61 C 155/2021-24 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši1 22 672 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), se žalovaným dne [datum] uzavřela smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 20 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti při uzavření smlouvy. Úvěryschopnost žalovaného byla posouzena právní předchůdkyní žalobkyně na základě výplatní pásky, pracovní smlouvy, nájemní smlouvy. Tyto ověřené údaje byly uvedeny v kartě zákazníka. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit celkem 34 800 Kč (půjčku 20 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 14 800 Kč) prostřednictvím 58 týdenních splátek ve výši 609 Kč. Souhrnný poplatek se skládal z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 2 800 Kč odpovídající 23,72 % roční úrokové sazbě, poplatku za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč. Dále se žalovaný zavázal uhradit poplatek za doplňkovou službu životního pojištění ve výši 522 Kč. Žalovaný však splátky nehradil řádně a včas. Dlužná částka měla být právní předchůdkyni žalobkyně uhrazena do [datum] Celkem žalovaný uhradil na půjčce částku 12 650 Kč. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve zbylé výši 17 202 Kč, souhrnného poplatku ve zbylé výši 5 470 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 8 103,96 Kč představující smluvní úrok ve výši 23,72 % ročně z jistiny 17 202 Kč od [datum] do data postoupení pohledávky dne [datum], a úroku z prodlení v kapitalizované výši 2 723,36 Kč představující zákonný úrok z prodlení z jistiny 17 202 Kč od [datum] do data postoupení pohledávky dne [datum]. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení smluvního úroku 23,72 % ročně a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z jistiny 17 202 Kč od [číslo] [rok] do zaplacení. 2. Žalovaný ve věci uvedl, že si je dluhu vědom. Půjčku splácel, přestal splácet kvůli finančním problémům. S manželkou je veden na úřadu práce. Věřiteli nabídl splátky ve výši 1 000 Kč měsíčně, ten to odmítl s tím, že chce úhradu celé částky. Byl by schopen splácet 1 000 Kč měsíčně, ke každému poslednímu dni v měsíci, počínaje prosincem 2021. Pobírá následující příjmy: příspěvek na bydlení 8 164 Kč, 3 180 Kč hmotnou nouzi, 1 800 Kč na stravenkách. Na nájemném platí 11 020 Kč. Má další exekuce. Občas s manželkou brigádně pracují. 3. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s projednáním věci ve své nepřítomnosti a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno, zároveň nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav: Žalovaný dne [datum] uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o půjčce [číslo] dle které mu společnost poskytla půjčku ve výši 20000 Kč (viz smlouva o půjčce). Žalovaný v době uzavření smlouvy o půjčce bydlel ve společné domácnosti s manželkou. Byl zaměstnán s čistou mzdou ve výši 15 480 Kč měsíčně. Výdaje na domácnost činily 8 000 Kč měsíčně, na nájmu/inkasu žalovaný platil 9 000 Kč měsíčně, na splátkách úvěru platil 2 191 Kč měsíčně (viz karta zákazníka). Dle karty klienta byly údaje ověřeny z výplatní pásky, pracovní smlouvy a nájemní smlouvy a výpisů ze SIPO. Žalovaný se zavázal k půjčce uhradit i souhrnný poplatek 14 800 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 609 Kč. Souhrnný poplatek se skládal z úroku ve výši 2 800 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč. Dále se žalovaný zavázal uhradit poplatek za zařazení do pojišťovacího programu ve výši 522 Kč. Žalovaný převzal půjčku v hotovosti, což stvrdil podpisem smlouvy. První splátka byla splatná 7. den po uzavření smlouvy (viz smlouva o půjčce). Nedílnou součástí smlouvy byly i smluvní podmínky (viz smluvní podmínky). Smluvní úrok byl sjednán ve výši 23,72 % p.a. jako pevná úroková sazba po celou sjednanou dobu trvání smlouvy (viz článek 1.2 smluvních podmínek). Žalovaný na půjčku uhradil celkem částku 12 650 Kč. Pohledávka byla následně postoupena dne [datum] smlouvou o postoupení pohledávek žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek, viz seznam postoupených pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno s tím, že má dlužnou částku zaplatit do 10 dnů od doručení oznámení o postoupení pohledávek (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], viz doklad o odeslání ze dne [datum] - podací lístek). Právní osobnost žalobkyně byla prokázána výpisem z obchodního rejstříku (viz výpis z obchodního rejstříku). Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván předžalobní výzvou (viz předžalobní výzva, viz doklad o odeslání - podací lístek). 5. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 věta první o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1 věta druhá zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Dle § 573 o.z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Dle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Dle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 6. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným jako spotřebitelem uzavřela smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku 20 000 Kč. Žalovaný částku převzal a zavázal se ji uhradit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 14 800 Kč a poplatek za zařazení do pojišťovacího programu ve výš