13 C 59/2023-25 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobce se domáhal žalovaného nároku z titulu smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] [anonymizováno] [obec] a žalovaným dne [datum]. Nároku ve výši 18 000 Kč se domáhal z důvodu poskytnuté jistiny žalovanému dne [datum], kterou zcela neuhradil. Dne [datum] byla mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] [anonymizováno] [obec] a žalobcem uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. K nařízenému jednání se nedostavil. Soud postupoval dle § 101 ods. 3 o.s.ř. 3. Z listinných důkazů soud zjistil, že účastníci dne [datum] uzavřeli smlouvu [číslo] o půjčce, na základě níž žalobce poskytl žalovanému půjčku ve výši 18 000 Kč. Žalovaný se současně v uvedené smlouvě zavázal zaplatit poskytnutou částku v 30měsíčních splátkách po 1 512 Kč, počínaje od [datum]. Poskytnutou částku 18 000 Kč doložil žalobce výpisem z účtu ze dne [datum] Tyto skutečnosti byly zjištěny v předmětné smlouvě o půjčce ze dne [datum] a z výpisu z účtu. Žalovaný původnímu věřiteli neuhradil ničeho. Neuhrazená jistina činí 18 000 Kč. Dne [datum] žalobce zaslal žalovanému upomínku, ale ani poté žalovaný jistinu neuhradil. 4. Žalobce nedoložil způsob zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o půjčce s ohledem na obtížnost doložitelnosti způsobu prověření (viz tvrzení žalobce). 5. Soud učinil skutkový závěr, že si žalovaný dne [datum] zapůjčil od právního předchůdce žalobce částku ve výši 18 000 Kč, kterou se zavázal splácet v 30měsíčních splátkách po 1 512 Kč od [datum] Celkem z titulu předmětné smlouvy o půjčce neuhradil právnímu předchůdci žalobce žádnou částku. Žalobce nedoložil zkoumání schopnosti žalovaného předmětnou půjčku splácet (úvěruschopnost žalovaného). 6. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem. Podle § 2390 z. č. 89/2012 Sb, občanského zákoníku (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 7. Podle § 1 věta druhá z. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru účinném v době uzavření předmětné smlouvy (dále jen z. o spotřebitelském úvěru) se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 8. Podle § 3 písm. a) z. o spotřebitelském úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí spotřebitelem fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. 9. Podle § 3 písm. b) z. o spotřebitelském úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí věřitelem osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. 10. V souladu s výše uvedeným je třeba učinit dílčí právní závěr, že předmětná smlouva o půjčce je rovněž s ohledem na smluvní strany spotřebitelským úvěrem ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru účinném v době uzavření smlouvy o půjčce. 11. Podle § 9 odst. 1 z. o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 12. Rozsudkem Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 bylo rozhodnuto:„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ 13. Z výše uvedených citovaných rozhodnutí zejména pro posouzení předmětného sporů vyplývá: 14. Z uvedeného rozsudku Soudního dvora EU je třeba jednoznačně dovodit povinnost soudu z úřední povinnosti zkoumat, zda věřitel v souladu se zákonem splnil svou povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele. 15. Žalobce nedoložil, že by došlo k posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy o půjčce. 16. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žalobce porušil svou povinnost zakotvenou v § 9 odst. 1 z. o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele. V souladu s tímto právním závěrem soud smlouvu o půjčce posoudil jako smlouvu neplatnou v souladu s § 9 odst. z. o spotřebitelském úvěru. 17. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 18. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 19. Soud nárok žalobce s ohledem na výše uvedené posoudil podle § 2991 a násl. o. z. jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, neboť žalobce plnil bez právního důvodu, a to pro neplatnost předmětné smlouvy o půjčce. 20. Výše bezdůvodného obohacení odpovídá částce ve výši 18 000 Kč, kterou právní předchůdce žalobce žalovanému poskytl, kterou žalovaný předchůdci žalobce z titulu předmětné půjčky neuhradil. 21. O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto v souladu s § 1970 o. z., podle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Konkrétní výše zákonného úroku z prodlení se opírá o § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. 22. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Přiznané náklady řízení jsou za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a za odměnu právního zastoupení určené podle Vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále AT) za 4 úkony po 1 820 Kč (úkon za převzetí právního zastoupení, předžalobní výzvu, podání ve věci samé – žaloba, účast u jednání dne [datum]), za 4 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5, písm. a) AT, za náhradu za promeškaný čas ve výši 1 000 Kč (za 10 půlhodin po 100 Kč), za náhradu cestovních výdajů ve výši 1 672 Kč ([obec] – [obec] a zpět) a 21% sazby DPH ve výši 2 341,92 Kč s tím, že výzva k plnění byla žalovanému zaslána.