60 C 245/2022-46 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala žalobou zaplacení částky 11 500 Kč jako dlužné jistiny, spolu se zákonným úrokem z prodlení. V souladu se schváleným projektem rozdělení a fúze došlo k rozdělení společnosti [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen [anonymizována tři slova]), odštěpením, přičemž [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] nezanikla a vyčleněná část jejího jmění přešla na [právnická osoba] [právnická osoba], a k fúzi sloučením [právnická osoba] [anonymizováno], se sídlem [adresa], [IČO], jako zanikající společnosti, a [právnická osoba] [právnická osoba] jako nástupnické společnosti, která změnila firmu na [právnická osoba] S účinností ode dne [datum] došlo ke změně dosavadní obchodní firmy [právnická osoba] na [právnická osoba] Žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací. Na základě této smlouvy zajišťovala žalobkyně žalované služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu a to až do ukončení smlouvy a dále poskytovala připojení k síti internet prostřednictvím technického zařízení. Žalovaná se dostala do prodlení s platbami za poskytnuté služby elektronických komunikací a žalobkyně smlouvu ukončila. Pronajaté zařízení, které žalovaná od žalobkyně převzala, žalobkyni nevrátila. Žalobkyně tak učinila předmětem řízení cenu za nevrácené zařízení, včetně smluvní pokuty. Žalovaná do dnešního dne žalobkyni na dluhu ničeho nezaplatila. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Výši žalobou uplatněné pohledávky za trvání řízení nijak nezpochybnila. K nařízenému ústnímu jednání dne [datum] se bez omluvy nedostavila. Soud postupoval dle ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále o.s.ř.) a jednal v její nepřítomnosti. 3. Dokazování soud provedl důkazy listinnými, kdy byly čteny listiny - výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně; smlouva [číslo] ([právnická osoba]); formulář o provedení ze dne [datum]; zvláštní podmínky pro službu Kombinované televize [anonymizována dvě slova]; zvláštní podmínky pro službu Kombinované televize [anonymizována dvě slova]; souhrn smluvních podmínek pro smlouvu [číslo]; výzva k vrácení technického zařízení a úhradě smluvní pokuty ze dne [datum]; výzva právního zástupce ze dne [datum]; podací lístek k výzvě právního zástupce. 4. Vzhledem k tomu, že se k nařízenému ústnímu jednání žalovaná bez omluvy nedostavila a zástupce žalobkyně se z nařízeného jednání omluvil, nebylo možné dát poučení podle § 119a o.s.ř. 5. Po provedeném dokazování má soud za zjištěné, že, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] [anonymizováno] a dne [datum] uzavřela s právní předchůdkyní žalované smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] (televizní vysílání), na základě které zajišťovala právní předchůdkyni žalované přístup k televiznímu vysílání prostřednictvím internetu. Dne [datum] uzavřela o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] (internet), na základě které zajišťovala právní předchůdkyni žalované přístup k internetu. Právní předchůdkyně žalobkyně ze smlouvy poskytovala služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu a poskytování internetového připojení a to až do dne [datum], kdy byly obě smlouvy ukončeny. V souladu s čl. 4 zvláštních podmínek pro službu Kombinované televize [anonymizována dvě slova] žalobkyně měla žalovaná povinnost do 10 dnů od ukončení smlouvy [číslo] vrátit žalobkyni pronajaté technické zařízení Set-top box/CA Modul sériové číslo [anonymizováno] a přístupovou kartu [číslo]. Tato technická zařízení žalovaná od žalobkyně převzala, což stvrdila svým podpisem na formuláři o provedení ze dne [datum] ke smlouvě [číslo]. Žalobkyně dle uzavřené smlouvy uplatnila nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč za nevrácení technického zařízení a 1500 Kč smluvní pokuty za nevrácení přístupové karty. V souladu s čl. 4 zvláštních podmínek pro služby poskytování internetu [číslo] měla žalovaná vrátit žalobkyni pronajaté technické zařízení Modem TP-Link [anonymizováno] [číslo]. Toto technické zařízení žalovaná od žalobkyně převzala, což stvrdila svým podpisem na smlouvě [číslo]. Žalobkyně dle uzavřené smlouvy uplatnila nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč za nevrácení technické zařízení. Žalovaná byl vyzvána dne [datum] ze strany žalobkyně a dne [datum] právním zástupcem žalobkyně k vrácení technických zařízení a zaplacení smluvní pokuty za nevrácená technická zařízení. Žalovaná však žalobkyni ničeho neuhradila. 6. Při rozhodování soud vycházel z následujících ustanovení. 7. Dle §419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále o.z.) spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 8. Dle § 1746 odst. 2 o.z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 9. Dle § 1810 o.z. ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. Dle § 1812 o.z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. 10. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. K ujednání, kterým se zavázal k plnění smluvní pokuty nezletilý, který v době ujednání nedovršil patnácti let, se nepřihlíží. 12. Dle § 2049 o.z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. 13. Dle § 2201 o.z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 14. Dle § 2202 o.z. pronajmout lze věc nemovitou i nezuživatelnou věc movitou. Pronajmout lze i část nemovité věci; co se dále stanoví o věci, použije se i pro nájem její části. Pronajmout lze i věc, která v budoucnu teprve vznikne, je-li ji možné dostatečně přesně určit při uzavření nájemní smlouvy. 15. Dle § 2205 o.z. nájemní smlouva pronajímatele zavazuje a) přenechat věc nájemci tak, aby ji mohl užívat k ujednanému nebo obvyklému účelu, b) udržovat věc v takovém stavu, aby mohla sloužit tomu užívání, pro které byla pronajata, c) zajistit nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu. 16. Dle § 2207 o.z. po dobu nájmu provádí běžnou údržbu věci nájemce, ledaže se k ní zavázal pronajímatel. Ostatní údržbu věci a její nezbytné opravy provádí pronajímatel, ledaže se k některému způsobu nebo druhu údržby a k opravě některých vad zavázal nájemce. Pronajímatel neodpovídá za vadu, o které v době uzavření nájemní smlouvy strany věděly a která nebrání užívání věci. 17. Dle § 2225 o.z. při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu. Při odevzdání věci si nájemce oddělí a vezme vše, co do věci vložil nebo na ni vnesl vlastním nákladem, je-li to možné a nezhorší-li se tím podstata věci nebo neztíží-li se tím nepřiměřeně její užívání. 18. Dle § 2229 o.z. nájem ujednaný na dobu určitou může každá ze stran vypovědět jen v případě, že ve smlouvě byly zároveň ujednány důvody výpovědi a výpovědní doba. 19. Dle § 2231 o.z. nájem ujednaný na dobu neurčitou skončí výpovědí jednou ze stran. Jedná-li se o věc movitou, je výpovědní doba jednoměsíční, jedná-li se o věc nemovitou, je tříměsíční. Výpověď nemusí být odůvodněna; to neplatí, má-li strana právo vypovědět nájem bez výpovědní doby. 20. Dle § 61 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen poskytovat tuto službu nepřetržitě po všechny dny v roce, nestanoví-li zákon jinak, a v kvalitě stanovené podle § 71. V případech, kdy je ohroženo nebo přerušeno nepřetržité poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je Úřad oprávněn rozhodnout o opatřeních nezbytnýc