48 C 213/2021-40 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši [částka], smluvní úrok [částka], úroky z prodlení [částka] a dlužné poplatky [částka], se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené Smlouvy o [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] ze dne [datum], jíž byl pro žalovanou zřízen a veden běžný účet č. [bankovní účet] k němuž byla dne [datum] uzavřena Smlouva o úvěru formou povoleného přečerpání běžného účtu, jíž bylo žalované povoleno přečerpat účet do úvěrového limitu [částka] Smluvní úrok činil 18,9% ročně. Žalovaná se naposledy dostala do prodlení se splácením dne [datum]. Ke dni [datum] byl úvěru prohlášen za splatný. Úvěruschopnost žalované byla posuzována řádně. Z pohybů na běžném účtu byla vypočtena úvěrová kapacita [částka], výdaje žalované ve výši [částka] byly vypočteny z informací ze žádosti (deklarované výdaje, způsob bydlení, počet členů domácnosti). Žalovaná byla ověřována i v různých úvěrových databázích. Závěr byl, že je žalovaná schopna hradit splátku [částka] měsíčně. 2. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, žalobkyně se omluvila. 3. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky. 4. Žádost o poskytnutí úvěru ze dne [datum] prokazuje, že žalovaná požádala o úvěr ve výši [částka] povoleným přečerpání účtu, žije sama se 2 dětmi v nájemním bytě, její čistý měsíční příjem je [částka] a [částka] měsíčně má další příjmy, pravidelné měsíční výdaje má [částka], nesplácí úvěry. 5. Předsmluvní informace k povolenému přečerpání účtu neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí ve věci. 6. Vysvětlení předsmluvních informací a základní informace neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí ve věci. 7. Smlouva o úvěru formou povoleného přečerpání účtu ze dne [datum] byla uzavřena mezi účastníky řízení, žalované jí byl poskytnut úvěr přečerpání účtu do [částka] s úroky 18,9% ročně. 8. [ulice] podmínky pro povolené přečerpání účtu účinné od 1.11.2019 neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí ve věci. 9. Záznam o podpisu klienta prokazuje, že byla smlouva uzavřena žalovanou. 10. Smlouva o [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] ze dne [datum] prokazuje, že žalované byl žalobkyní veden účet č. [bankovní účet], kterým žalovaná čerpala úvěr. 11. Oznámení o zesplatnění úvěru ze dne [datum] prokazuje, že úvěr žalované byl zesplatněn. Dopis byl dne [datum] žalované doručován a dne [datum] uložen na poště. 12. Výzva k dodržení podmínek kontokorentu ze dne [datum] prokazuje, že byla žalovaná upomenuta k dodržení obratu na úvěrovém účtu. 13. Poslední výzva k zaplacení ze dne [datum] prokazuje, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužných splátek. Dopis byl žalované doručen dne [datum]. 14. Nesplnění podmínek kontokorentu ze dne [datum] prokazuje, že žalovaná byla upomenuta o dodržení podmínek obratu na účtu. 15. Opakovaná výzva k zaplacení dluhu (2. výzva) prokazuje, že žalovaná byla upomenuta o zaplacení dlužných splátek úvěru. 16. Výzva k zaplacení dluhu (1. výzva) prokazuje, že žalovaná byla upomenuta o zaplacení dlužných splátek úvěru. 17. První upomínka prokazuje, že žalovaná byla upomenuta o zaplacení dlužné částky úvěru. 18. Historie úvěru prokazuje, že žalovaná úvěr vyčerpala ve výši [částka], nebylo ničeho uhrazeno. 19. Poštovní podací arch ze dne [datum] prokazuje odeslání dopisu žalované. 20. Předžalobní výzva k okamžitému zaplacení dluhu ze dne [datum] prokazuje, že byla žalovaná upomenuta o zaplacení před podáním žaloby. 21. Sazebník [anonymizováno] pro fyzické osoby – občany ze dne [datum] neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí ve věci. 22. Stav dlužné jistiny a příslušenství prokazuje, že žalovaná dluží na jistině [částka]. 23. VOP [anonymizováno] neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí. 24. Informace z [anonymizována dvě slova] prokazují, že žalovaná by měla měsíčně splácet [částka], nesplacená jistina [částka], řada úvěrů jí byla v minulosti zamítnuta. 25. Data o žádosti prokazují, že žalovaná chtěla úvěr [částka], byl jí poskytnut ve výši [částka], její platební kapacita byla [částka] měsíčně, příjem žalované [částka] a [částka] měsíčně. 26. Výpis z účtu žalované prokazuje její příjmy byly [částka] dne [datum] od [anonymizována dvě slova] [obec] – [anonymizována dvě slova], [částka] dne [datum] [anonymizováno] od [právnická osoba], [částka] dne [datum] [anonymizováno] o [právnická osoba], [částka] dne [datum] od [anonymizována dvě slova] v [obec] [anonymizována dvě slova], [částka] dne [datum] od [právnická osoba], [částka] dne [datum] od [anonymizována dvě slova] v [obec] – [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [částka] dne [datum] půjčka od [anonymizováno]. Tedy je možné konstatovat, že příjmy žalované byly [částka] [anonymizována dvě slova] měsíčně a [částka] jednou za 3 měsíce [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Příjmy žalované tak činily [částka] měsíčně. 27. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který odpovídá žalobním tvrzením, tedy že žalovaná vyčerpala [částka], na která soud v plném rozsahu odkazuje. Není však prokázáno, že byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalované. 28. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne [datum] ve věci sp. zn. C [číslo] zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 [číslo] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo] musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. 29. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ze dne 25. 7. 2018 věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. 30. Byť shora uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu odkazuje na starý zákon o spotřebitelském úvěru, tak soud je toho názoru, že není sebemenší důvod nepostupovat obdobně i podle nového zákona o spotřebitelském úvěru. 31. Dle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 32. Dle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úv