46 C 33/2022-29 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně doručila okresnímu soudu dne [datum] návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala zaplacení částky 27 084 Kč s úrokem a se smluvním úrokem z prodlení. 2. Žalobkyně uvedla, že společnost žalobkyně uzavřela dne [datum] se žalovaným jako dlužníkem distančním způsobem prostřednictvím webové stránky [webová adresa] smlouvu o zápůjčce, jejímž předmětem bylo poskytnutí peněžních prostředků žalovanému jakožto dlužníkovi ve výši 20 000 Kč. K vyplacení částky ve výši 18 645 Kč žalovanému došlo bezhotovostně dne [datum]. Zbývající částka 1 355 Kč představuje provizi poskytovateli platebních služeb. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté prostředky ve splátkách. Protože žalovaný zápůjčku řádně nesplácel, byl jeho dluh zesplatněn ke dni [datum]. Vzhledem k tomu, že se splatné příslušenství stalo součástí jistiny, je žalobou požadováno zaplacení nové jistiny ve výši 27 084 Kč se smluvním úrokem ve výši 60 % p.a. a se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně. 3. Ve vztahu k prověřování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že jí byly předloženy výpisy z bankovního účtu žalovaného za poslední tři měsíce a žalovaný byl prověřován v insolvenčním rejstříku a v centrální evidenci exekucí. 4. Účastníci souhlasili dle § 115a o.s.ř. s rozhodnutím věci bez jednání, resp. v případě žalovaného se má ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s takovým postupem souhlasí, když se žalovaný k zaslané výzvě ve stanovené lhůtě nevyjádřil a žalobkyně se výslovně nevyslovila. 5. Dle uvedeného rozsudku Soudního dvora EU (dále jen„ SDEU“) ze dne [datum] ve věci C [číslo] OPR-Finance„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a  Rady 2008 [číslo] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo] musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ Citované rozhodnutí tedy jednoznačně deklaruje povinnost soudu zabývat se ex offo, i bez námitky dlužníka, otázkou, zda věřitel (poskytovatel) posoudil náležitě (slovy zákona„ na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“) úvěruschopnost spotřebitele, a pokud této povinnosti nedostál, povinnost soudu dovodit z tohoto porušení (z úřední povinnosti) následek stanovený vnitrostátním právem, tj. (absolutní) neplatnost smlouvy. 6. Z výpisů z běžného účtu žalovaného za měsíce březen, duben a květen 2021 vyplývá, že počáteční a konečné zůstatky na účtu žalovaného byly vždy velmi nízké, z výpisů nevyplývá pravidelný zdroj příjmů a není ani seznatelná struktura výdajů. Z výpisů jsou nicméně patrné vysoké částky vydávané za hazard (tipsport.cz, tipsport.net, sazka.cz, mostbet.com). <b>7. Z úřední činnosti je soudu známo, že proti žalovanému byla v době uzavírání smlouvy vedena nalézací řízení (např. sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] nebo [spisová značka]) a rovněž proti němu byly nařízeny exekuce (sp. zn. [spisová značka]).</b> 8. Z výpisu z centrální evidence exekucí vyplývá, že ke dni [datum] nebyla nalezena žádná probíhající exekuce nařízená proti žalovanému 9. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] vyplývá, že tato smlouva není podepsána ani žalobkyní, ani žalovaným. Smlouva postrádá informaci o RPSN, stejně jako informaci, že ze zápůjčky ve výši 20 000 Kč žalovaný fakticky dostane pouze 18 645 Kč. Zápůjčka měla být splacena 12 měsíčními splátkami po 2 257 Kč. Výše úroku měla činit 60 % p.a. 10. Z kopie průkazu o povolení k pobytu žalovaného soud rozhodné skutečnosti nezjistil. 11. Z potvrzení o bezhotovostní platbě je zřejmé, že žalovanému byla dne [datum] zaslána platba ve výši 18 645 Kč. Číslo účtu, na který byla platba poukázána se shoduje s číslem účtu vedeným pro žalovaného u [právnická osoba] (dle předloženého výpisu z běžného účtu). 12. Z výzvy k úhradě splatné pohledávky ze dne [datum] je zřejmé, že zápůjčka měla být zesplatněna, a žalovaný byl vyzván k úhradě do deseti dnů od doručení. Výzva byla dle podacího lístku odeslána dne [datum]. 13. Podle § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o. z.“) je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 14. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 16. Podle článku 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [číslo] 2014 ze dne [datum] o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999 [číslo] (eIDAS) musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. 17. Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o. z. je k platnosti smlouvy třeba, aby k ní žalovaný připojil svůj podpis. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem, tj. v české terminologii rovněž označovaný jako„ kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis (= v českém terminologii označovaný„ zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. 145/2010 Sb., podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS. 18. V projednávané věci softwarem generovaný kód nesplňuje žádnou z náležitostí elektronického podpisu a to ani prostého elektronického podpisu, když nelze ani dovodit, že by byl či mohl být přiřaditelný ke konkrétní listině ani ke konkrétní osobě. 19. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že v projednávané věci nebylo nijak prokázáno, že mezi účastníky konkrétní úvěrová smlouva skutečně uzavřena (lhostejno zda ústně či konkludentně) byla. Z dokumentu označeného jako„ smlouva o úvěru“ nevyplývá, že k uzavření uvedené věřitelkou nepodepsané„ smlouvy o úvěru“ skutečně došlo. Naopak, ve věci je prokázáno, že smlouva mezi účastníky uzavřena nebyla, když písemnou smlouvu žalovaný nepodepsal. 20. Jen na okraj a pro úplnost soud připomíná, že skutečnost, že žalobkyně přistoupila k uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru se žalovaným nezákonně (nikoliv v zákonem předepsané písemné formě), tedy v rozporu s ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru (§ 104), nemůže být žalovanému k tíži. 21. I kdyby však smlouva byla řádně žalovaným (elektronicky) podepsána, byla by neplatná s ohledem na skutečnost, že žalobkyně řádně neprověřovala úvěruschopnost žalovaného před uzavřen