61 C 54/2022-20 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 12.7.2022 domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 4 073 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 25.10.2017 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], a.s. (dále také jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), jako vlastník dobu [adresa] v [obec], na adrese [adresa], na jejímž základě pronajala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému ve výše uvedeném domě byt [číslo] ve 4. nadzemní podlaží. Nájemní vztah byl následně na základě dohody účastníků prodlužován dodatky [číslo] až 4, naposledy do 30.4.2019. Nájemní vztah byl ukončen dohodou o skončení nájmu bytu ke dni 28.2.2019. V důsledku fúze sloučením dle projektu ze dne 28.3.2019 se stala právní nástupkyní právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] (nyní po změně názvu [právnická osoba]). Žalovaný dluží právní předchůdkyni žalobkyně za období od 1.1.2019 do 28.2.2019 nedoplatek z vyúčtovaných záloh na služby spojených s užíváním bytu ve výši 4 073 Kč, který byl splatný ke dni 31.7.2020. Žalovaný dlužnou částku neuhradil. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky 4 073 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud podle § 115a o.s.ř. rozhodl věc bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů, když účastníci se na výzvu soudu ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřili. Soud tak má za to, že účastnící s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Právní předchůdkyně žalobkyně jako vlastník domu [adresa] na adrese [adresa], dle které právní předchůdkyně žalobkyně pronajala žalovanému ve výše uvedeném domě byt [číslo] ve 4. nadzemní podlaží, a to na dobu určitou v trvání tří měsíců, počínaje od 1.11.2017. Žalovaný se zavázal hradit na nájemném 5 044 Kč měsíčně spolu se zálohami na služby spojenými s užíváním bytu ve výši dle evidenčního listu, a to vždy do každého posledního dne kalendářního měsíce. Dále bylo mezi smluvními stranami ujednáno, že vyúčtování služeb provede právní předchůdkyně žalobkyně vždy do každého 30. června následujícího kalendářního roku prostřednictvím písemného oznámení, v němž bude m.j. stanovena i splatnost případného vrácení přeplatku na službách nebo úhrady nedoplatku na tyto služby. Dodatkem [číslo] byla nájemní smlouva mezi účastníky prodloužena do 30.4.2018, dodatkem [číslo] byla nájemní smlouva mezi účastníky prodloužena do 31.7.2018, dodatkem [číslo] byla nájemní smlouva mezi účastníky prodloužena do 31.10.2018 a dodatkem [číslo] byla nájemní smlouva mezi účastníky prodloužena do 30.4.2019 Nájemní smlouva byla ukončena dohodou ze dne 3.2.2019 a to ke dni 28.2.2019 a předmětný byt byl předán právní předchůdkyni žalobkyně. Na vyúčtovaných zálohách na služby spojených s užíváním bytu v období od 1.1.2019 do 28.2.2019 žalovaný dlužil právní předchůdkyni žalobkyně částku 4 073 Kč, kterou byl povinen uhradit do 31.7.2020. Na základě projektu fúze sloučením ze dne 28.3.2019 právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], a.s. zanikla bez likvidace. Její jmění přešlo na nástupnickou společnost [právnická osoba], která se tak stala právní nástupkyní [právnická osoba], a.s. [právnická osoba] následně ke dni 1.6.2019 změnila název na [právnická osoba] Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván žalobkyní předžalobní výzvou ze dne 13.6.2022. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Mezi účastníky byla dle § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), uzavřena nájemní smlouva, dle které se právní předchůdkyně žalobkyně jako pronajímatelka zavázal přenechat žalovanému jako nájemci předmětný byt k dočasnému užívání a žalovaný se zavázal platit právní předchůdkyni žalobkyně za užívání bytu nájemné sjednané měsíčně pevnou částkou dle § 2246 odst.1 o.z. spolu se zálohami na služby spojenými s užíváním bytu dle § 2251 odst.1 o.z, které právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému zajišťovala ve smyslu § 2247 o.z. Žalovaný své povinnosti z nájemní smlouvy porušil, neboť neuhradil právní předchůdkyni žalobkyně řádně a včas ve lhůtě dle § 2252 odst. 2 o.z. nedoplatek na vyúčtovaných službách spojených s užíváním bytu za období od 1.1.2019 do 28.2.2019 ve výši 4 073 Kč. 6. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I. tohoto rozsudku) včetně úroku z prodlení, na který má žalobce nárok dle § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud ve shodě se žalobou žalobkyni přiznal úrok z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po dni její splatnosti, kdy byl žalovaný s její úhradou již v prodlení, tj. od [číslo]. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku II tohoto rozsudku dle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva ve výši dle dále uvedeného. Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 2 úkony právní služby 2x 1 000 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) dle § 6 odst. 1, § 7 bod 3 a § 11 odst. 1 písm.a), písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.”), a odměna za zastupování za 1 úkon právní služby 1x 500 Kč (předžalobní výzva) dle § 7 bod 3 a § 11 odst. 2 písm.h) a.t. z tarifní hodnoty 4 073 Kč, k příslušenství se nepřihlíží dle § 8 odst.1 a.t., tj. celkem odměna 2 500 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a.t., tj. celkem 900 Kč. Náhrada nákladů žalobkyně tak činí 3 400 Kč a 21 % DPH a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, tj. celkem 5 114 Kč. 8. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.