním. 12. Podací lístky ze dne [datum] a [datum] prokazují odeslání dopisů žalovanému. 13. Dvě zařazení zákazníka do pojistného programu neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí. 14. Smlouva o postoupení pohledávek a seznam postoupených pohledávek prokazují, že byla postoupena pohledávka za žalovaným. 15. Výpis z OR prokazuje existenci žalobkyně. 16. Evidence soudu prokazuje, že vůči žalovanému byl pověřen exekutor dne [datum] vedením exekuce pro jistinu 1 017 Kč. 17. Soudní exekutor Mgr. [jméno] [příjmení] soudu přípisem ze dne [datum] sdělil, že tato exekuce není dosud vymožena. 18. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, kdy žalovaný převzal od předchůdkyně žalobkyně 10 000 Kč a 8 000 Kč, uhradil 1 165 Kč a 4 100 Kč, jeho příjmy nejsou doloženy, náklady na bydlení také ne. Karta zákazníka – žádost o úvěr zaobírající se úvěruschopností žalovaného byla dokonce sepsána 3 dny po uzavření úvěrové smlouvy. Vůči žalovanému byla v době uzavření obou smluv vedena exekuce, dosud nevymožená. Žalovaný uvedl, že mu byl ve skutečnosti vyplácen nižší příjem kvůli srážkám. 19. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne [datum] ve věci sp. zn. C [číslo] zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. 20. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ze dne 25. 7. 2018 věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. 21. Byť shora uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu odkazuje na starý zákon o spotřebitelském úvěru, tak soud je toho názoru, že není sebemenší důvod nepostupovat obdobně i podle nového zákona o spotřebitelském úvěru. 22. Dle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 23. Dle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 24. Dle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit n