14 C 352/2021-56 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně domáhala se žalobou zaplacení částky 6 118,42 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. V žalobě uvedla, že poskytla žalované na základě sjednané smlouvy tzv. [anonymizována dvě slova]. Žalovaná pomocí karty čerpala různé služby, které, včetně poplatků za odloženou splatnost, neplatila. Pohledávka žalobkyně se sestává z těchto částek, když žalovaná na svůj dluh nezaplatil vůbec nic. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Z předložených důkazů soud zjistil, že dne [datum] byla uzavřena smlouva o službě [anonymizováno] – Smlouva o nákupním účtu. Ze smlouvy vyplývá, že je opatřena elektronickým podpisem pověřeného pracovníka žalobkyně a na místě„ Zákazník“ podepsána není. Žalobkyně k návrhu smlouvy připojila kód, který byl žalované zaslán prostřednictvím SMS, a ten žalobkyně akceptovala jako nahrazující elektronický podpis. 4. Z předložené e-mailové komunikace a fotografie občanského půkazu vyplývá, že žalobkyně jednala s obou označenou jako žalovaná, která svou totožnost prokazoval fotokopií občanského průkazu, obsahujícího osobní údaje žalované, včetně osobní fotografie žalované s tímto občanským průkazem. 5. Z výpisů z účtu [anonymizováno] vyplývá, že žalované byly poskytnuty prostředky ve výši 4 970,42 Kč. 6. Z výpisů z [anonymizováno] účtu vyplývá, že žalované byly postupně účtovány pokuty za prodloužení splatnosti v celkové výši 1 148 Kč. 7. Z výzvy k úhradě ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky nejpozději do 7 dnů od doručení výzvy. Výzva byla žalované doručována na adresu uvedenou ve smlouvě s podací lístkem ze dne [datum]. 8. Pokud se týká ověření úvěruschopnosti žalované, uvedla žalobkyně, že úvěrující nejprve prověřila, zdali se žalovaná nenachází v insolvenčním rejstříku či centrální evidenci exekucí. Dále vycházela z informací, které o sobě poskytla žalovaná a z výstupů z využití scoringových modelů, které pomocí historických zkušeností s žadateli a z jejich vlastností predikují pravděpodobnost, že žadatelé řádně dostojí svým úvěrovým závazkům. 9. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že v projednávané věci žalobkyně neprokázala, že mezi účastníky konkrétní úvěrová smlouva skutečně uzavřena. Naproti tomu má soud za prokázané, že žalovaná nákupní účet služby [anonymizováno] k čerpání služeb využila co do výše 4 970,42 Kč. 10. Zák. č. 99/1963 Sb. Občanský soudní řád (dále o.s.ř.) ustanovení § 101 (1) K tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem, c) dbát pokynů soudu. (2) Nestanoví-li zákon jinak, soud pokračuje v řízení, i když jsou účastníci nečinní. (3) Nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. (4) Vyzve-li soud účastníka, aby se vyjádřil o určitém návrhu, který se dotýká postupu a vedení řízení, může připojit doložku, že nevyjádří-li se účastník v určité lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky. 11. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) ustanovení § 2395 o.z. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. ustanovení § 562 o.z. (1) Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. (2) Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. ustanovení § 561 o.z. K platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. ustanovení § 588 o.z. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace ustanovení § 7 K podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5. ustanovení § 6 (5) K podepisování elektronickým podpisem lze použít pouze uznávaný elektronický podpis, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se činí úkon vůči veřejnoprávnímu podepisujícímu nebo jiné osobě v souvislosti s výkonem jejich působnosti. (6) Uznávaným elektronickým podpisem se rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. ustanovení § 1968 o.z. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. ustanovení § 1970 o.z. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSU“) ustanovení § 86 (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. § 87 (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit. 14. Při právním posouzení soud vycházel z toho, že mezi žalobkyní a žalovaným jde o vztah ze spotřebitelské smlouvy, v důsledku čehož se k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanoveným k ochraně spotřebitele nepřihlíží. Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky k uzavření úvěrové smlouvy nedošlo. Podpis žalované na smlouvě nebyl připojen ani v písemné, ani v elektronické podobě. Současně platí, že i v případě splnění náležitosti podpisů úvěrové smlouvy, nebylo v řízení prokázáno,