61 C 119/2022-18 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 19. 9. 2022 domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 4 160 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně se žalovanou uzavřela elektronicky prostřednictvím svých webových stránek žalobkyně smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovanou bylo na splátkách uhrazena částka 5 840 Kč, kterou žalobkyně započetla na jistinu. Vzhledem k prodlení žalované se splátkami úvěru odstoupila žalobkyně od smlouvy dopisem ze dne 1. 12. 2021 Ani přes upomínky žalovaná na dlužnou pohledávku dále ničeho neuhradila. Žalobkyně se domáhala zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky od 13. 12. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaná se žalobě nevyjádřila a po celé řízení zůstala zcela pasivní. 3. Vzhledem k tomu, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud v souladu s § 115a, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen„ o. s. ř.“), rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřila, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek. 4. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav: 5. Žalovaná dne 29. 5. 2020 uzavřela se žalobkyní prostředky komunikace na dálku prostřednictvím webových stránek žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] dle které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 10 000 Kč, a žalovaná se zavázala splatit úvěr v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 370 Kč vždy k 15. dni v měsíci. Žalovaná se zavázala spolu s úvěrem uhradit i úrok ve výši 34,33 %. V žádosti žalovaná uvedla, že bydlí u rodičů, čistý měsíčním příjmem činí 15 000 Kč a další příjmy 5 000 Kč měsíčně. Na splátkách dalších úvěrů a půjček hradí 3 500 Kč měsíčně. Žalobkyně byla oprávněna odstoupit od úvěrové smlouvy pro prodlení žalované s úhradou více než 2 splátek nebo 1 splátky po dobu delší než 3 měsíce. Žalovaná na úvěr uhradila celkem 5 840 Kč. Dne 1. 12. 2021 žalobkyně odstoupila od úvěrové smlouvy z důvodu prodlení žalované s úhradou splátek a vyzvala ji k okamžité úhradě dlužné částky. K poštovní přepravě byla zásilka předána dne 2.12.2021. Žalovaná byla k okamžitému zaplacení dlužné částky vyzvána předžalobní výzvou ze dne 1. 3. 2022. Předžalobní upomínka byla žalobkyní odeslána žalované dne 7. 3. 2022. 6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Dle § 1969 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 562 odst. 1 o.z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 7. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že žalobkyně se žalovanou jako spotřebitelem uzavřela platnou smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami. Celkem žalovaná uhradila na úvěr částku 5 840 Kč. Úvěryschopnost žalované byla řádně posouzena na základě údajů jí uvedených v žádosti na uzavření úvěrové smlouvy. Žalovaná měla v době uzavření úvěrové smlouvy čistý měsíční příjem 15 000 Kč a další příjem ve výši 5 000 Kč měsíčně, bydlela u rodičů, na splátkách dalších úvěrů a půjček hradila 3 500 Kč měsíčně. Měsíční splátka úvěru nepředstavovala pro rozpočet žalované s ohledem na výši jejích příjmů a výdajů nepřiměřené zatížení. 8. Žalovaná je tak povinna žalobkyni vrátit 4 160 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě úvěru v předžalobní výzvě ze dne 1. 12. 2021, kdy byla vyzvána k okamžité úhradě dlužné částky. K poštovní přepravě byla předžalobní výzva předána dne 2. 12. 2021. Třetí pracovní den, tj. v úterý 7. 12. 2021, se zásilka považuje za doručenou (viz § 573 o.z.) Lhůta 5 dnů k úhradě (dle § 1959 písm. e) o.z. žalované uplynula v pondělí 13. 12. 2021 od 14.12.2021 je žalovaná s plněním v prodlení. Soud tak vyhověl žalobě co do částky 4 160 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 160 Kč od 14. 12. 2021 do zaplacení (viz výrok II). Výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění k prvnímu dni prodlení. 9. Ve zbývající části, tedy co do úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 160 Kč od 13. 12. 2021 do 13. 12. 2021, soud žalobu zamítl jako nedůvodnou (viz výrok I). 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku III. dle § 142 odst. 3 o. s. ř., dle kterého i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Žalobkyně byla ve věci převážně úspěšná, když její neúspěch tvořil pouze částečně zamítnutý nárok na úrok z prodlení, nicméně nárok na zaplacení úroku z prodlení jí byl přesto přiznán, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v plné výši. Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 2 úkony právní služby 2x 1 000 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) dle § 6 odst. 1, § 7 bod 3 a § 11 odst. 1 písm.a), písm.d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.”), a odměna za zastupování za 1 úkon právní služby 1x 500 Kč (předžalobní výzva) dle § 6 odst. 1, § 7 bod 3 a § 11 odst. 2 písm. h) a.t. (k příslušenství se nepřihlíží dle § 8 odst.1 a.t.), tj. celkem odměna 2 500 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a.t., tj. celkem 900 Kč. Náhrada nákladů žalobkyně tak činí 3 400 Kč a 21 % DPH a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, tj. celkem 5 114 Kč. 11. Soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud s ohledem na charakter uložených povinností třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.