13 C 12/2023-34 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 175 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 175 000 Kč od [datum] do zaplacení jako odškodnění za nepřiměřenou délku soudního řízení, které v minulosti vedl u Okresního soudu v Mostě. 2. Žalobce v žalobě uvedl, že podal dne [datum] u soudu žalobu na vypořádání společného jmění proti bývalé manželce. Řízení bylo vedeno pod sp. zn. [spisová značka] a k pravomocnému vyřešení věci došlo až téměř po 10 letech vedení soudního sporu. Žaloba samotná nebyla rozsáhlá, žalobce navrhoval vypořádat dva závazky účastníků, které nebyly v době rozvodu doplaceny a zůstatky na dvou účtech bývalé manželky. O další položky nebylo vypořádání společného majetku rozšířeno. 3. Žalovaná v písemném vyjádření uvedla, že uplatněný nárok neuznává. Žalobci byla vyplacena částka 111 375 Kč, která je dostatečná jako nárok na zadostiučinění. Při stanovení této částky dospěla žalovaná nejprve k základní částce 123 750 Kč s tím, že za 1 rok řízení náleží částka 15 000 Kč, přičemž za první dva roky náleží částka v poloviční výši, tj. 7 500 Kč. Tato částku pak byla snížena o 20 % s ohledem na rozhodování na třech stupních soudní soustavy. Naopak základní částka byla zvýšena o 10 % s ohledem na postup soudu prvého stupně, který kromě průtahů i opakovaně rozhodoval s procesními pochybeními. Na rámec poskytnutého plnění pokládá žalobu žalobce za nedůvodnou. 4. Před zahájením jednání vzal žalobce žalobu zpět do částky 111 375 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 111 375 Kč od [datum] do zaplacení, neboť žalovaná tuto částku zaplatila dne [datum], tedy po podání žaloby. Soud dle § 96 ods. 1 a 2 o.s.ř. řízení částečně zastavil. 5. Ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že řízení bylo zahájeno dne [datum] a žalobce se domáhal vypořádání společného jmění manželů (dále„ SJM“), kde předmětem vypořádání byly 2 závazky účastníků, které nebyly v době rozvodu doplaceny a zůstatky na 2 účtech bývalé manželky. Jiné položky nebyly předmětem vypořádání SJM. Teprve po 2 letech od podání žaloby (dne [datum]), byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku. Následně dne [datum] bylo řízení zastaveno pro litispendenci. V rámci odvolání dne [datum] odvolací soud rozhodl, že řízení se nezastavuje. Dne [datum] bylo řízení opětovně zastaveno, a to vyšší soudní úřednicí, v tomto případě pro nezaplacení soudního poplatku. V rámci odvolání, soudkyně dne [datum] usnesení vyšší soudní úřednice zrušila. Dne [datum] (po více než 3 letech) proběhlo ve věci první jednání s odročením na neurčito za účelem vyžádání listinných důkazů. Další jednání proběhlo dne [datum] s odročením na [datum] za účelem vyhlášení usnesení o zastavení řízení pro nedostatek podmínek řízení. Dne [datum] řízení bylo potřetí zastaveno, tentokrát po nedostatek podmínek řízení – nezpůsobilý předmět řízení. V rámci odvolání dne [datum] odvolací soud rozhodl, že řízení se nezastavuje. Dne [datum] byl ve věci ustanoven znalec a v důsledku odvolání do stanovené zálohy na znalecký posudek, odvolací soud dne [datum] rozhodl, že se povinnost složit zálohu účastníkům neukládá. Dne [datum] bylo usnesení o ustanovení znalkyně zrušeno, ale následně již nebyl jiný znalec ustanoven a ve věci nebyl žádný znalecký posudek vypracován. Další jednání proběhlo dne [datum] s odročením na [datum]. Toto jednání bylo však zrušeno na žádost advokáta bývalé manželky žalobce. Další jednání proběhlo dne [datum] s odročením na [datum], kdy byl ve věci vydán v pořadí první rozsudek. Dne [datum] a [datum] bylo proti rozsudku podáno oběma účastníky odvolání. Odvolací soud o odvolání rozhodl dne [datum]. Dne [datum] bylo podáno dovolání a dne [datum] dovolací soud zrušil jak rozsudek Okresního soudu v Mostě, tak i rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem a věc vrátil Okresnímu soudu k dalšímu řízení. 6. Po zrušení obou rozsudků bylo ve věci nařízeno jednání na [datum], ale jednání bylo zrušeno z důvodu pandemie Covid. Další jednání bylo nařízeno na [datum], ale jednání bylo odvoláno pro zdravotní indispozici soudkyně. Dne [datum] byla ve věci podána žalobcem stížnost na průtahy v řízení. Další jednání proběhlo dne [datum] s odročením na [datum] za účelem vyhlášení rozsudku, který byl dne [datum] vyhlášen. Proti rozsudku bylo podáno odvolání, ale pouze do nákladů řízení. O odvolání bylo rozhodnuto dne [datum]. K pravomocnému skončení věci došlo dne [datum] a v případě nákladů řízení dne [datum]. 7. Dne [datum] žalobce požádal žalovanou o odškodnění nemajetkové újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým soudním řízením v částce 175 000 Kč. Dne [datum] žalovaná dopisem potvrdila přijetí žádosti. Odškodnění žalovaná vyplatila žalobci po podání žaloby dne [datum] v částce 111 375 Kč. 8. Po provedeném dokazování soud učinil následující zjištění a závěry: nesporné mezi účastníky byla okolnost uplatnění požadavku žalobce na zaplacení částky 175 000 Kč ze dne [datum], okolnost jejího přijetí žalovanou a vyplacení odškodnění ve výši 111 375 Kč žalobci. Ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] vyplývá, že celková délka řízení trvala od [datum] do [datum], tj. 9 let a 3 měsíce (111 měsíců) a za tuto dobu bylo provedeno 7 jednání včetně dvou jednání, kdy byl vyhlášen pouze rozsudek. Byla nařízena další dvě jednání, která byla předem zrušena. Většina jednání byla bezobsažná a bezúčelná, zachycující více méně jen vzájemné repliky právních zástupců účastníků řízení. První úkon ve věci (výzva na zaplacení soudního poplatku) byl proveden po více než roce od podání žaloby, řízení bylo ve 3 případech usnesením zastaveno a usnesení byla pokaždé zrušena. Výrazné průtahy byly zejména v prvních letech soudního řízení. V dokazování byl ustanoven znalec k vypracování znaleckého posudku, ale po zrušení ustanoveného znalce, již nebyl ustanoven jiný a původně zamýšlený důkaz znaleckým posudkem nakonec proveden nebyl. 9. Ve spise sp. zn. [spisová značka] došlo k průtahům, což konstatoval ve svém rozhodnutí i Nejvyšší správní soud, který se zabýval kárným stíháním soudkyně. Kárné řízení bylo vyřízeno schválením dohody o vině a trestu. Nejvyšší správní soud konstatoval, že soudkyně porušila svou povinnost vyplývající ze zákonných předpisů, neboť nerozhodovala v přiměřených lhůtách a způsobila neodůvodněné průtahy (Rozhodnutí Nejvyššího správní soudu ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací]). 10. Podle § 13 zákona č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě (ods.1). Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda (ods.2). 11. Podle § 14 ods. 1 zákona č. 82/1998 Sb., se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Došlo-li ke škodě v občanském soudním řízení je tímto úřadem Ministerstvo spravedlnosti (§6 ods.2 písm. a). 12. Podle § 14 ods. 3 zákona č. 82/1998 Sb., uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. V tomto případě je uplatnění nároku žalobce u žalované nesporné a prokázáno. 13. Podle § 15 ods. 2 zákona č. 82/1998 Sb., domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 14. Podle § 31a zákona č. 82/1998 Sb., bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu (ods.1). Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo (ods.2). V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 ods. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 ods. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a c) významu předmětu řízení pro poškozeného (ods.3). 15. V řízení bylo prokázáno, že žalobce řádně a včas uplatnil u příslušného státního úřadu (Ministerstva spravedlnosti ČR) v intencích zákona č. 82/1998 Sb. nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem [název soudu] v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka], jehož předmětem bylo vypořádání SJM. Řízení bylo zahájeno dne [datum] a pravomocně skončilo dne [datum] vydá