48 C 183/2021-41 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení jsou tři samostatné nároky žalobkyně. 2. První nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši 19 000 Kč, dlužné služby 12 200 Kč (úrok 1 560,02 Kč, poplatek za administrativní činnost 3 800 Kč, poplatek za hotovostní inkaso 6 839,98 Kč), se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] mezi [právnická osoba], a žalovaným, jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 19 000 Kč, který žalovaný řádně a včas nehradil ve sjednaných 60 týdenních splátkách po 570 Kč od [datum]. Žalovaný uhradil celkem 3 000 Kč. Úvěruschopnost byla posuzována. 3. Druhý nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši 15 000 Kč, dlužné služby 4 850 Kč (poplatek za administrativní činnost 450 Kč, poplatek za hotovostní inkaso 4 400 Kč), se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] mezi [právnická osoba], a žalovaným, jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, který žalovaný řádně a včas nehradil ve sjednaných 60 týdenních splátkách po 450 Kč od [datum]. Žalovaný uhradil celkem 7 150 Kč. Úvěruschopnost byla posuzována. 4. Třetí nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši 21 088,86 Kč, poplatek za hotovostní inkaso 8 011,41 Kč a poplatek za životní pojištění 365,73 Kč, se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] mezi [právnická osoba], a žalovaným, jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 23 000 Kč, který žalovaný řádně a včas nehradil ve sjednaných 78 týdenních splátkách po 565 Kč od [datum]. Žalovaný uhradil celkem 14 550 Kč. Úvěruschopnost byla posuzována. 5. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalující straně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 6. Žalovaný se nevyjádřil ve věci samé, k jednání se bez omluvy nedostavil. 7. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky. 8. Smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] byla uzavřena žalovaným dne [datum] a byl mu jí poskytnut úvěr ve výši 23 000 Kč, žalovaný potvrdil převzetí peněz. 9. Smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] byla uzavřena žalovaným dne [datum] a byl mu jí poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, žalovaný potvrdil převzetí peněz. 10. Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházejícím žalobě prokazuje, že byl žalovaný upomenut o zaplacení před podáním žaloby. 11. Smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] byla uzavřena žalovaným dne [datum] a byl mu jí poskytnut úvěr ve výši 19 000 Kč, žalovaný potvrdil převzetí peněz. 12. Karta zákazníka žádost o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] prokazuje, že žalovaný uvedl, že bydlí v nájmu, má příjem 12 226 Kč, výdaje na bydlení 2 500 Kč, osobní výdaje 4 000 Kč a splátky úvěrů 1 600 Kč. Použitelný příjem je 4 126 Kč. Nemá exekuci. 13. Karta zákazníka žádost o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] prokazuje, že žalovaný uvedl, že bydlí v nájmu, má příjem 12 838 Kč, výdaje na bydlení 3 300 Kč, osobní výdaje 4 000 Kč a splátky úvěrů 1 300 Kč. Použitelný příjem je 4 238 Kč. Nemá exekuci. 14. Karta zákazníka žádost o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] prokazuje, že žalovaný uvedl, že bydlí v nájmu, má příjem 14 398 Kč, výdaje na bydlení 3 000 Kč, osobní výdaje 4 000 Kč a splátky úvěrů 2 500 Kč. Použitelný příjem je 4 898 Kč. Nemá exekuci. 15. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] prokazuje, že bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky za ním. 16. Podací lístek ze dne [datum] prokazuje, že byl odeslán dopis žalovanému. 17. Podací lístek ze dne [datum] prokazuje, že byl odeslán dopis žalovanému. 18. Zařazení zákazníka do pojistného programu neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí. 19. Seznamy postoupených pohledávek prokazují, že byly postoupeny pohledávky za žalovaným. 20. Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] prokazuje, že byly postoupeny pohledávky žalobkyni. 21. Výpis z OR prokazuje existenci žalobkyně. 22. Vnitřní evidence soudu prokazuje, že vůči žalovanému byla jedna exekuce zahájena dne [datum] a skončena dne [datum], další exekuce byla zahájena dne [datum] a skončena dne [datum]. 23. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, kdy žalovaný převzal od předchůdkyně žalobkyně částku 19 000 Kč a uhradil 3 000 Kč, částku 15 000 Kč a uhradil 7 150 Kč, částku 23 000 Kč a uhradil 14 550 Kč. Příjmy a výdaje žalovaného jsou pouze tvrzeny, nejsou nijak doloženy, u časově druhé a třetí smlouvy byl již žalovaný v exekuci. 24. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne [datum] ve věci sp. zn. C [číslo] zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. 25. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ze dne 25. 7. 2018 věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. 26. Byť shora uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu odkazuje na starý zákon o spotřebitelském úvěru, tak soud je toho názoru, že není sebemenší důvod nepostupovat obdobně i podle nového zákona o spotřebitelském úvěru. 27. Dle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 28. Dle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 29. Dle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že