48 C 226/2021-36 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení jsou dva samostatné nároky žalobkyně. 2. První nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši [částka], dlužné úhrady [částka] (dlužný poplatek za hotovostní inkaso [částka] a dlužný poplatek za životní pojištění [částka]), se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] mezi [právnická osoba], a žalovanou, jíž byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka], který žalovaná řádně a včas nehradila ve sjednaných 60 týdenních splátkách po [částka] od [datum]. Žalovaná uhradila celkem [částka]. Úvěruschopnost byla posuzována. 3. Druhý nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši [částka], dlužné služby [částka] (dlužný poplatek za hotovostní inkaso [částka] a dlužný poplatek za životní pojištění [částka]), se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] mezi [právnická osoba], a žalovanou, jíž byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka], který žalovaná řádně a včas nehradila ve sjednaných 60 týdenních splátkách po [částka] od [datum]. Žalovaná uhradila celkem [částka]. Úvěruschopnost byla posuzována. 4. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalované pohledávky byly původním věřitelem postoupeny žalující straně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 5. Žalovaná se při jednání uvedla, že smlouvy uzavírala, pokud ještě něco dluží, chtěla by to doplatit ve splátkách po [částka] měsíčně. K majetkovým poměrům uvedla, že je zaměstnána na dohodu o pracovní činnosti s příjmem kolem [částka] měsíčně, nájemné hradí ve výši [částka] a elektřina a plyn stojí [částka] měsíčně. Žije sama s 15 letým synem, na kterého nepobírá žádné výživné, nemá ani nárok na žádné dávky, jak zjistila, když o ně žádala. 6. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky. 7. Smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] byla uzavřena dne [datum] mezi žalovanou a [právnická osoba] Žalovaná potvrdila převzetí částky [částka] v hotovosti. 8. Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] prokazuje, že byla žalovaná upomenuta o zaplacení před podáním žaloby. 9. Smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] byla uzavřena dne [datum] mezi žalovanou a [právnická osoba] Žalovaná potvrdila převzetí částky [částka] v hotovosti. 10. Karta zákazníka / Žádost o spotřebitelský úvěr dne [datum] prokazuje, že žalovaná sdělila, že je vůči ní vedena exekuce, dále uvedla své příjmy a výdaje. 11. Karta zákazníka / Žádost o spotřebitelský úvěr dne [datum] prokazuje, že žalovaná sdělila, že je vůči ní vedena exekuce, dále uvedla své příjmy a výdaje. 12. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] prokazuje, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávek za ní žalobkyni. 13. Podací lístek ze dne [datum] prokazuje odeslání dopisu žalované. 14. Podací lístek ze dne [datum] prokazuje odeslání dopisu žalované. 15. Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] a dva seznamy postoupených pohledávek prokazují, že byly žalobkyni postoupeny pohledávky za žalovanou. 16. Výpis z OR prokazuje existenci žalobkyně. 17. Z interní evidence soudu bylo zjištěno, že vůči žalované byla dne 24.4.2018 zahájena pod sp. zn. 50EXE 3630/2018 exekuce. Z rejstříku ISIR k sp.zn. [insolvenční spisová značka] z přihlášky pohledávky č. P7-1 bylo zjištěno, že nebylo ničeho uhrazeno na exekuci ještě na konci roku 2019. 18. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který zcela odpovídá žalobním tvrzením, na která soud v plném rozsahu odkazuje. Není však prokázáno, že byla řádně zkoumána úvěruschopnost. 19. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne [datum] ve věci sp. zn. C [číslo] zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 [číslo] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo] musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. 20. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ze dne 25. 7. 2018 věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. 21. Byť shora uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu odkazuje na starý zákon o spotřebitelském úvěru, tak soud je toho názoru, že není sebemenší důvod nepostupovat obdobně i podle nového zákona o spotřebitelském úvěru. 22. Dle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 23. Dle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 24. Dle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 25. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. 26. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se