33 C 240/2022-20 — Okresní soud v Mostě

Žalobce se v řízení domáhal žalobou ze dne [datum] zaplacení částky 21 896 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná jako nájemce bytu [číslo] v domě [adresa], bl. 13 v [obec], ul. [ulice], pronajímateli, Statutárnímu městu [obec], řádně neuhradila dlužné nájemné za období od dubna 2019 do prosince 2020 ve výši 7 725 Kč (, když žalovaná neuhradila 802 Kč za duben 2019, 849 Kč za květen 2019, 250 Kč za červen 2019, 849 kč za srpen 2019, 849 Kč za říjen 2019, 252 za prosinec 2019, 252 Kč za leden 2020, 104 Kč za únor 2020, 252 Kč za květen 2020, 206 Kč za červen 2020, 604 Kč za červenec 2020, 403 kč za srpen 2020, 534 Kč za říjen 2020 a 1 267 Kč za prosinec 2020, když nájemné od dubna 2019 do prosince 2019 činilo 849 Kč měsíčně a dále 1 267 Kč měsíčně), a nedoplatek z vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za období od [datum] do [datum] ve výši 6 399 Kč a nedoplatek vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za období od [datum] do [datum]. Žalovaná byla v řízení nečinná, a byť byla řádně a včas předvolána, k jednání ve věci se nedostavila, svoji nepřítomnost neomluvila ani nepožádala o odročení jednání. Za této situace navrhl žalobce vydání rozsudku pro zmeškání. Žalované byla doručena dne [datum] žaloba spolu s předvoláním k jednání konanému dne [datum], které obsahovalo poučení o následcích nedostavení se k tomuto jednání podle § 153b o.s.ř. Podle § 153b odst. 1 o.s.ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. Rozsudek pro zmeškání podle § 153b odst. 3 o.s.ř. nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o.s.ř.), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. V daném případě soud zjistil, jak plyne ze shora uvedeného, že formální předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání ve smyslu citovaných ustanovení o.s.ř. byly splněny. Uplatněný nárok má rovněž oporu v předpisech hmotného práva, konkrétně v ust. § 2201 a následujících z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ“), o nájmu, a § 2235 a následujících NOZ, o nájmu bytu, v nichž je zakotvena povinnost nájemce platit řádně nájemné a úhrady za plnění s nájmem spojená (včetně případných nedoplatků z jejich vyúčtování) po celou dobu trvání nájmu, požadovaný úrok z prodlení pak v ust. § 1970 z.č. 89/2012 Sb. (dále jen„ NOZ“). Požadovaný úrok z prodlení vychází z ust. § 1970 NOZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Protože ze skutkových okolností v žalobě uvedených, které se staly zmeškáním žalované nespornými, plyne důvodnost uplatněného nároku ve smyslu citovaných zákonných ustanovení a rozhodnutí ve věci má povahu deklaratorní, soud návrhu na vydání rozsudku pro zmeškání vyhověl a zavázal žalovanou k zaplacení dlužné částky i s požadovaným příslušenstvím. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 395 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 095 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč představující 100 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Jiné náklady soud žalobci nepřiznal, neboť je v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2984/09 ze dne [datum] nepovažuje za účelně vynaložené.